Slíbil jsem si pro konec tohoto léta alespoň deset nocí v polích u Zouvalky. Osm jich mám za sebou. Předpověď na nejbližší dny slibuje nádherné babí léto a mně tedy nebrání nic v tom, abych zase nevyrazil. Je krásně. Klubko mnohdy zašmodrchaných městských ulic opouštím záhy a už daleko před čtvrtou parkuji u svého pásu keřů. Na jeho východní straně právě v termice stoupá šest kání lesních, občas se ozve vábení budníčka menšího nebo naštvaný ostrý hlas sojky.
Natahuji sítě, sedám do skládací židličky a prohlížím si ptáky Malajsie, kam bych se rád podíval příští rok. Je takové teplo, že by se tu dalo vegetit svlečen do půl těla. Na obloze se už teď rýsuje dorůstající měsíc, který má zapadnout až po druhé ranní. Čeká mě z větší části jasná noc. Ptáci se chytají překvapivě už teď. Přináším modřinky, černohlávka, červenky a s aktivitou drozdovitých probouzející se za soumraku také dvojici kvíčal a kosa.
Noc přichází zase o něco dříve. Na pár slov se zastavuje Vlastík Dobeš a předběžně se domlouváme, že bychom zítra mohli za jespákem plavým k Nezideru. Už chvíli poté, co Vlastík odjíždí, přináším od Arnošta prvního kalouse ušatého. Pak už se nic neděje. Noc je prozářená svitem měsíce, dravcovku chodím kontrolovat bez čelovky. Od půlnoci pod pěvcovkou křičí mix hlasů budníčků a králíčků. Je doba inornátů, zrovna včera ráno se jeden chytil na Sedle. Je třeba jíž náhodě naproti.
Další kalous na mě čeká ve čtyři. Spolu s ním kroužkuji i černohlávka. Po šesté ranní se začíná tma rozpouštět a keře ožívají. I tady zažívám ozvěnu nocí na Sedle ve znamení červenek. Postupně jich přináším asi třicet. Střídají je kosi, černohlávci, dva tři nádherní rehci zahradní a na řadu přicházejí budníčci menší. Mám co dělat, abych všechno, co od sítí přinesu, co nejdříve okroužkoval. Těch mých pár pytlíků stačí tak akorát. Ptáci táhnou. Opravdu ve velkém. Po šesté mi píše Ondra Kauzál, jak že to vypadá. Ještě pořád makám, odpovídám mu. Objevují se další a další drobci, které občas vystřídá větší kvíčala a jednou sojka. To nad Arnoštem je ticho. Všimla si ho jediná poštolka, několikrát nad ním zakroužila a zase zmizela. Nad polem jsou slyšet konipasi bílí, skřivani a lindušky.
Teprve po deváté pohyb opeřenců ustává. V deset přináším posledního kosa a červenku. Rukama mi prošlo neuvěřitelných 93 kousků. To se mi tu ještě nestalo. Uf, píšu Vlastíkovi, že výlet za subruficolem odvolávám. Počkám, až se zase po desítkách let ukáže u nás. Tedy pokud se toho dožiju. Byla to ale jízda. A den, který přišel, je zase nádherný, baboletní. Podobná předpověď je hlášena i pro dny následující. Zítra večer možná vyrazím znovu, po desáté, a s Jožkou.
odchycené druhy: budníček menší (13 ex.), pěnice černohlavá (17 ex.), drozd zpěvný, kos černý (9 ex.), drozd kvíčala (3 ex.), červenka obecná (32 ex.), rehek zahradní (3 ex.), rákosník obecný (2 ex.), králíček obecný (2 ex.), sýkora koňadra, sýkora modřinka (7 ex.), sojka obecná, kalous ušatý (2 ex.) – 93 ptáků 13 druhů
Mladý samec rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus).
Výrazněji zbarvený starý samec – rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus).
