V pátek jsem po ránu prošel dvě lokality v Moravském krasu. Krásná místa, divočina, jen žádný lejsek malý. Škoda. V sobotu jsem pak vyrazil dopoledne na vodu, na naší letité kánoi po Brněnské přehradě, od Osady po Junáckou louku a zpět. Ze zajímavostí stojí za zmínku sedm kachniček mandarínských v užší části přehrady (Rokle), včetně samice se dvěma pullíky a samice morčáka velkého. Vloni (4.7.) jsem tu u břehu v úrovni Osady narazil na trojici odrůstajících mláďat morčáka velkého. Moc bych za to nedal, že tu tento druh nepravidelně už nějaký ten rok hnízdí. Dvojice želev nádherných vyhřívajících se na větvi trčící z vody mě tolik nepřekvapila.
No a dnes je třeba nakopnout mopeda. Krajinou sice přechází bouřky, ale nejsem z cukru a je třeba trénovat pro případnou delší cestu v jedné stopě. Vyjíždím po ránu s kompletním ptáčkařským báglem přikurtovaným za zády. Cíl je jediný a předem daný. Chci se podívat k Mlýnskému rybníku u Lednice, který je na nízké vodě.
Jede se dobře, silnice je občas mokrá, ale dešťové přeháňky mě míjejí. Parkuji u Apolla. Obloha je právě šedivá, proto si k báglu přicvakávám helmu, abych z ní později nemusel vylévat vodu, přes rameno hází stativák a jdu to omrknout. Hned z kraje kontroluji vodní hladinu i mělčiny kolem – nedaleko vzlétá kormorán malý, je tu téměř stovka kopřivek, o něco méně zrzohlávek a v západní části rybníka jedna husice liščí vedle druhé. Ostrůvek je obsazený hnízdícími racky bělohlavými, podél rákosí kmitá zobákem ze strany na stranu kolpík a nade mnou se právě točí rorýsi s vlaštovkami. No, jsem zvědav.
O nějakou půlhodinku později už lezu na pozorovatelnu. Je pod rákosovou střechou, klidně může i zapršet. Zběžný pohled na mělčiny je neuvěřitelný, desítky tenkozobců (postupně jich počítám asi 85) a desítky mláďat (min 60 ex.) hledajících pod jejich dohledem potravu. To je nádhera. Také dospělých husic počítám 120 a i kolem nich se hemží pullátka. Občas se ozve vodouš rudonohý nebo kulík říční, překvapuje zapomenutá husa běločelá a spousty roháčů. Je radost sedět na lavičce, mít pozorovatelnu jen pro sebe a v klidu se kochat okolím. Hned za zády mi zpívá sedmihlásek, nad vodou se prohánějí rybáci obecní, štěbetají vlaštovky a břehule a z lesa teskně naříkají lejsci bělokrkcí.
Dvě hodiny kulím oko do okuláru, poznamenávám si do zápisníku ptačí druhy a vychutnávám si klid kolem. Cestou zpět k motorce schytávám menší přeháňku, nic hrozného. Opouštím jednu z top jihomoravských lokalit a vracím se k Brnu. Teprve tady se cestou dostávám pod pořádnou průtrž mračen. Musím se schovat pod střechu benzínové pumpy, ale i tak jsem pěkně mokrý. No co, jak říkám, je třeba trénovat.
Smíšené obyvatelstvo ostrůvku Mlýnského rybníka u Lednice – racci bělohlaví s mláďaty (Larus cachinnans), tenkozobci opační (Recurvirostra avosetta) a nějaký ten rybák obecný (Sterna hirundo).
Jo, jo, podobné fantastické pozorování jsem měl minulý víkend! Dodine, žádný pozorovaný atak bělohlavců na mláďata tenkozobců ??? Staří je sice bránili udatně – ale zvládli to ??? Při tom, jak jsou schopni bělohlavci útočit, by to byl malý zázrak. Ale počet 60 pull na malý zázrak vypadá ….
Zdravím, Jožka
Moc bych se divil, kdyby to bělohlavci nezkoušeli a pořádně s tou tenkozobčí omladinou nezatočili, ale za ty dvě hodinky na lokalitě jsem žádný útok nezaznamenal. Skoro až absurdní mi přišel jeden nebo dva páry tenkozobců sedících zřejmě na hnízdech přímo na kraji ostrůvku plného starých i mladých bělohlavců. Opravdu jsem zvědav na zúčtování na konci sezóny, Vlasťa a Vilém budou mít určitě přehled.