Za oknem je sice mrazivo, ale podle předpovědi má být krásný den. Chci vyvenčit omladinu a při té příležitosti se také podívat na Pálavě po zedníčkovi, který byl od 13.11.opakovaně pozorován v Pastorkově lomu. Včera byla dokonce na stejné lokalitě zastižena pěvuška podhorní. Oba tyto druhy chybí v letošním birdlistu Tomáši Oplockému, který se letos pustil do soutěže big year. Domlouváme se, že se k nám přidá.
Kluky se mi daří vykopat z baráku přesně v 8, o půlhodinu později nabíráme Toma u vlakového nádraží v Brně a frčíme k jihu. Obloha je modrá, svítí slunce a nad krajinou se vznáší jen lehoučký mlžný opar. Pod Pohořelicemi registrujeme do posečeného kukuřičného pole přistávat husy. Vrátíme se sem později. Chvíli trvá, než se po objížďkách dostáváme ke Klentnici. Auto necháváme kousek od vesnice a ještě cestou k lomu potkáváme první známé tváře. Jdeme prý pozdě, zedníček před půlhodinkou odlétl. Nevadí, na dně lomu čekáme s dalšími známými, jestli se znovu neobjeví. Po půldruhé hodině skutečně přilétá, a to právě v momentě, kdy přichází Tomáš Baldrián s manželkou. Polovina mise splněna. Zedníček se objevil, ale pěvuška podhorní ne. Řekl bych, že bude spíš někde na hřebeni u Děvína.
Kluci už jsou zmrzlí a hladoví. Vracíme se k autu na svačinku a pak se lesem vydáváme do Soutěsky. Lidí je tu kolem jako na Václaváku. Ve stěně Soutěsky navíc visí montéři, kteří právě montují plechové kryty na elektrické kabely šplhající stěnou vzhůru. Je krásně. V závětří je poměrně teplo. Stezkou přes Martinku se opět objevuje Tomáš Baldrián, který o chvíli později pozoruje ze stěny odlétat dokonce dvojici zedníčků. Má na ně dnes štěstí. Tomáš Oplocký vybíhá kus výš ke hřebeni, ale množství lidí, shon, hluk a hučení kolem poletujícího dronu ho odrazují od dalšího hledání pěvušky. Chtělo by to klidnější všední den bez lidí.
Přes Dolní Dunajovice a Brod nad Dyjí se dostáváme k Mušovské zdrži VDNM. Poznamenávám si 6 hvízdáků a 3 hoholy a obhlížíme nejbližší pole, jestli na nich nejsou husy. Nic. Zastavujeme na jižním břehu Novoveského rybníka, který je kompletně na bahnech. Zde si poznamenáváme jen kolihu, 12 ostralek (jen jeden M), párek hvízdáků a zhruba 60 čejek.
Bylo by škoda vynechat Starý rybník. Nad námi v termice krouží několik kání, od východu přilétá luňák červený a až u severního břehu rybníka počítáme asi tisícovku hus běločelých. Jsou sice daleko, ale slunce máme stále v zádech a husy jsou na klidné hladině krásně čitelné. Ještě letmý pohled do pole pod Pohořelicemi, kde byly husy ráno. Teď tu už nic není. Nevadí, den se krásně vydařil, kluci se zdají být hezky vyvenčení a protože se blíží třetí odpolední, je nejvyšší čas na oběd. Toma vyhazujeme opět u nádraží a domlouváme se, že až se ukáže u nás na jihu berneška bělolící, která mu ještě chybí, že se zase podíváme po husách.