Den jako korálek. Jen ho navléknout na nit vzpomínek a v tom zimním příšeří dlouhých nocí a kratičkých dní se k němu vracet pro zvednutí nálady. Z modré oblohy svítí slunce a okna od auta jiskří po jasné noci vrstvou jinovatky. Teplota se drží jen pár stupínků nad nulou, ale během dne by měla vystoupat až ke třináctce. V kompletní sestavě nasedáme do auta a vyjíždíme za klasickým birdwatchingem k Tovačovu. Jen kousek nad Vyškovem překvapivě vjíždíme do mlhy, ale slunce má dost síly a v polích před Bedihoští už zase mlhu rozpouští. Popojíždíme polní cestou kolem letiště a z okýnek pozorujeme stovky kvíčal a špačků, desítky stehlíků ve vysoké lebedě a káně sedící na zemi a číhající na kořist.
Před Tovačovem už není po mlze ani památky. Parkujeme u Hradeckého rybníka, který je teď po výlovu atraktivní nejen pro ptáky, ale i pro ptáčkaře. Na rozsáhlých bahnech posedávají hejna racků s bodyguardy volavek popelavých. Rákosím a keři podél hrází přeletují modřinky a vrabci polní. Už zdaleka jsou slyšet hlasy kolih. Vítr je téměř na nule a slunce hřeje. Nejvíc ptáků je shromážděno na upouštěné horní pravé části rybníka. Ostatní tři části jsou na bahnech. Na vodě plave skupina třinácti roztomilých potápek černokrkých, podél rákosí loví čírky a lžičáci. Čejek jsou na mělčině jen asi čtyři stovky, ale svítí mezi nimi rezavé peří sedmdesáti kulíků zlatých. Dohlednost je krásná, slunce máme v zádech a kulíci jsou krásně čitelní. I čtveřice jespáků obecných je na tu vzdálenost pěkně vidět. Nad námi protahují lindušky luční a nedaleko se pohybuje už druhé početné hejno mlynaříků. Kolihy jsou tři. Na vedlejším Křenovském rybníce jsou jen racci chechtaví a kachny.
Přejíždíme k pískovně u Troubek a jdeme se projít k pozorovatelně, která je teď nepřístupná kvůli těžbě. Tady už fučí solidní vítr. Na hladině nás žádné severské překvapení nečeká. Jen na jednom z plovoucích ostrůvků vykukuje dvojice hlav husic nilských. Míjí nás další dlouhoocasé kuličky mlynaříků.
Na jezero u Annína nakukujeme ze západního břehu. Desítky lysek podél břehů, nějaká ta labuť, roháč a kormorán. Až v JV cípu jsou vidět dva hoholi. Tak přece nějaký seveřan. Zima už je na spadnutí. Při swingu linoucím se z rádia se vracíme do Pístovic. Terén s baboletním počasím nám tentokrát krásně vyšel.