Slíbil jsem si ještě jeden odchyt u Lulče. Posledně mě vyhnal hned po ránu vydatný déšť a v sítích se mi tak ocitlo jen sedm jedinců cílového druhu – rákosníka zpěvného, z nichž jeden měl kroužek z loňského roku. Když už jsem pracně obnovil koridory, byla by škoda toho nevyužít.
Krajinou se stále honí přeháňky a bouřky. Poté, co se šnečím tempem dostávám téměř po hodině v autě na okraj Brna a během další necelé půlhodinky dojíždím k Lulči, blíží se bouřka i sem. Obloha na severu je skoro černá. Brzy začíná zesilovat vítr a blikání blesků provází hrozivé hřmění. Nemá cenu zajíždět do polí. Sedím v autě a čekám. Pár objemným kapek na úvod a pak se spouští déšť. Polní cesta se brzy mění v potůček. Po dvaceti minutách je po všem. Cesta je rozbahněná a já přemýšlím, jestli si troufnout zajet k rybníčku. Nakonec to risknu. V noci a zítra by už pršet nemělo, tak se odsud snad nějak dostanu.
Mačetou upravuji oba průseky a natahuji trojici sítí. Tam a zpět od auta k sítím ťapu blátem v gumácích. V půl páté je vše nachystáno. V keřích je dost ticho. Jen kukající a bublající kukačky se honí podél nich. Jednou je odhání kos, jindy kvíčala. Zase se chytají rákosníci zpěvní. Tři mají kroužek od minule, dalších pět ho dostává nyní. Na odpoledním slunci je vedro. Auto stojí ve stínu a stolek s židličkou také. Je fajn bloudit pohledem po okolních polích, dole světlezelený vousatý ječmen, nad ním modrá obloha a na ní bochany mraků. V dálce přechází další dešťová sprška.
Slunce klesá, z rybníka skřehotají skokani, na uschlých větvích topolu se houfují špačci a naducané květáky mraků dostávají narůžovělý odstín. Sítě stahuji kolem deváté. To už šero pomalu přechází do tmy. Židličku stavím k rybníku, koukám na zrcadlo jeho hladiny a je mi fajn. Stan jsem si sebou nebral a tak kolem jedenácté lezu do auta a natahuji se na sklopené sedadlo spolujezdce. Usnout mi nedělá žádný problém po včerejší podnikové akci, ze které jsem se vrátil dnes ráno.
Něco po půl páté sítě zase roztahuji. Noc byla teplá, nad poli je lehký mlžný závoj a ptáci zpívají. Brodím se rosou ve vysoké trávě a po každé cestě k sítím jsem úplně mokrý. Chytá se nějaký ten kos, rodinka mladých modřinek, černohlávci a zase rákosníci zpěvní, dokonce další s mým loňským kroužkem. Tak jako minule, se i dnes chytá několik dlasků, na které je třeba si dávat pozor.
Pendluji k sítím a teplota stoupá. Už po sedmé hodině je až nepříjemně dusno. Vzduch je prosycen vodou odpařující se z vegetace a ze země. Po kontrole v půl deváté mám i s těmi včerejšími zkontrolováno 48 ptáků. Nakonec ještě přináším dvojici černohlávků, kosa a sojku. Padla. Jsem promáčený potem. Už mám toho smažení na slunci tak akorát. Balím a zjišťuji, že jsem během minulého a dnešního odchytu kontroloval 17 rákosníků zpěvných. To není vůbec špatné, dva si přinesli kroužek z loňska.
Až do večera má být pěkně, je čas vrátit se do Brna a auto vyměnit na chvíli za motorku.
okroužkované druhy: pěnice černohlavá (9 ex., 2x retrap), rákosník zpěvný (13 ex., 4x retrap), strnad rákosní (2 ex.), kos černý (6 ex.), dlask tlustozobý (7 ex.), sýkora modřinka (7 ex., 1x retrap), sýkora koňadra (4 ex.), budníček menší (2 ex.), drozd zpěvný, sojka obecná – 52 ptáků 10 druhů
Dospělý samec dlaska tlustozobého (Coccothraustes coccothraustes).
Portrét sojky obecné (Garrulus glandarius), která dnešní odchyt uzavřela.
