Pátek 28.6.:
Panují horka s nepříjemně vysokými teplotami. Ideální je nechat se chladit vzduchem při jízdě na motorce a terén volit ve vyšších polohách. Obé mám na mysli, když vyrážím na chvíli do lesů Hostýnských vrchů. V podstatě identický výlet jsem k Tesáku s procházkou k PR Čerňava absolvoval skoro přesně před dvěma roky. Tehdy mi tu udělal radost strakapoud bělohřbetý a lejsek malý. Uvidíme, jak to bude tentokrát.
Parkuji kousek od náhrady za chatu na Tesáku, která tu shořela začátkem roku 2022. U nedaleké budovy dokrmují staří ptáci vzhletné mládě rehka domácího, ozývají se budníčci menší a pěnkavy. Na zdejší vodní nádržce kvetou lekníny a u břehu se drží několik larev čolků připomínající žábrami po stranách hlavy mexické axolotly. Pod korunami stromů je příjemně, zvlášť později, když vstupuji do vzrostlých porostů. Ze silnice se ozývají silné motorky a v lese je poměrně ticho. Svými hlasy na sebe upozorňuje jen několik druhů. K těm nejpočetnějším patří červenka, střízlík a pěnkava. Občas se chraptivě ozve hřivnáč, z oblohy zapíská káně nebo se nad hlavou z korun stromů k uším snese vysoké hvízdání lejska šedého.
Jinak je ticho, překvapivě žádný šplhavec. Velké plochy lesa se změnily v paseky. Obloha se zatahuje a ozývá se hřmění. Několikrát registruji hlas, který bych přiřadil lejsku malému. Vždy se jedná o typické úvodní fráze jeho zpěvu, které ale pokračují běžným zpěvem pěnkavy. Škoda. Dvojí průchod rezervací nepřináší nic nového. Až zpátky na Tesáku se ozývá alespoň žluna zelená. Ale za tu dlouhou, téměř pětihodinovou procházku to stálo.
Neděle 30.6.:
Vedra neustávají, včera jsem vyjel až do Beskyd a dnes se hodlám během jízdy zastavit v okolí Tovačova. Silně fučí, ale vítr je teplý a příjemně rozhání dusivé horko. Z valu navezené hlíny obhlížím pískovnu u Majetína. Na ostrůvcích je spousta odrostlých mladých racků chechtavých. Racci bělohlaví jsou jen dva, a navíc je vidět i jeden mladý racek černohlavý. Z mělčiny píská kulík říční, na vodě je několik kachen a samice čírky, která je dost daleko, nevýrazná a později se skrývá ve vegetaci. Podle kresby hlavy asi čírka modrá. Nízko nad pískovnou se v prudkém větru pohybuje luňák červený a přilétá čáp bílý. Je doba birderské okurkové sezóny, co víc čekat?
Štěrkovna u Annína je prázdná úplně, jen rybáři u svých karavanů a na slunci se opékající jejich drahé polovičky. V jihovýchodním cípu uniká pozornosti třešeň plná zralých plodů. Ta tu prázdnotu na hladině vynahrazuje alespoň mým chuťovým buňkám.
Přejet do Tovačova, zaparkovat u pumpy a projít se ke kříži. Na hladině svádí bitvu trojice roháčů, ale i tady je mrtvo. Jen horní pravá část rybníka je plná labutí. Z hráze vzlétá dospělá červeně límcovaná husa velká s dvojicí odrůstajících mláďat, kus dál vodí svá pullátka kachna divoká a ještě dál se samice drží 3 prcci poláků velkých. Tím nejhezčím jsou lovící rybáci bahenní ozývající se svými skřípavými hlasy. Nejprve dva, později čtyři ptáci. Neustále v pohybu, jen občas usednou na kůl trčíci z vody.
Je horko. Jsem vděčný za svůj jednostopý samohyb a proudící vítr. Po čtyřstech kilometrech najetých během víkendu se bohužel cestou domů dostavuje defekt. Motorka ztrácí výkon, trhá sebou a poskakuje a já jsem rád, že dojíždím na benzinu pod Prostějovem. Naštěstí pro mě po dvou hodinách přijíždí bratránek, aby mě naložil i s motorkou. Přijíždí právě včas, protože ta bouřka, která během několika minut přichází, je přímo apokalyptická. Kroupy a obloha padající ve vodopádech dolů. Jede se krokem, mnohá auta stojí u krajnice. Tož, i takové, trochu nepovedené, může být zakončení krásného víkendu.
Rybák bahenní (Chlidonias hybrida) letící.
A rybák bahenní (Chlidonias hybrida) sedící a odpočívající.
Tak podobnou situaci v okolí Tesáku jsem zažil s kamarádem před třemi lety, kdy jsme také koncem června zkusili vyrazit za strakapoudy bělohřbetými. Les byl prázdný a tichý a ač by tomu člověk nevěřil, během dvou a půl hodiny v přírodní rezervaci jsme pozorovali jen 10 druhů ptáků a z toho ani jednoho šplhavce.