birdwatcher.cz

19.-20.8.2023: Jedenadevadesátá noc

Několik posledních dní je jako přes kopírák, jasno, horko, občas zabouří a sprchne, za dne fouká a v noci je téměř bezvětří. No a ty noci jsou stejně tropické jako dny, teplota se drží nad 15°C a člověk si vystačí jen s trikem, kraťasy a sandály. Kolem poledního a pak daleko až k večeru panuje nepříjemné ulepené horko, kdy nejrozumnější je skrýt se někde do stínu, a nejlépe hned u vody.

Chvíli mi trvá, než se přemlouvám k výjezdu do polí. Včera jsem v sobě chuť postavit se odpoledním vedrům nenašel. Dnes mě zlákala představa nastávajícího večera pod širou oblohou, kdy už je přece jen snesitelněji. Vyjíždím později. Na jedné straně keřů poprcává traktor přeorávající pole. Je to pulzující hluk utichající se vzdalujícím se strojem a znovu narůstající, když se přibližuje.

V sedm je nataženo, včetně dravcovky na mé straně keřů. Hraboši pobíhají kolem, mouchy bzučí, občas zahvízdají křídla hřivnáčů. Jinak nic, ticho, klid. Vítr téměř nefouká, ale stále je horko. Skrývám se do stínu, čtu si Etzlerovo Novinářem v Číně a občas jdu na kontrolu. Traktor odjíždí ještě za šera. To už cucám španělské tempranillo a než se zcela setmí, kontroluji šest opeřenců. Z toho dva retrapi pěnice černohlavé, mladého ťuhýka, pěnici hnědokřídlou a kosa.

Venku je krásně. Vůbec není chladno a obloha brzy cinká hvězdami. Odkudsi zdálky sem přerývaně zaznívá rytmus nějaké diskotéky. Sjíždím v židličce co nejníž, zvrácenou hlavu si nechávám podepřít opěrkou a koukám na dírky ve vysoké černé obloze, jimiž proniká světlo světú, které nikdy nepoznám. Co všechno se tam asi skrývá?

Ve dvě po půlnoci přináším krotkou mladou samičku kalouse. Rosa leží v trávě i na strništi. Pospávám na sklopeném sedadle spolujezdce jen nalehko, bez spacáku. A ráno přichází zase o kousek později než to předchozí. Čekám na červenavé odstíny nad východním obzorem, předzvěst prvních slunečních paprsků. To už se dali do pohybu ptáci, které za noci přilákala do keřů moje nahrávka. Jedni z prvních jsou dvě kvíčaly. Postupně pak přináším tři druhy pěnic, čtyři druhy rákosníků, dalšího ťuhýka, slavíka, a téměř na závěr krutihlava, který mi v ruce hlavu vytáčí do všech stran, aby napodobil malé hádě a mě, coby vetřelce, odradil.

Mám za sebou pátou noc tohoto léta a celkově jednadevadesátou noc na stejném místě v polích od roku 2016. Vloni to bylo nocí nejméně, jenom šest. To z důvodu měsíčního pobytu v Gruzii právě v době mých pravidelných odchytů. Jinak tu mám od desíti po devatenáct nocí během roku. Jsem zvědav, kolik jich bude letos?

odchycené druhy: pěnice černohlavá (10 ex., 3x retrap), pěnice slavíková (5 ex.), pěnice hnědokřídlá (5 ex.), rákosník velký (3 ex.), rákosník obecný (3 ex.), rákosník zpěvný (2 ex.), rákosník proužkovaný (2 ex.), kos černý (2 ex.), drozd kvíčala (2 ex.), ťuhýk obecný (2 ex.), rehek zahradní, slavík obecný, krutihlav obecný, kalous ušatý – 40 ptáků 14 druhů

Dvojice kvíčal (Turdus pilaris) uvízla v síti hned po rozednění.

Legrační krutihlav obecný (Jynx torquilla).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *