18. července:
Ke konci týdne si beru dva dny volna. Chceme ještě před víkendem zajet s rodinkou k Nesytu, kde probíhá tradiční odchyt a kroužkování ptáků. Molenda je plná stanů, spacáků a pokřikující lidské havěti. Cestou zastavujeme na jednom mokřadu. Slunce pálí a Pepe s klukama se raději schovávají do stínu. Nechci je trápit a tak prohlížím jen jediné vlhčí místo nejblíže silnici. I tak je tu několik bahňáků (vodouš bahenní, vodouš tmavý, pisík, bekasina otavní), volavek a hus.
Pak se jedeme osvěžit k Novomlýnským nádržím. Parkujeme před domkem hrázného u Nových Mlýnů. Voda je průzračná a chladná. Vysoko na obloze se několikrát objevuje luňák červený, nad hladinou přeletují kormoráni a občas nějaký ten racek chechtavý. Šikovným manévrem se za letu přilétají napít rorýsi a vlaštovky.
Po poledni se stěhujeme za váhovnu u Nesytu. Mnohá léta je to zdejší sezónní kroužkovatelská základna. Stavíme stany a vítáme se s kamarády. Sedáme k nim do stínu a chlapi v pravidelných intervalech odcházejí na kontrolu sítí a vracejí se s plátěnými pytlíky, ve kterých mají svůj „úlovek“. Popíjíme víno, povídáme si a čas příjemně plyne. Večer se jdu podívat se stativákem na konec lávek. Slunce pomalu zapadá, k západu přeletují menší hejna špačků a na hladině jsou nasvíceny desítky kachen, zrzohlávek a asi čtyři stovky husí. Vysoko ve vzduchu se kočkují dva dospělí orli mořští. Mírný větřík jemně pohybuje nataženými sítěmi. Bohužel se blíží doba komárů. Před setměním spouští Radek Lučan zvukovou návnadu pro křepelky, následují Lázně Sedlec a pak na rozdíl od kluků, kteří jdou ještě kontrolovat sítě a pak zase brzy ráno před úsvitem, já lezu do stanu a usínám.
19. července:
Horko začíná brzy po ránu. Objevuje se Jarda Závora, se kterým se jdeme mrknout na Nesyt. Před několika dny tu bylo ráno přes 3000 hus a Jarda mezi nimi viděl i nějakou límcovanou. Rybník prohlížíme pěkně z východní strany po slunci. Tentokrát tu tolik hus není. Postupně jich přilétá jen asi 1700. Ale je to krásné pozorování. Vzduch se ještě netetelí a ptáci jsou dokonale čitelní. Mezi labutěmi nacházím jednu se žlutým límcem 96PA, se kterou jsem se nedávno setkal u Hlohovce.
Následuje cesta k Novým Mlýnům, kde se zase kousek od hráze koupeme. Tentokrát je voda špinavější a teplejší. Pak oběd v Ivani a natahujeme to dál k jedné lokalitě, jejíž přesnou lokalizaci raději zmiňovat nebudu. Vedro je nehorázné. Kluci v autě usnuli. Parkuji ve stínu, rodinku nechávám v autě a jdu to omrknout. Tentokrát je tu jen jeden pár tenkozobců se dvěma mláďaty v prachovém peří a pár pisil se dvěma vzletnými mláďaty. Pak pisíci, vodouši bahenní, vodouš kropenatý, vodouši tmaví, kulíci říční a téměř padesátka jespáků bojovných. Pozoruji jen z jednoho místa a ze skrytu vegetace. Nechci rušit.
Vracíme se k Nesytu. V podvečer si jdu opět sednout na konec lávek. Nízké slunce za zády, zrakem, sluchem i čichem vnímám tu výjimečnou atmosféru kolem. Ptáky z hladiny brzy zvedá nízko přeletující horkovzdušný balón. Za ním pak letí další a další. Přistávají v polích směrem k Úvalům. Po setmění Lázně Sedlec, je nás asi 12, tlachání, smích, veselé historky. Příjemná atmosféra pokračuje až daleko do noci.
20. července:
Vzduch se zdá být po ránu chladnější, ale stačí, aby odplula oblačnost a slunce začíná zase pálit. Balíme, odpočíváme ve stínu u váhovny a někdy po poledni se loučíme, abychom se přesunuli na chaloupku do Pístovic. Bylo to krásné setkání s krásnými lidmi, které nám nepokazily ani ty hordy komárů. Tak snad zase příští rok.
Samec ťuhýka obecného (Lanius colurio).
