Dva dny říjnového, Tereziánského léta, dva výjezdy na střední Moravu, jednou na motorce a jednou autem. Je třeba natankovat do vnitřní baterie co nejvíce slunečních paprsků, protože poslední krásné dny pomalu vezmou za své a přijdou podzimní plískanice, po nich pak zimní šero a kratičné, depresivní dny. Birding byl v obou dnech v podstatě vedlejší, šlo o to strávit pár hodin venku, vyvětrat se a užít si atmosféru barevného podzimu pod modrou a vysokou poklicí oblohy a se strakatými, hnědavými, žlutými a okrově červenými odstíny listí stromů všude kolem.
Pátek 18.10.2024:
Páteční odpoledne patří kratičké zastávce u Krčmaňské pískovny, kde projíždějící nákladní automobily moc klidu ptákům nedopřejí. Bílá a popelavá volavka, několik kormoránů a pak už jen pěvci přeletující po okolí.
To Hradecký rybník přináší víc ptáků. Na úvod kroužící dospělý orel mořský a mezi kachnami na horní pravé části tucet hvízdáků, párek ostralek, čírky, čtyřicítka roháčů a trojice potápek černokrkých. Občas zakřičí ledňáček říční, z rákosí podél hráze se zvedne skupinka strnadů rákosních a na mělčině ostrůvku spí s hlavou zavrtanou v peří na rameni vodouš šedý. Vítr nese táhnoucí babočky a vlákna babího léta, vzduch je chladný a spíš než zubaté slunce zahřeje trocha horkého čaje z termosky.
Sobota 19.10.2024:
Sobotní odpoledne patří rozlivům v okolí Kojetína. Hned ten první v polích východně od Popůvek okupuje hned 13 kolih velkých, ale i půl tisícovky čejek s několika bojovníky a jespáky obecnými. I ten chladný vzduch se nízko nad zemí tetelí a na větší vzdálenost znepříjemňuje pozorování. Nad hlavou je občas slyšet skřivan a další přeletující pěvci. Po okolí by se člověk s dalekohledem a holinami mohl toulat dlouhé hodiny a určitě by narazil na ledacos zajímavého.
Druhá zastávka je v polích severně od Bezměrova. Tady jsou rozlivy ještě rozsáhlejší, byť už bez toho množství čejek. Jejich počty ale dorovnávají čírky obecné, kterých jsou stovky. Ale i ty čejky jsou vidět v dálce spolu s několika desítkami bojovníků a jespáků obecných. I tady co chvíli protahuje nějaký ten pěvec, konipasi bílí, pěnkavy, zvonek, jikavec. Škoda, že nedokážu vše určit jen pohledem a podle prostého vábení. No čo už? Musel bych si nalít do hlavy kompletního Tomáše Coftu, ale to je záležitost mnoha a mnoha dní v terénu. Kéž by to opožděné babí léto ještě chvíli vydrželo. A snad by i mělo. Bohužel jen do začátku příštího víkendu.
Kolihy velké (Numenius arquata) u Popůvek.
Poletující čírky obecné (Anas crecca) s halou Amazonu v pozadí.
