Konečně víkend, slunečný a mrazivý. Sice jsme v Pístovicích, ale o tom, kam dnes do terénu vyjedu, mám velice jasnou představu. A to už dost dlouho. Jsou tu severské husy, a protože jsem se za nimi díky kroužkovatelskému aktivu minulý víkend nepodíval, jede se teď. Trochu mě odrazuje představa, že se kolem rybníků u Pohořelic, kam za nimi zamířím, bude ozývat kanonáda, a proto nespěchám. Venku je stejně ještě pod nulou a auto je obaleno silnou vrstvou jinovatky.
K Pohořelicím to není sobotním provozem daleko. Dělám si oblouček k Malešovicím, kde byly v minulých dnech zastiženy v polích husy velké, ale teď je tu mrtvo. Slunce svítí a fouká ledový V vítr. Přes Novou Ves jedu přímo k hrázi Starého rybníka. Husy jsou na hladině, ale natěsnané v jejím severním cípu. Nedivím se, že si vybraly tento z trojice Pohořelických rybníků, protože ostatní dva – Vrkoč i Novoveský – jsou vypuštěné. Slunce mám sice v zádech, ale k husám je to vzdušnou čarou přes celý rybník více než 1300 m. Na tuto vzdálenost toho moc přečíst nejde. Dominují husy běločelé, ale svítí mezi nimi určitě několik stovek velkých oranžových zobáků hus velkých. Občas zvedne husy přeletující orel mořský, ale ty se znovu shromáždí u vzdáleného konce vodní hladiny. Kus dál po panelce na západním břehu stojí auto. Když pak kolem projíždí, mávneme si s Petrem Suvorovem a Vladanem Fajkusem na pozdrav. Rozhoduji se krátce omrknout Vrkoč a zase se sem vrátit.
Vrkoč je na bahnech a široko daleko na něm není nic vidět, jen smuteční postavy popelavých volavek a v dálce u hráze siluety velkých racků. Směrem k severu nade mnou přeletuje několik desítek hus běločelých.
Vracím se ke Starému rybníku a rovnou se pouštím po panelce lemující západní břeh rybníka. Husám jsem tu o dost blíže a nejbližší hejna jsou lépe čitelná. Na tuto vzdálenost bych ale případný límec nebyl schopen odečíst a najít husu malou už vůbec ne. Od západu přilétají kolem jedenácté hodiny další husy – asi 2000 ptáků. Objevuje se Jirka Šafránek s Jirkou Bartákem. Z jediného červeného límce husy velké, který nalézáme, jsme schopni přečíst jen velké Z. Vítr je prudký a studený. Zkoušíme rybník objet. Husy jsou tu skryty v závětří a blízko břehu, ale teď je máme proti slunci. Tohle nic neřeší. Vracíme se opět k jižnímu cípu do blízkosti hráze. Hejno se teď rozdělilo na několik částí a jedna z nich je docela blízko. Zajíždíme k lesu. V závětří je tu na slunci krásně. Husy se dají dokonale prohlédnout. Je mezi nimi i desítka hus tundrových, tři samci lžičáků a 14 čírek obecných. Kluci se vracejí k panelce. Já využívám možnost dokonale si projít alespoň menší část hejna. Husy dokonce míří mým směrem. Moc dlouho si tu pohodu neužívám. Docela mě zaskočila dvojice na procházce, která mě bez zájmu míjí, leze na otevřený břeh, kde je na ni ze všech stran vidět a snaží se mobilem pořídit romantické snímky husích hejn. Ty samozřejmě reagují tak, že odlétají. No čo už. Dvojice pokračuje dál po východním břehu a já si říkám, že by mi mohla nakonec i posloužit, jestli odežene další ptáky na volnou hladinu. Částečně se to opravdu daří a já si můžu prohlédnout další kus hejna.
Slunce putuje dál k západu a já se znovu přesouvám k panelce, abych měl jeho paprsky v zádech. Husy teď tvoří dlouhý, na několika místech přerušený pruh táhnoucí se v celé délce rybníka zhruba uprostřed vodní hladiny. Oko už mám vytahané od stativáku, který se navíc citelně chvěje v poryvech větru. Prohlédl jsem, co jsem mohl, ale lepší to dnes už nebude. Je půl třetí. Dnes už vynechám i vypuštěný Novoveský rybník. Balím a odjíždím. Nízko nad lesní stěnou se pohupuje luňák červený a v jižním cípu Starého rybníka stojí další auta, v jejichž blízkosti se pohybují postavy se stativáky. Cítím, jak mi od větru pálí tváře. Dnes jsem sice nenašel nic zvláštního, ani límce, ani bernešky, ale slunce svítilo a já si mohl v klidu prohlížet stovky hus pohupujících se na vodní hladině. A že jich tu bylo – odhadem dobře deset tisíc. Přesně na tohle jsem se těšil a přesně tohle mi doufám bude dělat radost v ty krátké a zachmuřené zimní dny, které jsou přede mnou.
Husy běločelé (Anser albifrons) přilétající z pastvy na Starý rybník.
Část husích hejn na hladině rybníka.
