Za ptáky vyjíždíme i dnes. Předpověď slibuje slunečné počasí a navíc můžeme vyrazit jen s Pepem, jelikož jsme synátory hodily na krk tetičce. Idylických několik hodin věnovaných ptáčkaření v okolí Tovačova může začít.
Začínáme na zapáchající usazovací nádrži cukrovaru ve Vrbátkách. Osobně mi ten odér zase tolik nevadí, ale chvíli trvá, než se s ním popasuje i Pepe. K vidění jsou převážně bahňáci – 4 páry kulíků, 3 páry čejek, po dvou vodouších bahenních a rudonohých a nějaký ten konipas bílý. I slabá půlhodinka na lokalitě dokonale stačila k tomu, aby Molenda pobral do svého interiéru ty nejzásadnější pachové variace z okolí. Teď už si je budeme vozit sebou.
Cestou k zatopené pískovně u Krčmaně a vedlejší pískovně u Majetína div že nesrážíme uprostřed vesnice v Blatci dudka, který vzlétl z trávníku vedle silnice a málem narazil do postranního okýnka, u kterého sedí na sedadle spolujezdce Pepe. I takto se dají připisovat do letošního birdlistu ne zrovna běžné druhy.
Pískovna u Krčmaně je plná křiku racků a rybářů na březích. Závidíme dvojici, která právě snídá u stolku vedle stanu, před sebou hnízdní kolonii racků a okolí zalité nízkým ranním sluncem. Dnes je zajímavější vedlejší pískovna u Majetína. Mladé tu vodí pár husic nilských a hus velkých. Na bahnitých březích nacházíme jespáka obecného, křivozobého a bojovného, vodouše bahenního a pak skupinku bekasin. Jsou 3 a těsně vedle nich noří charakteristickým způsobem do bláta svůj dlouhý zobák podstatně menší slučka. Takhle v dalekohledu jsem ji snad ještě neviděl. Možná je to prvně, co ji pozoruji, aniž bych ji vyšlápl na nějaké podmáčené lokalitě. Hlas prozradí i racka černohlavého.
Následuje Hradecký rybník v Tovačově. Skupinka lžičáků na pravé dolní části, dva přeletující racci černohlaví a orlovec, který úspěšně zalovil a východním směrem pak odlétá s kaprem v pařátech. Z rákosí už se nese drsné kare kare ozývá rákosníka velkého. Tady a na horní pravé části rybníka vodí pullátka snad 7 rodin hus velkých. Desítky dospělých ptáků sedí na poli za rybníkem. Za těch pár let tu vytvořily početnou populaci. Od kříže jsou vidět daleko u rákosin dva přeletující racci malí a dva rybáci černí. Přes celou délku rybníka pozoruji také ptáka, který mi přijde jako potáplice malá. Říkáme si s Pepem, co tady v té kalné smrduté vodě asi tak může lovit. Prohlížíme ji, ale určením si jisti nejsme. Chceme po hrázi popojít ještě dál k jihu, abychom se ocitli blíže a znovu ji našli. To už se k nám přidává i Tom Oplocký a potkáváme místního birdfotra Luboše Doupala, se kterým se zastavujeme na kus řeči. Potáplici bohužel už nenacházíme. Pozorována byla na velkou dálku a v ostrém slunečním světe; holt další jedinec, který skončí v kategorii neurčených. Radost nám dělá dvojice panáčkujících labutí nedaleko břehu. Obě mají červený odečítací kroužek – AEV a ANS. Vyloženě si svým chováním o odečtení řekly.
Krátce se ještě zastavujeme u pískoven u Annína a Troubek, ale moc tu toho není, jen nějací racci chechtaví, roháči, pár rybáků obecných a přeletující luňák červený.
Teď ještě abychom Pepemu doplnili birdlist a uzavřeli kruh, vydáváme se k rybníku v Chropyni, kde se dá vidět náš jediný hnízdící pár labutí zpěvných. Z pozorovatelny je vidět jen samec. Doufejme, že samice sedí na hnízdě a že bude úspěšnější, než v minulých dvou letech. Do zápisníku si poznamenávám jednoho racka malého, husici nilskou, 8 zrzohlávek a 2 potápky černokrké. Škoda jen, že místní cukrárna otevírá až ve dvě po poledni. Při kafi a sladkosti by to bylo dokonalé zakončení už tak velice zdařilého nedělního dopoledne.
Barevně nezvyklá fotka kulíka říčního (Charadrius dubius) z usazovací nádrže cukrovaru ve Vrbátkách.
Dvě panáčkující labutě velké (Cygnus olor) nám umožnily odečet svých barevných kroužků.
