Sobota 23. listopadu:
Tento víkend se má po delší době odehrát setkání Faunistické komise ČSO a vypadá to, že tentokrát bude v plné sestavě, tedy v osmi lidech. Tradičním místem je pak Kojetín, kde budeme i ubytovaní. Setkání nebude jen o jednání a posuzování, ale bude zahrnovat i nějaký ten výlet do terénu za ptáky. Už se těším.
Vyjíždím hned po ránu, abych se ještě zastavil v polích u Slavkova, kde v pondělí 18.11. pozoroval Petr Navrátil skřivana ouškatého a trojici sněhulí. Byl jsem tam už ve čtvrtek a podařilo se mi narazit jen na jednu sněhuli na polní cestě, která po chvíli vzlétla, odněkud se k ní přidala další sněhule a obě pak zmizely v polích.
Ráno je mrazivé, ale nádherné, slunce prosvítá nízko nad obzorem trhlinami v oblačnosti a osvětluje zvlněnou polní krajinu se sněhovým popraškem. Už jen pro ta panoramata stálo za to sem zajet. Ptáci jsou bohužel někde schovaní. V jeden moment ale z oranice nad cestou slyším zpěv, teskný melodický zpěv, který by i mohl skřivanovi patřit, když jej srovnávám s nahrávkou tohoto druhu, kterou mám v mobilu. Zpěv přichází po větru a bohužel trvá jen krátce. Když se pak na pole pouštím, už se neopakuje a z oranice nic nevzlétá. Škoda.
Přemísťuji se ke Kojetínu a protože mám ještě čas, zajíždím ke zbytkům polních rozlivů kousek pod městem. Na ozimu se pase 135 labutí a dvakrát nade mnou proletí linduška luční. Setkávám se s Jirkou Šírkem, v blízké vesnici vyzvedáváme Martina Vavříka a jedeme se podívat na Hradecký rybník v Tovačově. Na kříži už postává několik lidí s foťáky a dalekohledy. Nízko nad nimi co chvíli přeletuje jeden z dvojice racků tříprstých, ke kterým se později přidá i racek malý. Slunce svítí, obloha je modrá a racci bělostně září. Vzadu na bahnech je asi 60 čejek, mezi kterými se dá najít dvojice jespáků obecných a jeden vodouš tmavý. Co chvíli k nám zaznívá křik kolih velkých, kterých je tam 16. Dostavuje se Jarek Zeman a už je nás polovina.
Pražská sekce FK přijíždí až poté, co už jsme ubytovaní. Dáváme něco lehkého k jídlu a znovu vyrážíme k Hradeckému rybníku. Odpolední světlo je teď dokonalé a racčí sestava je stále přítomna. Ještě před tím, než přijde šero, se stěhujeme k jezeru u Annína, kde doplňujeme dnešní výčet zajímavých druhů o potápku žlutorohou a potáplici malou. Následuje návrat do Kojetína a pracovní část dne, procházení hlášení a fotek k zaslaným pozorováním.
Neděle 24. listopadu:
Během soboty zvládáme veškerou administrativu, a tak nám nedělní dopoledne nabízí další prostor pro terén. Tentokrát je na řadě rozlehlá Troubecká pískovna. Mezi kachnami, kterých je asi 1200, se dají najít desítky lžičáků, kopřivek a čírek obecných. Zpestřením je morčák prostřední.
Dnes je zataženo a poprchává. Zima je nepříjemná a tak jsme rádi, když se po společném fotografování a rozloučení rozjíždíme ve vyhřátých autech k domovu. Ještě předtím se nás ale šest sejde znovu na poli u Slavkova. Bohužel i tentokrát bez úspěchu v hledání vzácného skřivana ouškatého. Tak snad někdy jindy, bude-li příležitost.
Čtvrteční sněhule severní (Plectrophenax nivalis) od Slavkova.
Jeden z dvojice racků tříprstých (Rissa tridactyla) v Tovačově.
Drobný, ale podobně zbarvený racek malý (Hydrocoloeus minutus.
