Včera jsem obeznal terén a dnes jdeme sbírat nové druhy do Pepeho letošního birdlistu. Obloha je sice stále zatažená, ale fouká mnohem méně a v terénu by mohlo být docela fajn. Už včera jsem se cestou domů pokoušel dofouknout pravou zadní gumu, ale všechny pumpy měly vzduchový kompresor mimo provoz. Dnešní první pumpa je na tom stejně, na druhé chybí kompresor úplně, a tak jsme vděční za OMV u Modřic. Nejen, že máme kolo zase dostatečně nahuštěné, ale překvapením je chocholouš obecný na kraji silnice. Nový druh nejen pro Pepeho, ale letos i pro mě.
Pod Modřicemi vjíždíme do husté mlhy, ale ta co chvíli řídne a zase houstne a prosvěcuje ji objevující se slunce. To se pak ocitáme až v přízračném světě mléčně zářících chuchvalců běloby a útržků modré oblohy. Nejprve zastavujeme u oblíbeného hnojiště v poli pod Pohořelicemi. Dnes tu ale nic není, jen hejno úpolníků, dvacítka stehlíků a trochu nečekaně samec rehka domácího.
Pepemu chybí kolihy, další zastávkou je tedy Novoveský rybník. Na vypuštěném dně se kousek od nás právě pohybuje 14 konipasů bílých a kolihy nacházíme na druhé straně rybníka. Vidět je jich šest.
Pomalá jízda po hrázi nám umožňuje krátce pozorovat v jižním cípu Mušovské zdrže VDNM na ledu mezi racky bělohlavými i racka mořského. Najednou to jde. V zádech máme Ondru Kauzála, tak mu volám, aby racka nepropásl. V poli jižně od nádrží se v části Roviny, Horní Věstonice pase asi 250 hus. Dvě stovky tvoří husy velké a padesátku pak běločelky. Odečítám dva červené límce (J02 a J03) a přesouváme se kousek dál, kde je v oranici dalších 150 hus velkých a další červený límec (J11). Větší hejno tu dnes vidět není, přejíždíme tedy k Dolním Věstonicím, kde nás dohání i Ondra. Na jedné straně hráze přidáváme včerejší partičku kaholek a na druhé straně čeká turpan hnědý. Mezi poláky velkými je tu i zajímavý kříženec se špičatou černou hlavou a lehce stříbřitým hřbetem připomínající poláka vlnkovaného.
Vracíme se, abychom si prohlédli střední nádrž od rybárny, když nad polem, kde jsme stáli ráno, zaznamenáváme ve vzduchu tisíce hus. Část jich letí na vodu, ale většina znovu přistává rozdělena do dvou částí na pole. To si nemůžeme nechat ujít. Znovu do pozoru za stativáky a jde se observovat. V bližším hejnu zaznamenávám červený límec J42 a další, jehož jedním znakem si bohužel nejsem jistý (snad K94). Druhé hejno je za terénní vlnou. Objevuje se luňák červený a orel královský. Obě hejna se zvedají a letí k nádržím. No a my jedeme za nimi.
Husy sedají na Věstonické zdrži před kostelík a ve slunci, které teď svítí, jsou krásně čitelné. Brzy se daří najít jednu bernešku bělolící. V dálce je vidět i bílý límec jedné husy velké, ale pro odečet je hodně daleko. S Pepem spěcháme zpátky do Brna. Škoda, husy by se tu daly prohlížet ještě hodně dlouho. Loučíme se s Ondrou, který pak během sólové spanilé jízdy doplňuje do svého seznamu ještě kormorána malého, zedníčka a raroha. Pěkný den to byl, tak snad brzy znovu.