birdwatcher.cz

30.3.2025: Krátké venčení

Včera jsem se byl podívat na jeden mokřádek v polích na kraji Troubska. Před čtyřiceti lety jsem tam chodil do „divočiny“. Rozlehlá rákosina obstoupená starými vykotlanými vrbami a topoly, uprostřed hladina jezírka a sečená louka s rákosovým lemem. Hnízdíval tam pochop a dala se najít i hnízda moudivláčků. Desítky let intenzivního odvodňování udělaly svoje. Už jsou tu jen zbytky slehlého rákosí, rozpadající se torza vrb a prázdná prohloubenina bez vody namísto jezírka. Škoda takových míst.

Dnes nic velkého v plánu nemám. Chci se jen krátce vyvenčit a přes vesnice jižně od Brna mířím k Pohořelicím. Na řadě míst v okolí Hrušovan u Brna probíhá nebo proběhla těžba písku. Říkám si, že by to tu chtělo trochu prochodit, až vypukne sezóna. Jsou to zajímavé biotopy s nezvyklými druhy pro tuto zemědělskou krajinu.

Zastavuji u jedné pískovny, kde se stále těží. Část jejího dna tvoří vodní hladina a rákosiny. Docela by mě zajímalo, co se tu všechno může objevit. Teď jsou na vodě jen kachny s jedním samcem chocholačky, ozývá se potápka malá, na osice sedí hřivnáč a nad hlavou mi přeletují skupinky racků z blízké skládky. Čupřinky akátových a dubových hájků mezi lány polí jsou domovem luňáků. Právě teď se ukazují oba druhy.

Logicky pak přejíždím ke skládce u Žabčic. Touhle dobou se tu dokáže ve větších počtech zastavit i hejnko racků žlutonohých. Dnes ovšem nic. Nad zahrnutou a postupně rekultivovanou skládkou se honí pět luňáků červených a na zbytcích odpadu se zdržují asi čtyři desítky kavekšedivkami.

Mým cílem jsou ale výtažníky u Vrkoče s bizarními jmény Zarostlý, Čahoun a Nohavice. Ostrůvek a vrby Zarostlého jsou teď jak vánoční stromky obsazeny desítkami kormoránů malých. Vzali kolonizaci zdejších rybníků hopem. Teď jich tu počítám 65. Z rákosí se několikrát ozývá nesmělé drnčení cvrčilky slavíkové. Jaro postupuje.

Na upuštěné Nohavici je několik hus velkých a pár husic liščích. Pak dlouze pozoruji ostrůvek ve Vrkoči, který se v posledních letech mění na malou hnízdní kolonii racků chechtavých. Může jich být kolem 170. Z křovin se ozývá zpěv pěnice černohlavé a budníčků menších. Na mělčině hledá potravu trojice vodoušů kropenatých a hodně vysoko na obloze intenzivně tokají dva páry pochopů. Ranní chlad a podmračená obloha mizí, mračna odplouvají a objevuje se sluníčko. Hned je tepleji. Takový zvrat jsem ani nečekal. Obcházím Nohavici a vracím se k autu. Doufal jsem v moudivláčka, ale nic. Venčení je u konce. Práce volá.

Jeden z četných luňáků červených (Milvus milvus).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *