Touto dobou bychom měli trávit první dny tradiční rodinné dovolené na jižním cípu Istrie. Letos je ale všechno jinak, zůstáváme doma a vyjíždíme s koly pod stan. Pevný plán nemáme, ale začít bych chtěl na Bzenecku. Chtěl bych si připomenout místa, kde už jsem dlouho nebyl a ukázat je klukům. Žádné obcházení rybníků se stativákem, žádné cílené pozorování ptáků, jen trochu zvědavé putování v očekávání, co všechno nám prodloužený víkend přinese.
Vyjíždíme ve čtvrtek (2.7.) před polednem. Náš prostorný Molenda (Dacia Logan) je naplněný až po strop, vzadu na kouli se mu pohupují čtyři kola a páté trůní na střeše. Řízky jsou nasmaženy, chléb a znojemské okurky jim dělají společnost. Je dusno, horko. Od Slavkova stoupáme do kopců Ždánického lesa. První zastávka ve stínu stromů je na hřebeni, kde se kříží silnice s modrou turistickou značkou. Za své berou první řízky, kluci vyvádějí po okolí a Josef si přináší z lesa nadílku nejen na podrážce sandálů, ale i na lýtkách. Krásně nám to začíná.
Žarošice s krásným výhledem do kraje, pak už sjíždíme ke Kyjovu, projíždíme Bzenec a parkujeme jižně od něj u vojenského cvičiště. Borové lesy voní silicemi, ozývají se lindušky lesní a slunce peče. Jdeme se projít lesem, potkáváme prvního chrousta mlynaříka a pak už sundávám kola a rodinku posílám směrem na Přívoz s tím, že tam na ně počkám, necháme tam auto a vyrazíme společně kousek podél Nové Moravy do míst, kde bychom pak zabivakovali. Člověk by řekl, že to není zase tak neuskutečnitelný plán. Stačí ale trochu zbrklé jízdy mimo chodník a dva ze synátorů prorážejí přední gumy svých kol. Trocha řevu, hysterie a Pepe musí do Strážnice koupit nové duše. Naštěstí je všední den. Duše měním, a přece jen podél Moravy vyrážíme. Tahle místa znám za sucha, teď jsou ale polní cesty rozbahněné a koryty řek se valí hnědá masa vody, která plánované koupání škrtá silnou červenou tužkou. Abychom uklidnili otravné puberťáky, vymýšlíme koupačku ve štěrkovně mezi Bzencem a Veselím nad Moravou. Tohle vychází skvěle, voda je čistá a teplá, kluci se vyblbnou ve vodě a my s Pepem se zchladíme a trochu si odpočineme.
V podvečer se vracíme na Přívoz, abychom doplnili tekutiny a pojedli. Motorest u Přívozuje ideálním místem a majitel nás nechává na zahradě, kde mimochodem roste bambusové houští, postavit stany a přespat. V noci křičí z blízkých dubů puštík.
PP Osypané břehy – meandry řeky Moravy a 13 m vysoké pískové břehy.
V pátek (3.7.) nás po ránu vítá zatažená obloha. Brzy začíná poprchávat. Přesunujeme se s koly i autem k vlakové stanici, odkud se chceme pustit podél Vátých písků a připomenout si Osypané břehy. Déšť ale houstne a získává na vytrvalosti. Naštěstí je před stanicí mohutná douglaska, kterou nepronikne ani kapka. Rozděláváme stolek a židličky a pozorujeme okolní svět pod sprchou. Je fajn nebýt limitovaný časem, nikam nespěchat. S Pepem nám nevadí tu sedět, užíváme si to. Horší je to s omladinou. Po dvou hodinách déšť téměř ustává. Vyjíždíme. Přestává pršet a skrz mraky se dere slunce. Je tu pěkně. Přes rozlehlou pískovnu se nakonec pouštíme k Osypaným břehům jen s Frantou. Ťapeme bosí. Potkáváme bělořita, dvojici skřivanů lesních a pozorujeme ostříže lovícího v kolonii břehulí. Řeka Morava je vzdutá, hnědá a vyhlíží nebezpečně. Vracíme se po půldruhé hodině. Pepe se kochá kytkami, Jožka si hraje na kraji pískovny a Vojta už se vrátil k autu. Vracíme se také, před nádražím stavíme improvizovanou kuchyni a pouštíme se do vaření oběda. Pohoda. A odpoledne zase koupačka ve štěrkovně jako včera.
