Tentokrát jsme domluvení s Ondrou Kauzálem, že se podíváme po lejscích malých v okolí Brna. Chystal jsem se na další kolo jejich monitoringu a budu tak mít příjemnou společnost. Ondra přijíždí načas, před osmou vyrážíme. Je oblačno až zataženo, co chvíli spadne drobná sprška, tu pak střídá polojasná obloha a zase nanovo. Aprílové počasí.
Včera jsme byli s rodinkou na procházce v lese pod Útěchovem. Bylo nádherně, desítky odstínů zeleně, mladé měkké lístky stromů a koberce šťavnatého pažitu. V jednom místě mi o ucho zavadil známý nápěv. Mezi duby koncertoval lejsek malý. Nevěřil jsem, že bych ho tu mohl najít, ale v širším okolí byl i hlubší žlíbek se stružkou vody. V podstatě vše, co mu vyhovuje. Chytit se nenechal, proto dnes chceme s Ondrou začít právě tady.
Parkujeme na kraji lesa, otevíráme dveře, chvíli nasloucháme a … je tady, pořád je tady a zpívá. Vše je tentokrát otázkou několika minut a drobný klučina visí v síti. Je to mladíček bez špetky červené na hrudi. Je tak nabuzený, že si občas zazpívá i v ruce. Dostává kroužek a Ondra si pořizuje několik fotek do svého archivu. Mlaďoch teď může zase letět. Pěkné, moc jsem nedoufal v to, že se nám ho podaří chytit.
O čtvrt hodiny později už jsem v ústí rokle kousek od Adamova. Tady jsem začátkem května kontroloval dva staré samce kroužkované v letech 2018 a 2019. Chci zjistit, jestli se i téměř po měsíci stále zdržují na lokalitě. Kdybych se měl lejskům malým věnovat po celý rok, asi bych měl celkem solidní kondici. Šplhání po strmých svazích by mě spolehlivě zbavilo rostoucího pupku.
Panuje tu příšeří a vlhko, budníček lesní doplňuje zpěvem střízlíka, z korun stromů se ozývají lejsci bělokrcí, a chraplavé hřivnáče střídá občasné houknutí doupňáka. Stavím síť přibližně v těch místech, kde jsem jednoho ze starých samců chytil. Poměrně brzy reaguje na nahrávku. Ano, je to starý pták s kroužkem, jak vidím v dalekohledu. Samec drnčí, ale od sítě si drží odstup. Není to žádný začátečník a dobře si vše pamatuje. No nic, jsem rád, že je stále přítomen. Kdoví, kolik cest na zimoviště někde v Indii ještě zvládne? Kdoví, jestli se s ním ještě někdy setkám?
Šplháme ještě výš a nacházíme i druhé teritorium lejska. Zde se ovšem žádné reakce nedočkáváme. Ani náznak jeho přítomnosti. Je možné, že se přesunul úplně jinam. Ale zajímavé je, že začátkem května je tu už třetím rokem.
Další čtvrthodinka a jsme v blízkosti Křtin. Poslední lokalita, kterou chceme prohlédnout a překvapivě hned po prvních desítkách metrů se z kamenitého svahu nad námi ozývá čistý zpěv lejska malého. Hned začínám rozvíjet teorie o dvojí vlně příletů a nadšeně šplhám do kopce. Nahrávám jeho zpěv, stavíme síť a čekáme.
Pták je zvědavý, ale od sítě se nejprve odráží. Navíc přehrávač nejede stále stejnou nahrávku, ale přeskakuje z jedné na druhou. Musím k síti, opravit nastavení a zase zmizet. Lejsek je naštěstí nadopovaný hormony a tentokrát se chytá. Není to bohužel žádný ze starých samců minulých let, ale ani pták bez kroužku. Je to mladý samec, kterého jsem kroužkoval před devíti dny, ale vzdušnou čarou o 700 m dále. Jak je vidět, hlídkuje po okolí a usilovně hledá partnerku. Pro jistotu se jdeme podívat ještě do míst jeho kroužkování, jestli jej třeba nevyhnal nějaký starý matador. V jednom místě u potoka omamně voní kvetoucí měsíčnice, kus dál jsou ostrovy medvědího česneku, na vysokých nohách se pohupují vraní oka, je tu krásně. Žádného lejska už nenacházíme. Každý rok je jiný a ti naši malí lejsci jsou skutečně zajímavá stvoření.
Lejsek malý (Ficedula parva) – mladík bez oranžového zbarvení zpívající hned u silnice.
Ondra a jeho improvizovaný terénní atelier, ze kterého pocházejí parádní fotky.
