Nezvykle vlahý den po Štědrém večeru. Nikomu se ráno nechce z peřin ani od televize. Jen František mi chce dělat v terénu parťáka, ale vypravuje se tak dlouho, že vyjíždíme až daleko po deváté. Vlastně se chci podívat jen na dvě místa.
Tím prvním jsou podmáčené louky u Blučiny, kde jsem vloni zjara trávil pár nocí u sítí. Sníh s vyšší teplotou slezl a louky jsou teď vyschlé. Staveniště, které ukrojilo značný díl lokality, už nese jakousi obrovskou halu s prostory pro vykládku a nakládku kamionů. Další část zabírají hory navezené zeminy a suti. Na vedlejším poli pokřikuje asi 250 kavek a stovka havranů. Procházíme uschlou travou, ze které tu a tam vzlétne linduška luční. Na vyšších keřích podél náspu lemujícího Litavu sedí káně a dvojice strak. Po betonové lávce překonáváme říčku k biocentru s dvojicí malých rybníčků. Nad ledem přelétá ledňáček, na osice hlídkuje ťuhýk šedý a vábením na sebe upozorňuje strnad rákosní. Zdá se tu být mrtvo. Odněkud se objevuje volavka popelavá a chvilku po ní i volavka bílá. S křikem přilétá žluna zelená. Už se těším na jaro. Zimu nemám rád a za těch kratičkých dní se mi ani nechce ven.
Pokračujeme přes Hustopeče ke Strachotínu a podél severního břehu dolní nádrže k přečerpávací stanici. Už cestou před vesnicí jsme viděli nízko nad polem prolétat raroha a chvíli poté, co šplháme na břeh nádrže, ho pozoruji znovu. Útočí na holuba v menším hejnu sedícím na oranici. Popadne ho, ale holub se mu vysmekne a s ostatními odlétá. Raroh se překvapivě o další útok nepokouší a mizí k Šakvicím. Hladina je tu volná, bez ledu. Na mírných vlnkách jsou vidět morčáci velcí a hoholi, pak skupina kachen a několik racků bělohlavých. Jdeme dál k východu. V závětří jsou tu u břehu natlačeny zbytky ledového příkrovu. Stojí kolmo k vodní hladině, plát na plátu a vržou, pohupují se a šumí. Někde od Velkých Bílovic přilétají menší hejna hus běločelých a velkých pokračují dál k Pasohlávkám. Z pole vzlétá dospělý orel mořský a další, immaturní pták, letí nad námi. Franta neustále balancuje po zamrzlém okraji hráze a po chvíli už má mokré boty i kalhoty. No nic, prošli jsme se, vysmrděli, můžeme zase jet.
I v polích mezi větrolamy nebo podél břehů vodních nádrží se dá vidět datel černý (Dryocopus martius).
