Ve čtvrtek, v poslední listopadový den, napadl v Brně a okolí první sníh této zimy. V noci na pátek přituhlo a tak se sníh hned nerozpustil, ale čvachtavá břečka v městských ulicích zledovatěla. Nízké teploty pár stupínků pod nulou se drží až do dneška, do neděle. Dvě mrazivé noci stačily na to, aby zamrzly hladiny rybníků. Pod ledovou pokličkou se ocitl i Novoveský rybník, kde se v pátek podařilo Jarkovi Zemanovi mezi čírkami obecnými pozorovat také čírku karolinskou (Anas carolinensis). Klobouk dolů před jeho postřehem! V případě, že FK jeho pozorování uzná, bude se jednat o vůbec první záznam tohoto severoamerického druhu u nás.
Já měl včerejší slunečný a mrazem jiskřící den rodičovské povinnosti, proto vyrážím do terénu až dnes. Obloha je bohužel zatažená, ale zase není taková zima. Chci se podívat po husách a kolem nádrží. Nejprve prohlížím pole u Pohořelic, ale tentokrát tu žádná husa není. Všimnu si jen asi třiceti kousků letících kamsi dál k západu. Beru to až k Branišovicím a dolů k Vlasaticím, ale nic. Pak zastavuji u Novoveského rybníka. Jeho hladina je skutečně pod ledem, na kterém kdesi daleko u protějšího břehu sedí čtyři osamělí racci bělohlaví. Škoda, že nám rozmary počasí nedopřály pozorovat cizokrajnou čírku déle. Kdyby rybník nezamrzl, určitě bych tu teď nebyl sám. Potěší alespoň přeletující jestřáb.
Pro jistotu zajíždím ještě k rybníku Starý. Na zasněženém dně vypuštěného rybníka sedí pět kání a živí se zamrzlými rybami, které tu zbyly po výlovu. Podél severního břehu postávají volavky popelavé a tři desítky velkých racků. Další racci přilétají směrem od Vrkoče. Jinak je tu ticho. Jen vítr pohvizduje nad prázdnou plochou. O pár minut později stojím u krajnice silnice na Drnholec. Mezi plochou s uschlými ruderálními bylinami a holými stromy lemujícími příkop silnice přeletuje početné hejno pěvců. Pozoruji je z auta. Jde téměř o stovku jikavců smíšenou s vrabci polními a stehlíky. Krásná podívaná. Zpovzdálí vše kontroluje ťuhýk šedý.
Na hladině Mušovské zdrže VDNM je u Pasohlávek mezi desítkami kachen a chocholaček vidět také deset kopřivek, samce hvízdáka a samici kaholky. Na další hrázi potkávám kolegu Kubrta s kamarádem. Nad ostrůvky Věstonické zdrže VDNM se právě prohání nebo posedává 8 orlů mořských a zahlédl jsem i dvě samice morčáka malého. Tady led není a nejsou tu ani husy. Skoro bych řekl, že ochlazení se sněhem zahnalo husy kus dál k jihu.
Společně přejíždíme k hrázi u Dolních Věstonic. Tady jsou na hladině Novomlýnské zdrže VDNM stovky chocholaček, poláků velkých a kachen. V nejbližším hejnu se zdržuje polák malý. K zahlédnutí jsou menší hejna hoholů, lovící kormoráni a osaměle bíle svítící roháči. Na velkou dálku rozeznávám dva přepeřující samce morčáků malých.
Přesunuji se k přečerpávací stanici v severním cípu Novomlýnské zdrže VDNM nedaleko Strachotína a jdu se projít po betonových schodech jejího břehu. Mezi kachnami tu počítám 87 hvízdáků a nějakou tu čírku obecnou. Na vodě je i potápka černokrká a po několika stech metrech potkávám trojici sněhulí. Když se vracím zpět, přeletuje mi nízko nad hlavou skupinka pěvců, které bych podle hlasu určil jako lindušky horské. V závětří hráze je fajn, ale na její koruně pěkně vyfukuje. Poznamenávám si blízkého luňáka červeného a samici pilicha a registruji pár desítek husí mířících k Věstonické zdrži. Chci se tam také vrátit a zjistit, jestli husy sednou na hladinu. Na kraji Horních Věstonic mě ale zastavuje hejno pěvců ve vinohradu. Jsou to čečetky zimní a jsou jich dobře tři stovky. Z hráze bohužel žádné husy vidět nejsou. Projíždím bez zastavení a vracím se do Brna. Husy jsem sice nepotkal, ale díky jikavcům, čečetkám a sněhulím to byl docela pestrý terén.