Téměř jsem zapomněl na lejsky malé v Moravském krasu. Poté, co se mi podařilo u Adamova jednoho +2K samce (JL 3676) odchytit po ránu 29.4., po negativní kontrole 1.5. téměř na všech sledovaných lokalitách, a po další ranní negativní kontrole 9.5. na dvou lokalitách s největší pravděpodobností výskytu, jsem už dalšímu úspěšnému odchytu moc nadějí nedával. Zvláště po zkušenostech z loňského roku, kdy se stavy lejsků malých drasticky propadly a kdy jsem v rezervacích, které mám přidělené, nenašel ani jednoho. Už proto jsem si říkal, že jsem prvním odchytem 29.4. asi vyčerpal možnosti letošního roku.
Lejsci malí zřejmě přilétají ve dvou vlnách v dosti širokém časovém období a proto není třeba lámat hůl při prvních negativních kontrolách. Na to jsem si včera vzpomněl a rozhodl se brzy po ráno znovu do lesů Moravského krasu vyrazit.
Noci jsou v poledních dnech téměř jasné, přes den postupně přibývá oblačnosti, přicházejí dešťové přeháňky a bouřky a k večeru oblačnosti zase ubývá. I dnešní ráno je téměř jasné, teploty nízké a když něco po půl šesté parkuji u Adamova, je tu vlhce chladno a kouří se mi od pusy. V lese je šero, ale vzduch je plný ptačího zpěvu. Už po prvních krocích hluboce zařízlým žlebem překvapeně registruji vpravo ve svahu útržky zpěvu lejska malého. Super!! Není třeba pouštět nahrávku. Šplhám za ním, vždy chvíli čekám, až se zase ozve a šplhám dál. Pak se na chvíli odmlčí, ale po pár minutách se zpěv z korun stromů vrací. To už jsem blízko, vybírám dva stromy s několika nízkými zelenými větvemi a stavím mezi nimi šestku. Pouštím pod ní nahrávku a běžím se pár kroků schovat. Zpěv utichá, ale v několika málo vteřinách se u sítě objevuje menší zvědavý pěvec, který se vzápětí chytá. Rychle běžím k síti, aby mi nepláchl. Je to opět +2K samec bez kroužku. Starý kroužkovaný matador by se takhle rychle nechytil. Mám radost. Už teď je to oproti loňskému roku úspěch. Pták dostává kroužek JL3678 a po necelé hodině jsem zase u auta.
Jede se ke Křtinám, parkuji u autobusové zastávky a nořím se do mokré trávy na kraji lesa. Proderu se kopřivami u potoka, ten pak přeskočím, a jsem na patě svahu s habrovým porostem. Dvě, tři desítky metrů a … to snad není pravda. I tady přicházejí někde z vyšších poloh svahu útržky lejsčího nápěvu. Dnešek je výjimečný. Šplhám dost vysoko. Lejsek zpívá jak o život. Trochu bojuju s kamenitým podkladem, do kterého se špatně zapichují tyčky k sítí. Pak už vše běží podle stejného scénáře. Lejsek se u sítě objevuje do několika sekund. Bohužel se odráží, padá do nižší kapsy, ale ani ta ho neudrží. Naštěstí vzápětí naráží do sítě znovu. To už se řítím svahem, abych si ho pojistil.
Tentokrát je to mladý 2K samec bez cihlově zbarveného hrdla. Je nadupaný hormony, nadává mi a vůbec se mu nelíbí, když mu nasazuji kroužek JL3679 a měřím křídlo. Ještě pár fotek a může zase letět.
Následující asi hodinku procházím zbytek rezervace, ale bez dalšího úspěchu. Ale co víc si přát? Pro letošek mám tři lejsky malé, což je třistaprocentní nárůst oproti loňskému roku. Tož, ještě to jednou projdu v první dekádě června a pro letošek máme lejsčí období za sebou.