Máme tu víkend v Pístovicích. Včera v podvečer mě místní birdeři vzali do rozlehlých lesů Přírodního parku Říčky. Sám bych se tu ztratil, ale Vlastík i Pavel to tu mají prolezlé už od dětství a tak s jistotou projíždíme odlehlá zákoutí, kde jsem nikde nebyl. Naším cílem jsou Hostěnice, kde byl nedávno viděn lelek. Stojíme za houstnoucího šera na kraji paseky a čekáme. Je nádherný večer, ale lelek se neukazuje. Nevadí, ne zpáteční cestě zastavujeme u stěny vyššího porostu, ze které se ozývají dva mladí kulíšci. Pro mě je to sváteční zážitek a snad teprve druhé setkání s touto malou sovičkou.
Dnes ráno vyjíždím k Tovačovu. Obloha je čistá a vypadá to na teplý den s mírným jižním větrem. U letiště před Bedihoští se z kraje asfaltky zvedají tři koroptve a letí do pole.
Parkuji u břehu Hradeckého rybníka. Je klid, pofukuje mírný vítr a na hladinou loví rybáci obecní. Postávám na severojižní dělící hrázi, zkouším je dostat do hledáčku a cvakám několik momentek. Příčnou hráz obsadili mladí rybáři. Pravá horní část rybníka je plná labutí a lysek. Podél rákosí je až vzadu vidět několik rodinek hus velkých (8+5+3 pull.). Svým karre karre se ozývají rákosníci velcí, jemným cííít moudivláčci a na střídačku míjím hlas rákosníků proužkovaných a obecných. Panuje tu taková ospalá atmosféra. Nic zvláštního se neděje. Při zpáteční cestě nade mnou přeletuje dvojice sýkořic. Krátce je vábím a dělám dvě tři fotky. Jsou to samci a jeden z nich má kroužek.
Přejíždím na hráz Křenovského rybníka. Několik rákosových ostrůvků a rákosem zarostlé břehy poskytují domov většímu počtu roháčů, než vedlejší Hradecký rybník. Počítám tu 42 ptáků, zatímco na Hradeckém jsem jich zahlédl jen asi 40. Od náhonu zpívá slavík. Polní cestou to beru přes pole k Annínským jezerům. V hustém mlází u asfaltky vedoucí od severu k pískovně to žije zpěvem sedmihlásků, budníčků a pěnic. Na hladině je jen několik roháčů.
U Troubek mířím přímo k pozorovatelně. Dojíždí mě policejní auto a oba policajti se mě snaží přesvědčit, že jsem tu neoprávněně. Říkám jim, že by si měli přečíst ceduli u vjezdu, kdy pro návštěvníky pozorovatelny zákaz vjezdu neplatí. Dobře, to si budeme muset ověřit, ale i tak, to by sem mohl každý, kdo o sobě bude tvrdit, že přijel pozorovat ptáky. Odstupuji od okýnka jejich auta, aby si mě mohli prohlédnout a výmluvně ukazuji na dalekohledy a foťák, kterými jsem ověšen. No dobře, na vás vidět, že jdete pozorovat, ale co jiní? Návštěvník jako návštěvník, říkám si. Nikde není psáno, že je to tu jen pro pozorovatele ptáků. Bezradně krčím rameny. S logikou jejich argumentu se mi polemizovat nechce. Loučíme se. Sem a tam létají na umělé ostrůvky rybáci obecní. Myslím, že tu zahnízdili i nějací racci chechtaví. Podél řeky zpívají rákosníci zpěvní a nad vodou je navíc už jen jeden rybák černý.
U Hradeckého rybníka cvakám několik dokumentačních snímků rybáků obecných (Sterna hirundo).
