Dnes je termín mezinárodního Big Day a protože má být krásně, chtěli jsme s Pepem spáchat takovou malou pohodovou projížďku střední Moravou a zapisovat si pozorované druhy ptáků. Předchozího večera se k nám ale dostala zpráva o pozorování kachnice kaštanové na Prostředním rybníce u Lednice. Jde o druh, který mi už asi třikrát o fous utekl, když se vyskytoval v oblasti, ve které se pohybuji. Proto měníme plány a vyjíždíme opět k jihu.
Lehce po sedmé ranní si jdu na chvíli stoupnout na zahradu a pak před dům. Poslouchám a zapisuji – oba rehci, kos, koňadra, kukačka, nade mnou jiřičky a vlaštovky, ozve se zvonohlík, přelétne 9 sojek. Zaznamenám ještě pár druhů, ale třeba krutihlav, který tu pořvával celý včerejší den, je zticha. Přejíždíme k cestě do lesa před Nemojany a zase na chvíli lezeme ven z auta. Tady nás čekají další druhy. Hlasitě pokřikuje střízlík, několik pěnkav, překvapují lejsci šedí, potěší budníček lesní a u smrkového porostu brhlík s uhelníčkem. Je tu chladno, ale tyhle ranní zpěvy v lese, to je terapie klidem, balzám na duši. No a v zápisníku už je 30 druhů.
Následuje pole u Lulče, kde jsem včera plánoval odchyt, ale rozhodl jsem se ještě počkat, protože hlavní voj rákosníků zpěvných teprve dorazí. Dva tu zpívají už teď, Připisujeme si je spolu s doupňáky na poli, pěnicí hnědokřídlou v křoví, žluvou a prvním ťuhýkem obecným. Těch druhů je i zde víc. Za první hodinku v terénu jich máme 44. Škoda, že to touhle rychlostí nejde celý den. Ale to by nebylo už po několika hodinách kde brát. Než najíždíme na dálnici, sbíráme cestou ještě pár kousků a najíždíme na ni u Rousínova s 51 položkami v seznamu.
Lednici přijíždíme od Podivína a nedá mi to, abych krátce nezastavil u Staré Dyje kousek od Pastviska. Z řeky nás pozoruje nutrie a z blízkého rákosí nás vítá rákosník velký, cvrčilka slavíková, sedmihlásek, který se mlčel na naší zahradě i u Lulče a který tam předchozí den koncertoval, nad námi přeletí kormorán a konečně letos slyším cvrčilku zelenou.
S netrpělivostí dojíždíme na hráz mezi Prostřední a Hlohovecký rybník. Prostřední je trochu proti slunci, projíždím ho stativákem a jo, kachnice kaštanová je tam! Zkoušíme se k ní přiblížit po severním břehu rybníka. Když už se dá pěkně prohlédnout, strčí hlavu do peří na zádech a dává si šlofíka. Nejbližší půlhodinku klidně dřímá a nás nechává čekat. Naštěstí se k ní blíží zvídavá lyska, která ji vyburcuje k mírné aktivitě. Dělám pár dokumentačních fotek a videí a můžeme pokračovat. Spolu s kolpíkem a dvojicí pisil ze západního cípu Hlohoveckého rybníka máme 79 druhů a teď nás čeká to nejlepší – Nesyt.
Hned u hráze přibývá volavka stříbřitá, pisík, vodouš bahenní, vodouš šedý, slípka a v dálce je vidět mladý racek malý. Pozorovatelna u Výtopy je našlapaná birdery se stativáky. Vítáme se se starými známými a Tomáš Oplocký mi hned nabízí, ať se mrknu jeho stativákem na jednoho bahňáka poblíž. Krásný úvod nám tím připravil – vodouš malý se tu každý den neobjevuje. Předchozí noc se jim podařilo s Luckou Turčokovou u Nesytu odchytit dalšího výrečka. Mělčiny a ostrůvky jsou plny ptáků, kteří se stále střídají. Odkud vzlétne skupinka dospělých racků malých, tam po chvíli dosedne dvojice rybáků černých s jedním bělokřídlým. V dálce na vodě sedí dvojice labutí zpěvných, bahňáci korzují zleva doprava a zpět a nezbývá než se kochat. Kdyby byla pozorovatelna dvojnásobně velká, stále by byla plná lidí. S Pepem zajíždíme ještě ke Slanisku a když pak odjíždíme, máme zapsaných už 106 druhů.
Co teď? Pomalu se budeme vracet zpět za potomstvem, které jsme zanechali v Pístovicích. Cestou přes Pálavu dobíráme červenku, z hráze pod Dolními Věstonicemi zahlédneme několik havranů na jejich hnízdní kolonii, v severním cípu VDNM II loví další volavka střbřitá a čeká nás tu moudivláček a ledňáček. Bohužel nám stále unikají dravci. Kromě káně, poštolky, pochopa a luňáka červeného nemáme nic. Ani šplhavci nebyli vidět s jedinou výjimkou strakapouda velkého.
No čo už? Zastavujeme se ještě u skládky nedaleko Žabčic. Přijíždíme zrovna, když se ve vzduchu potýkají luňák červený a hnědý a kolem poletují bílá těla racků proti modré obloze. Hlasem se prozradí dvojice racků černohlavých, vysoko krouží 8 čápů bílých, z trávy vyletí čtyři koroptve a dalšími hlasy ze vzduchu jsou vlhy. Ty jsem v posledních dnech slyšel tak často a na nejrůznějších místech, že mám podezření, jestli nejde o podivný druh tinnitu, který se u mě na stará kolena rozvíjí. Před několika dny jsem je slyšel nad Brněnskou přehradou, včera dokonce v údolí Křtinského potoka, pak u Lulče a dnes jednou u Nesytu a podruhé zde. Naštěstí se jejich hlasy v tomto posledním případě zhmotňují do pestrých siluet poletujících ptáků. Asi se tento druh opravdu šíří a hledá nová hnízdiště. No a u blízkého hnojiště sedí dvě hrdličky divoké. Suma sumárum tedy 115 druhů.
V Pístovicích jsme před čtvrtou odpolední. Jdu ještě k rybníku, odkud z lesa přináším králíčka ohnivého a parukářku. Pak už chystáme ohýnek na opékání buřtů. Konečně se ukáže modřinka, vysoko na obloze přelétne dvojice čápů černých a nakonec se přece jen jednou a krátce ozve krutihlav. Tož tak. Tím dnešní Big Day končíme, po devíti hodinách v terénu máme na naše poměry krásných 121 druhů. Vyrovnal jsem svůj rekord před několika lety a jsem zvědavý, kolik bude mít třeba Martin Vavřík, který jede poctivou čtyřiadvacetihodinovku od Pradědu po Nesyt nebo mladí rafani s Honzou Studeckým, který už několik dní před dnem D obeznával vzácné druhy, aby s nimi pak neměl tolik práce. Je dobře, že se najdou nadšenci schopní podobných výkonů, ale pro nás tohle není. Teď už jen buřtík a skleničku červeného. I tak to ale byla dnes jízda! 🙂
Rybák obecný (Sterna hirundo) – nejprve jeden hezčí snímek před rozmazanými dokumentačkami.
Kachnice kaštanová (Oxyura jamaicensis) poprvé.
Kachnice kaštanová (Oxyura jamaicensis) podruhé, po probuzení lyskou. Díky.
A jedna echt dokumentačka – vodouš malý (Xenus cinereus).