Vracíme se pak do lesa kousek pod Bzenec. Nacházíme vhodné místo a stavíme stany. Nastává nejkrásnější část dne. Les je voňavý, spaní bude na měkké vrstvě jehličí a mechu. Kluci se věší do hamak mezi stromy. S přicházejícím večerem se nedaleko nás začíná ozývat drnčení lelka a s houstnoucí tmou se nízko nad zemí začínají vznášet světýlka svatojánků. Za zády nám vychází měsíc dva dny před úplňkem. Večer přechází v noc a ta je nádherná.
V sobotu (4.7.) vstávám brzy. Slunce je ještě nízko a nad zemí se vznáší opar, kterým prosvítají sluneční paprsky. V okolí se oddává jazzu několik červenek a trochu jednotvárně jim sekunduje pěnkava a linduška lesní. Čtu si a užívám si dokonalého rána. Místo opouštíme až chvíli před polednem, ve Strážnici doplňujeme zásoby a rozhodujeme se přejet ke štěrkovně u Moravské Nové Vsi. I tady je skvěle, voda teplá a čistá a lidi kdoví kde. Slunce pálí, ale ve stínu stromů je fajn. Kluci vyvádějí ve vodě.
Ráno v lese mezi borovicemi.
Dopřáváme pak Pepemu chvíli pohody o samotě a vyjíždíme na kolech Anglickou alejí k Lanžhotu. Cesta je rovná jako přímka a po hladkém asfaltu to krásně jede. Míjíme paseky, slepá říční ramena i několik letitých dubů. U Lanžhota se pak jedu poli a loukami podívat až k Moravě, kde mě až přímo u řeky zpěvem příjemně překvapí strnad luční. Přijíždí Pepe s autem, svačíme pod dálničním mostem u Lanžhota a rozhodujeme se na noc přesunout ke Studánkovému vrchu nad Nesytem.
Nikde nikdo, jen keře a kvetoucí louka. Daleko pod námi zelení zarostlý Nesyt. Tohle je snad poprvé, co se k němu nezajedu podívat na ptáky, i když jsem tak blízko. Stejně nemám stativák a za nějakých 10 dní tu začíná kroužkovací akce, takže si okolí ještě užijeme do sytosti. Nádherné odpoledne se přehupuje ve večer. Oblohou přeletují rozptýlená hejna špačků a co chvíli se nad námi ozývají vlhy. Odevšad zaznívá pobrukování hrdliček divokých. Za šera se ve vzduchu objevují parohatá torpéda roháčů. Jsou jich desítky. Nad blízkým polem se ozývá povědomé poštěkávání pustovky, kterému odpovídá další pták. Dokonce se i ukáže soví silueta. Sedíme u malého ohníčku, opékáme buřty, pozorujeme stoupající koblih měsíce, kterému koukáme dalekohledem na „pupík“ a užíváme si dalšího dokonalého večera. Kluci se během uplynulých dvou dní zklidnili a myslím, že se jim venku líbí. Spát se jde až po půlnoci.
Dnes už to balíme. Je neděle (5.7.). Začíná další horký den plný slunce. Přes Bulhary zajíždíme k Novomlýnským nádržím, pak se chvíli zastavujeme u Strachotínského rybníka a končíme na obědě v Ivani. Pěkné to bylo a nevadilo by mi ani natáhnout to na dalších pár dní. Řekl bych, že si ještě do konce prázdnin něco podobného zopakujeme.
Rybák obecný (Sterna hirundo) lovící nad Strachotínským rybníkem.
