Od té doby, co jsem si na tablet nainstalovat Meteor, Aladina a nakonec Klaru, mám konečně trochu přehled o tom, jaké by mohlo být počasí – tedy alespoň v nejbližších hodinách. Všechny tyto nápovědy v pondělí ukazovaly, že noc na úterý bude beze srážek, jen s mírným větříkem a pod jasnou oblohou. Všechno by tedy mělo nahrávat pokusu o noční odchyt chřástalů.
Odpoledne sedám do nabaleného auta a jedu dolů k Blučině. Je vedro, daleko přes 20°C. Vody na podmáčeném poli ubylo a za své vzal i vyšší porost staré vegetace, který byl i se zbytkem rákosí posečen. Na loužích posedávají kachny, slyšet je vodouše rudonohé a v okolí se pohybuje několik čejek. Bahňákových sítí mám tak akorát na čtverec s hranou dlouhou 18 m. Stavím ho daleko do pole v místech, kde už je sucho. Cestou zvedám asi 10 bekasin a později jednu slučku. Pak už si jdu sednout k autu, popíjím pivko a dalekohledem prohlížím okolí. Pochop zvedá početné hejno lindušek lučních (70 ex.), které pak přeletují z místa na místo, s příchodem večera začínají na ploše přede mnou tokat bažanti, občas ještě přeletí konipas bílý nebo luční a vlaštovky ve vzduchu střídají lovící netopýři.
Do půlnoci chytám tři chřástaly vodní. Jeden bezradně postává u repráku s nahrávkou uprostřed čtverce. V jednu přináším první dva chřástaly kropenaté. Vedle čtverce sedí slípka, kterou chytám do ruky. Když pak ptáky u auta zpracovávám, přichází až do mé těsné blízkosti zvědavý srnec. Až když jsem na něj posvítil čelovkou, naštvaně zabeká a mizí ve tmě. Jen doufám, že mi neproběhne sítěmi. Když chodím na kotroly, často se nade mnou ozývá zvláštní hlas pohybující se v kruzích po obloze – asi chřástal kropenatý.
Do rána mám okroužkováno šest chřástalů vodních, pět kropenatých a slípku. Jeden vodník a dva kropenáči se chytají opakovaně. Mrzí mě, že tu nezůstal ani kousek rákosí, kde by se dali chytat drobní pěvci. V sedm už mám vše zase sbaleno. Teď hurá do práce.
Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) se dala chytnout do ruky.
