birdwatcher.cz

7.5.2016: Dvanáctihodinový BIG DAY

Od minulé neděle (1.5.) si hraji na průvodce a provázím skupinku šesti Angličanů po našich luzích a hájích. Je to stres. Mají zájem o konkrétní druhy, ale naservírovat jim je není tak snadné, když se jedná převážně o sovy a šplhavce. Navštívili jsme Třeboňsko, kousek Šumavy, a cestou přes Vysočinu jsme se konečně ocitli na jihu Moravy, v oblasti, kde to znám a kde jsem si přece jen jistější v kramflecích.
Je začátek května, většina našich druhů už se vrátila ze zimovišť a navíc by měli táhnout bahňáci a pár dalších druhů. Teď se tedy u nás dá vidět maximální množství ptáků a proto je ideální doba na BIG DAY. Říkám si, že když už budu mít k dispozici s tou svojí partičkou celý den na jihu Moravy, že bych si mohl cvičně poznamenat, co všechno se dá vidět.
Bydlíme v Hlohovci skoro u rybníka. Ráno v půl šesté se jdu projít kolem. Den je nádherný a všechno kolem zpívá. Zápisník mám v podstatě pořád v ruce a jen připisuji další a další druhy. Letos prvně poslouchám sedmihláska, z dubů píská lejsek bělokrký, ozývá se řada pěnkavovitých, na břehu rybníka přidávám několik kachen a dva rákosníky. Během čtyřiceti minut mám poznamenáno 53 druhů ptáků.
Před snídaní jsme domluveni na procházce. Vezu je k blízkému Nesytu. Topolovou alejí postupujeme k Výtopě. Jsou slyšet moudivláčci a na zbytcích vody vlevo od cesty pozorujeme několik bahňáků – vodouše bahenní, vodouše šedého a kulíky říční. Radost nám dělá dvojice tenkozobců v zátoce na Nesytu. Kolem osmé tak mám v zápisníku 70 druhů za první dvě a půl hodiny venku.
Snídaně s výhledem na Hlohovecký rybník v hřejivých slunečních paprscích má neopakovatelnou atmosféru. Navíc se už objevují rorýsi, vlaštovky a jiřičky a tak, než dojídáme, má můj dnešní seznam už 76 položek.
První lokalitou, kterou máme v plánu, je Pouzdřanská step. Pofukuje čerstvý V vítr a na svazích stepi se lesknou vlnící se kavyly. Vítá nás zpěv slavíka a pěnice hnědokřídlé. Brzy se ve vzduchu objevují první vlhy (6 ex.). Šplháme na temeno kopce s dokonalým rozhledem do širého okolí. Moje skupinka si užívá pozorování ťuhýka obecného, několikrát zachycujeme hlas pro ně atraktivního krutihlava, ze vzdálených keřů slabě doléhá cvrčilka zelená a nedaleko cesty se několikrát objevuje pěnice vlašská.
Delším přejezdem se dostáváme k Mutěnicím. Procházíme pak mezi rybníčky, natahujeme uši, sledujeme oblohu a užíváme si stále krásného počasí. Jen těch ptáků je jaksi méně. Z bahňáků se ukazují jen vodouši bahenní, ale nad Srálkovským rybníkem poletují racci malí (30 ex., 1 imm.) a několik rybáků černých (5 ex.). Několikrát se nenápadně ozývá bukač a největší radost mají Angličani z čápů černých a stráčka, který si nás přilétá prohlédnout z těsné blízkosti. Tyto druhy je zajímají mnohem více než racci černohlaví, které jsem jim našel na ostrůvku Zbrodu. Obědváme pak u stolku nedaleko rybárny. V seznamu mám 90 druhů a jsem zvědavý, jestli ještě něco přibude. Například z dravců se ukázala jen poštolka, káně a pochop. No a s bahňáky je to bída.
Vracíme se k Lednici. Moji birdeři jsou už ušlapaní a tak je vedu zadem kolem Dyje zámeckým parkem jen kousek k minaretu, aby si udělali představu, jak to tu vypadá, aby mrknuli na kolonii kormoránů a kvakošů a několik hnízd čápů bílých. Je krásný víkendový den a tak po pěšinách proudí davy turistů.
Něco po čtvrté odpolední jsme u hotelu. Mark, nejvytrvalejší z Angličanů, mi připomíná, že jsme se ráno chtěli podívat po bahňácích ke Koňskému pastvisku. Rád souhlasím. Přece jen jsem se stále ještě nedostal přes stovku pozorovaných druhů. Nakonec je nás pět. Procházíme kolem rákosin a odpolední slunce krásně nasvěcuje okolní krajinu. Na obloze krouží trojice luňáků červených a nad rybníkem dovádí pár orlů mořských. Pole už jsou téměř vyschlá, ale na vlhčích místech se zvedají lindušky rudokrké – je jich asi 12. Ozývají se svým typickým psííí. Zvedáme trojici bekasin otavních a nakonec na zbytcích bahna vidíme jespáka bojovného, ke kterému právě sedají tři jespáci šedí. Tím pro mě dnešní přesně dvanáctihodinový BIG DAY končí. „Nasbíral“ jsem 102 druhů. Kdybych byl sám, asi bych projel ještě pár lokalit, ale i tak je to vcelku pěkný výsledek.

Strakapoud malý (Dendrocopos minor) od Mutěnic vyvolal v Angličanech nadšení.

Kuře čejky chocholaté (Vanellus vanellus) skrývající se ve vegetaci podmáčeného pole.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *