S úderem půlnoci silvestrovského dne roku 2022 se ve výsledkové tabulce TOP 10 na úvodní stránce Klubu 300 objevuje panensky čistý yearlist roku 2023. Jeho neposkvrněná čistota provokuje a nemá dlouhého trvání. Stačí hodiny a začnou se v něm objevovat jména birderů a počty pozorovaných druhů. Každý chce využít jedinečné možnosti začít znovu a každý má stejnou šanci uspět. Aktivita narůstá. Každá chvíle v terénu, každý druh, i ten nejběžnější, znamenají změnu v pořadí, krůček vzhůru nebo propad a ztrátu jména někde pod čarou. Líbí se mi tohle trumfování na začátku roku a rád se ho i s Pepem účastním. Vnímám to jako jednu z mála šancí zahlédnout své jméno v TOP 10, protože pak přijdou jiní tygři, kteří tyto přední pozice obsadí a nepustí. Baví mě pozorovat i to, jak se každoročně najde někdo, kdo se pokusí o Big Year, a baví mě srovnání, jak se počty druhů, které se u nás dají meziročně zastihnout, mění.
S Pepem tedy ráno vyrážíme ven s cílem také si trochu zasoutěžit. Je krásně, slunce se přívětivě usmívá z blankytné oblohy a vzduch je opět jarně vlahý. Stačí projet Královopolský tunel a situace se mění. Mlha a nízká oblačnost. Na jižním kraji Brna se naštěstí vracíme do krásného dne.
Nejprve chceme přidat kolihy, které na nás čekají na dně stále ještě vypuštěného Novoveského rybníka. Minulý terén jsme končili se třiapadesáti druhy. Uvidíme, jak to dnes dopadne. Až na 1500 racků chechtavých je rybník téměř prázdný. Jeden z racků už má pěknou tmavou kápi svatebního šatu. V keřích nově připisujeme střízlíka, babku a přeletující sojku.
Mise u kolih splněna, následuje pokus o zedníčka. Vyjíždíme nad Pernou a jdeme se projít k Pastorkovu lomu. Když už stojíme na jeho dně, mihne se kolem krahujec a zahučí do blízkých keřů. Nevím, jakého pěvce pronásledoval, ale odlétá bez kořisti. Připisujeme červenku a brzy i zedníčka. Obloha se sice zatahuje, ale i tak si pozorování tohoto skalního květu užíváme. Nedlouho po našem příchodu, chvíli před jedenáctou hodinou, vylétá zedníček nad lom a vpravo ho opouští směrem na Soutěsku. Krása, i tady máme splněno. Cestou k autu přibývá ještě přeletující křivka a na topolu sedící brávník.
Podléháme okamžitému impulzu a jedeme k Nesytu. Až na pozorovatelně u Sedlece zjišťujeme, že je rybník téměř prázdný. Tady toho moc k vidění nebude. Přidáváme strnada rákosního a objíždíme rybník od severu k hrázi. Cestou nás míjí hejno konopek a u bunkru na hrázi přibývají zvonci a pěnkavy. Fajn.
Další zastávkou je západní cíp Hlohoveckého rybníka. Doufal jsem v husici liščí a ta je tady. Navíc na hladině panáčkuje 9 (2M+7F) ostralek, vidět jsou dva samci čírky obecné a v keřích na kraji dědiny pokřikují vrabci domácí.
Tundrovky, které stále ještě v birdlistu postrádáme, doplňujeme u Mlýnského rybníka. Hus je tu několik stovek a přilétají další. Bohužel se zdržují až na druhé straně rybníka, kam se nám za nimi nechce.
Přejíždíme k Novomlýnské zdrži VDNM. Hladina je naprosto klidná a téměř bez přechodu přechází v oblohu. Ptáci, kteří na ní plavou, jakoby se vznášeli v prostoru. Klid, bezvětří, ticho. Hejno racků zvedá z hladiny křik sokola. Ten udělá pár prudkých výpadů a zase odlétá.
Nenecháme si ujít ani pozorování z břehu JV od Šakvic. Během několika posledních návštěv jsem tu opakovaně zastihl potáplici severní a morčáky prostřední. Morčáci jsou tu i dnes, tři ptáci, ale potáplice chybí. Přibylo roháčů, téměř padesát ptáků. A všude jsou vidět početná hejna chocholaček, odhadem je jich 1150. Klidně bych se tu posadil a v klidu si užíval ten klid a bezvětří. Obloha už je zase pokryta oblačností a ochladilo se. Nízko nad hladinou prolétá menší hejno tundrovek.
Raroh na silu v Šakvicích není doma. Pro dnešek stačilo. Po dálnici se vracíme k Brnu. Do letošního birdlistu jsme připsali 19 druhů. Ještě chvíli se snad v TOP 10 udržíme. V úrovni Blučiny ještě sjíždím omrknout místní zamokřené louky. Nebude to dlouho trvat a zase tu budu stavět čtverec na chřástaly. Letí to, letí.
Poslední terén tohoto měsíce je za mnou. Jestli vše klapne, tak v pátek odlétám do Panamy. Na tři týdny ze mě bude zase začátečník, který nepozná skoro nic, jako tady před nějakými … uff … čtyřiceti lety.