V polích jižně od Vyškova, v sedélku nad Zouvalkou, jsem nebyl už čtrnáct dní, a docela by mě zajímalo, jestli tudy teď něco protahuje a pokud ano, jaké jsou to druhy. Počasí má být příznivé, na víkend míříme do Pístovic a já si jen mnu ruce při pomyšlení další noci pod širákem. Jako vždy nakupuji proviant v Lídlu a během několika minut jsem na místě. Na kraji polní cesty lemující pás oplocených křovin je stále patrný můj pelech a dotvrda ošlapané místo, kde u stolku kroužkuji. Svoji věrnou osmnáctku mám nataženou během chvilky. Otvory pro tyče mám označeny a jejich polohu neměním. Díky tomu nemusím zarážet tyče do země ztvrdlé suchem na beton. Je téměř bezvětří a většinu oblohy kryje oblačnost. Západ slunce má podobu jen kratičkého mrknutí rudého slunce ve škvíře mezi mraky. Dělám dva tři rychlé cvaky foťákem a slunce je pryč. Stmívá se záhy. Když kolem sedmé vytahuji ze sítě letku tři kosů a drozda, musím si už svítit čelovkou. V průběhu večera oblačnosti obývá. Pocucávám červené a zase si jen tak koukám do tmy. Pro jistotu očůrávám místa, ve kterých síť ční do prostoru polí, abych odradil větší zvířata od toho, aby zkoušela její pevnost.
S projasňující se oblohou a rozkvétajícími hvězdami klesá teplota. V noci, když jdu pustit nahrávku a později při prvních popůlnočních kontrolách se mi kouří od pusy. Tentokrát volím zase jiný mix, ne příliš hlasitou směsku několika budníčků a králíčků. První ranní úlovky přicházejí až v půl šesté. Ptáci nespěchají, protože i východ slunce přichází teď mnohem později. Pak už nosím opeřence od sítě průběžně, nejvíc je jich po půl sedmé. Je znát, že kromě černohlávků táhnou červenky, rehci zahradní, ale také modřinky. I ti budníčci, zvláště menší, jsou díky nahrávce početnější. S východem slunce ožívá modrá obloha nad poli hlasy skřivanů, protahují v menších hejnech a jsou jich desítky. Dvakrát jsem zaslechl typický hlas lindušky rudokrké, která přeletovala v nevelké výšce. Ukázali se i čtyři krkavci a směrem k Zouvalce se vzduchem přelévalo hejno špačků. Počasí je fajn, slunce hřeje a vysušuje mi bivak zvlhlý rosou. Není kam spěchat. Posledních několik ptáků se chytá po osmé hodině a jedna červenka pak ještě v devět. Balím zasloužilou osmnáctku a snídám na celtě natažené v trávě. Neuvěřitelné, rozdal jsem 42 kroužků devíti druhům. Na jednu jedinou síť je to pěkný výkon.
Rehci zahradní (Phoenicurus phoenicurus) doplňovali táhnoucí červenky a černohlávky.
