Od rána s přestávkami poprchává, obloha je zatažená, ale fouká jen slabý vítr a teploty se zatím drží nad nulou. Jsme v Pístovicích, ale v tomhle počasí se mi na zahradě nic dělat nechce. Raději se budu vozit autem a občas vykouknu ven dalekohledem. Mířím tedy k Vyškovu, kde najíždím na dálnici směr Kroměříž. Chci se aspoň letmo mrknout na některé rybníky u Záhlinic.
Parkuji na kraji vesnice a jdu si obejít Němčický rybník. Jeho hladina je z větší části bez ledu. Ozývají se z ní čírky obecné (min. 30 ex.) a husy. Všímám si žlutého límce na jedné z nich. Rychle chystám stativák, ale stačím odečíst jen TV a husy se zvedají a odlétají. Je tu dost kopřivek (26 ex.), z keřů zpívají koňadry a vysoko nade mnou přeletuje dvojice krkavců. Z rákosí je cítit pižmo, podle ohryzaných a shozených vrb tu úřadují bobři. Nahlížím na téměř prázdný Pláňavský rybník, připisuji několik morčáků velkých a obloukem se vracím po hrázích Doubravického rybníku. Ten je vypuštěný, na jeho dně postávají volavky bílé a popelavé a s křikem se zvedá pětice vodoušů kropenatých. Obloha je teď ještě tmavší a když sedám do auta, začíná zase pršet.
Když projíždím poli mezi Pravčicemi a Němčicemi, hustě prší. Na strništi po vojtěšce hlídkuje téměř dvacítka kání lesních. Tady by se vyplatilo zkusit natáhnout dravcovku. Koncem léta jsou tu často vidět poštolky rudonohé a díky větší koncentraci birderů se tu dá v té době zastihnout i ledacos zajímavého včetně kulíků hnědých. Před Brestem se chvíli věnuji asfaltkám ztraceným v lánech polí, ale jediné, co mě tu překvapuje, je průtrž mračen. Nevím, jestli jsem v lednu někdy zažil takový slejvák.
Těsně před Chropyní potkávám hned vedle silnice v poli na kraji louže pár husic nilských. I tady na strništi číhá na kořist desítka kání lesních. Opět se jedná o pole po vojtěšce nebo jeteli. Obracím se a kousek se vracím, abych pořídil pár fotek husic přes stažené okénko. Docela spolupracují.
Zrovna neprší a tak využívám příležitosti projít se kousek kolem Zámeckého rybníka v Chropyni. Na pozorovatelně si díky dvěma ogarům s kozími bradkami docela pěkně pasivně zakouřím. Na vodě jsou morčáci velcí, dva hoholi, skupinka lysek a chocholaček. Chvíli pozoruji několik hýlů obecných krmících se semeny mleče. Na rybník musím nahlédnout ještě z druhé strany, abych si ověřil přítomnost staré známé Zpěvanky, labutě zpěvné se žlutým límcem 7R42, kterou jsem před tím jen slyšel, ale neviděl.
Zase prší, když se přes Kojetín blížím k Měrovicím. Ondra Boháč tu před několika týdny zaznamenal nezvyklé vábení, které přisuzoval některému z dvojice vzácných budníčků tlustozobý/temný. Jdu se mrknout na zpustlou zahradu za nádražím s ruinou domu. Droboti se tu pohybuje poměrně dost. Mezi větvemi holých listnáčů se s křikem prohánějí čtyři strakapoudi velcí. Nemám ale trpělivost zvedat dalekohled ke každému opeřenci, zvláště, když déšť nepolevuje. Tak jo. Dnešní projížďku deštěm tu uzavírám. Jede se na oběd.
Pár husic nilských (Alopochen aegyptiaca) na kraji Chropyně.
