Máme tu prodloužený víkend začínajícího podzimu. Obloha je kryta oblačností, fouká mírný S vítr a vypadá to spíš na déšť než na sluneční paprsky. Chvíli to trvá, ale nakonec se všichni doma sbíráme a vyjíždíme na společný rodinný birding. Jsem zvědav, jestli někde narazíme na bahňáky.
Přes rozkopané silnice to chvíli trvá, ale pak už cesta běží hladce. Začínáme u bahnité vypuštěné vodní plochy na Znojemsku. Chvíli se zdá, že jsou tu jen čírky a volavka popelavá, ale pohled přes stativák je přece jen pestřejší. Na sušších místech pospávají bekasiny (13 ex.) a v mělké vodě loví skupinka jespáků obecných s mladým jespákem křivozobým. Počty alpin se mění a maximálně se jich ukazuje 10. Stejně tak vodouši tmaví se objevují a zase mizí a s nimi přilétá i jeden vodouš šedý. Oblohou přeletují skřivani, na keři se zastavuje zvonohlík a ozývá se budníček menší.
Na dalších vodních plochách nic zajímavého k vidění není. Tedy s výjimkou čtyř hvízdáků, dvojice potápek černokrkých a velkého hejna vrabců polních (min. 250 ex.).
Pak míříme ke Strachotínu, přesněji k severnímu břehu Novomlýnské zdrže VDNM východně od Strachotína. Je čas bahňáků a mě by zajímalo, jestli se tu ještě zdržují dva jespáci píseční, kteří tu byli pozorovaní někdy uprostřed týdne. Silnice kolem VDNM jsou přeplněny cyklisty a břehy nahusto obsadili rybáři. Rodinku nechávám na hrázi a sám svižným krokem postupuji po hrázi. K vidění jsou jen konipasi bílí. Malou skupinku pěti jespáků obecných nacházím až půldruhého kilometru od Strachotína. Občas se trhá oblačnost a tak pořizuji několik lepších fotek. Potkávám tu Abrahámkovy, kteří mě informují, že jespáky písečné už nikde nenašli. Nad námi právě přeletuje asi 70 vlaštovek. Rodinka už se zřejmě nudí, proto se stejně svižně vracím za nimi.
Následuje tragický oběd v Šakvicích, kde přes hodinu čekáme na tři palačinky a nakládaný hermelín. Hospoda je přitom poloprázdná a pinkl chodí odhánět davy cyklistů, kteří se přijíždějí občerstvit. Proč si s tímhle přístupem otevírají hospodu? Cyklistů jsou opravdu po stranách cest celé hrozny. Prodloužený víkend je vylákal pod Pálavu.
Další, dříve mokřadní lokalita, kterou navštěvujeme, se bohužel změnila v povláčené pole. Po bahnech tu není ani památky. Vidět je jen jeden bramborníček černohlavý, jeden hnědý, pochop a strnad rákosní. To je opravdu ubohý výsledek. No čo už? Kluci se honí po louce a hrají si na ninja bojovníky. Aspoň se vyblbnou. My s Pepem zatím sedíme na skládacích židličkách u auta a nastavujeme obličeje zřídkavým slunečním paprskům.
Jespáci obecní (Calidris alpina) na břehu Novomlýnské nádrže VDNM.
