Když ráno parkuji u lesa na jižním kraji Útěchova, je nádherné ráno. Ptáci zpívají, obloha je téměř čistá a já nemusím spěchat domů, jak mi později volá Pepe. V jedné kapse mám síť, v druhé reproduktor s mp3 přehrávačem, v jedné ruce porostní mapu, ve druhé čtyři hliníkové tyčky stáhnuté gumičkami a na zádech batůžek. V podstatě se vracím k prvopočátkům svého koníčku, kdy jsem se s dalekohledem u očí pohyboval převážně lesními porosty. Právě tam, mezi stromy, jsem začal objevovat pestrý a zajímavý svět opeřenců. To až mnohem mnohem později jsem vyměnil stín stromů a klid lesních pasek za rybníky, kde je pozorování snazší a jaksi atraktivnější. Teď se ale do lesa začínám díky kroužkování vracet a jsem okouzlen. Přijde mi, že jsem účasten mnohem zajímavějšímu dění, než na březích zapáchajících rybníků, že jsem přítomen představení, které mi coby jedinému diváku bylo poskytnuto za odměnu, za to, že se tiše pohybuji lesem mimo stezky a jen pozorně naslouchám a pozoruji. Navíc odhaluji pro mě neznámou zvlněnou lesnatou tvář krajiny mezi Soběšicemi a Útěchovem severně od Brna a každé zákoutí, každý starý dubový porost nebo výhled do údolí, je pro mě nový a neokoukaný. Zkrátka si to užívám, chodím neustále se měnícím lesem a jsem spokojený.
V mladé smrčině porostu 55B3 zkouším, jestli se králíček ohnivý, jehož teritorium mám obeznané, konečně odhodlá skočit do sítě. Má ale svoji hlavu a názory od minule nezměnil. O kousek dál na kraji mladého dubového porostu lákám budníčka menšího. Přilétají dva, poperou se a vítěz končí v síti. O pár desítek metrů dál dostává kroužek další collybita. Obcházím palouk kolem Midlochova památníků a registruji hlas jiného králíčka ohnivého, který je ochotný se nechat chytit. Stejně tak dostává v porostu 55A4 kroužek první šoupálek dlouhoprstý. Přejíždím pak autem na parkoviště U Buku a jdu objevovat nové prostory. Před tím ještě chvilku provokuji králíčka ohnivého z kraje porostu 43B9. Ani tento samec ale názor nezměnil. V lese probíhá těžba, ozývá se řev motorových pil a praskání padajících stromů. Mizím jinam.
Na kraji habrového porostu 43D6 zpívá budníček lesní. Natahuji šestku, pouštím playback a za chvíli ho mám v ruce. Oproti budníčkům menším působí mnohem upravenějším a atraktivnějším dojmem. Nádherný pták. Zatímco ho měřím a vážím, uvízl v síti králíček ohnivý, kterého přilákala nahrávka dobře z 50 m vzdálené smrčiny. V oddělení 43 se dostávám na kraj paseky s nádherným výhledem k východu. Zatímco ve stínu stromů je příjemně, tady slunce na holé obloze pěkně pálí. Vracím se pod koruny stromů, překračuji hřbet a vcházím do rozvolněného kousku starého dubového porostu s výhledem na západ. Tady chytám dalšího šoupálka dlouhoprstého.
Pak už jen tak chodím po okolí, hledám další vhodná místa na králíčky a pod starými smrky pozoruji na kraji paseky mladého kolouška. Je daleko po obědě, když se vracím spokojený, ale pěkně ušlapaný domů.
Čtveřice kroužkovaných druhů – králíček ohnivý, budníček menší, budníček lesní a šoupálek dlouhoprstý.
