Když si otevřeme internetový vyhledávač Google a zadáme do něj výraz VELKÝ DEN, což je český ekvivalent anglického BIG DAY, tak nám během zlomku vteřiny vyplivne řadu zajímavých výsledků. Zjistíme, že doména velkyden.cz patří profesionálovi zaměřenému na fotografování svateb, že velký den Kate Middleton a prince Williama má podle Blesku za sebou jakýsi druhý vrchol, že velkým dnem pro Poláky je blahoslavení Jana Pavla II a že velký den pro Samsung znamenají čtyři nové varianty Omnie. Stejně tak každý z nás si během života prožil jeden či několik výrazných Velkých dnů, které byly určitým způsobem přelomové.
Co znamená Velký Den v komunitě birderů?
V případě, že použijeme sousloví BIG DAY v komunitě pozorovatelů ptáků, tedy birdwatcherů, tak je jeho význam poněkud odlišný. Zde se pojí především s tzv. kompetitivní formou pozorování ptáků, tedy se soutěžením. V tomto případě se v předem stanovený den vrhnou týmy ornitologů do terénu, aby během následujících 24 hodin zaznamenali co nejvíce ptačích druhů. Tyto soutěže jsou vyhlášeny v rámci jednoho okresu, státu, nebo i mnohem větší oblasti. Subkategorie pak odlišují big day s použitím motorových a nemotorových dopravních prostředků. Týmy se řídí podle detailně propracovaných itinerářů s mezisoučty pozorovaných druhů, které jim napoví, v kolik hodin by měli mít dosaženy určité počty, aby byli schopni překonat rekord starý. V posledních letech používají soutěžící k přesunům malá sportovní letadla, aby své šance ještě zvýšili. To už je ale extrém zaměřený také na sponzory a na možnost získat tímto způsobem co nejvíce financí věnovaných pak na ochranu přírody.
Big Day může mít ale příjemnější formu bez stresu a spěchu, když si ho někdo vyzkouší jen tak pro radost, jen aby zjistil, kolik je vlastně možné pozorovat ptačích druhů v bezprostředním okolí bydliště nebo na oblíbené lokalitě. Vůbec se přitom nemusí jedna o 24 hodin a vůbec se nemusí používat název BIG DAY. Stačí pak několik lidí se stejným přístupem a pozorování ptáků může získat zábavnou a přitom poučnou formu.
BIG DAY nejspíš kopíruje tzv. big year – velký rok, který vznikl víceméně náhodou ve Spojených Státech po roce 1953. Jeho historie je ve zkratce zachycena v článku věnovaném soutěžnímu birdwatchingu. Opět se jedná o maximální počet ptačích druhů pozorovaných na určitém území tentokrát v rozmezí celého roku.
Christmas Bird Count – tradice vánočního sčítání pták
Je také možné, že Big Day vznikl z tradičního Vánočního sčítání ptáků, tzv. Christmas Bird Count, které se každoročně v období prosince a ledna odehrává ve Spojených Státech již od roku 1900. Historie této tradice stojí rovněž za zmínku. Až do konce 19. století pořádali tamní lovci tzv. Vánoční lovy, při kterých soutěžili v množství ptáků, které zastřelí. Jednalo se vyloženě o hromadné a bezdůvodné zabíjení bez ohledu na to, jaké druhy padnou za oběť. Na konci století se rozhodnul ornitolog Frank Chapman, funkcionář nedávno vzniklé National Audubon Society, že se pokusí jako protipól k zabíjení ptáků založit tradici jejich vánočního sčítání. V roce 1900 se domluvilo prvních 27 birderů a na pětadvaceti místech Spojených Států se pustilo do sčítání. Od té doby tato akce probíhá každý rok a zapojuje se do ní stále více lidí a organizací. Ku příležitosti 101. ročníku v zimě 2000-2001 se jí zůčastnilo již 52.471 lidí na 1.823 místech sedmnácti států USA a Kanady. Sčítání probíhá v termínu od 14. prosince do 5. ledna a rekordním výsledkem je 250 druhů ptáků zastižených 19. prosince 2005 v okrese Matagorda, na lokalitě Mad Island March ve státě Texas.
Další rekordy
Mimo Vánoční sčítání probíhá řada podobných akcí v průběhu celého roku po celém světě. Abychom ještě zůstali na severoamerickém kontinentě, tak například v Texasu má dlouholetou tradici dubnový BIG DAY. Rekordním byl 19. duben 2008, kdy tu bylo za 24 hodin sečteno 261 druhů ptáků. Letošní rok pak byl výjimečný v tom smyslu, že padl i tento dlouholetý rekord, který byl překonán o tři druhy.
Výsledky podobné akce se můžou dramaticky měnit stát od státu či kontinent od kontinentu. Absolutním vítězem v počtu ptačích druhů pozorovaných za 24 hodin je Alejandro Bodrati, jehož checklist z oblasti El Sampedrino na severu Argentiny má neuvěřitelných 919 položek. Daleko za ním je Marco Aurélio Crozariol, který v sousední Brazílii nasbíral 698 druhů a za ním pak Gabriel Leite, který ve stejné zemi zaznamenal v lednu 2010 688 druhů. Nearktická oblast v jihoamerických zemích jako je Kolumbie, Venezuela nebo Ekvádor jsou bohatstvím své avifauny známé. Zajímavý může být ale také Indický subkontinent, kde 30. ledna 2010 „nasbíral“ Kulojyoti Lahkar kulatých 500 druhů.
Přenesme se teď do Evropy. Čtyřiadvacetihodinový checklist skupiny birderů ze španělského Katalánska s datem 29. dubna 2007 má 217 položek. Mělo by se jednat o Evropský rekord. Maďarský rekord byl ustaven v květnu 2007, kdy tři ornitologové v čele s Jánosem Oláhem mladším zaznamenali v oblasti Hortobágy a Zemplínských vrchů 183 druhů. Pieter van der Luit si mohl v Nizozemsku do notesu poznamenta během 24. hodin 164 druhů.
Ptačí BIG DAY u nás
V loňském roce (2010) byl oficiálně vyhlášen první ročník soutěže BIG DAY také u nás. V termínu od 29. dubna do 5. května, kdy akce probíhala, se sešlo jedenáct soutěžních birdlistů, na kterých bylo zaznamenáno od 72 do 111 druhů ptáků. Během osmi dní soutěže bylo na území České republiky pozorováno 176 druhů. V letošním roce byl vyhlášen druhý ročník s tím, že mu byl věnován mnohem delší časový interval – od 25. dubna do 5. června 2011. Necháme se překvapit, co nám tentokrát přinese. V každém případě doufám, že půjde opět o zábavnou a přitom poučnou akci.
