Posledních několik let se snažím alespoň jednou v průběhu května zajet k Lulči chytat rákosníky zpěvné. Vloni mi to nevyšlo, ale v předchozím roce jsem jich během večera a následujícího rána chytil 17. Dva z nich byli dokonce retrapi z roku 2017 a 2018. Jsem zvědav, jestli se nějaký starý kroužek objeví i letos.
V pátek odpoledne mířím k potůčku putujícímu poli, abych obnovil své dva koridory napříč keři a kopřivami. Je to boj, kopřivy jsou metr vysoké a konečně se dostavily skoro letní teploty. Za chvíli jsem mokrý jak myš. Ale průseky jsou pěkné. Musím si je pochválit, jak na ně tak koukám. V okolí notují rákosníci zpěvní a nad keři přeletují špačci. Koketoval jsem s myšlenkou zůstat tu přes noc, ale nechce se mi. Raději se vracím do Pístovic a ještě to beru přes obchod pro petku piva a nějaké ty brambůrky. Děláme ohníček, opékáme buřty, popíjíme pivko a ani nám nevadí těch pár kapek, které mezitím padají ze zatažené oblohy. Je fajn. Přeháňka je to krátká, oblohu šněrují jiřičky a rorýsi a večer je teď začátkem června nádherně dlouhý. Ohýnek praská a nabízí představení, které hned tak neomrzí.
Budík mám nastavený na třetí. Venku je ještě tma. Moc se mi nechce, chvíli se ještě povaluji, ale pak se přece jen zvedám, beru pár věcí a jede se. Na místě jsem stále ještě za šera. Z polí se ozývají křepelky, na oblohu vyletuje první skřivan a zatím jen nesměle zkouší první strofy rákosníci zpěvní. Natahuji gumáky a krajem pole brodím ke vzdálenější lince, do které ideálně pasuje osmnáctka. Do druhého, delšího koridoru, natahuji také osmnáctku, ale příště, pokud nějaké bude, použiju dvě dvanáctky.
Něco před půl pátou už můžu jít na první kontrolu. V síti visí dva mladí neohrabaní kosi a první palustris. Světla rychle přibývá a na oblohu leze slunce. Je krásně. Na nízkém obilí se třpytí rosa. Chodím krajem pole a ta několikrát vyšlapaná stezička je proti slunci vidět, je tmavší a bez rosy. Několikrát kolem přeletuje kukačka. Teď už zpívají i černohlávci, drozd a ozývá se strnad obecný. Druhově to tu moc pestré není a projevuje se to i v sítích, odkud nosím jen ty černohlávky, palustrise a kosy.
Ptáci se postupně přestávají chytat, sítě jsou na slunci vidět a navíc začíná pofukovat. Balím to něco před osmou. Ty tři zmíněné druhy doplňuje už jen drozd zpěvný. Tentokrát jsem žádného starého známého s mým kroužkem nepotkal. Rákosníkům jsem dal 12 nových. Možná se tu v průběhu června ještě ukážu a zůstanu i na noc. Natáhnu na křepelky a nechám se překvapit.
A dnešek mám ještě celý před sebou. Vyplatí se přivstat si.
Jeden naštvaný a odmítavě se tvářící rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris).
