Ráno před domem zjišťuji, že přes noc zase trochu nasněžilo. Obloha je šedivá, teploměr ukazuje čtyři pod nulou a ledově pofukuje. Ještě včera jsem si plánoval, že si dnes obejdu střední nádrž Nových Mlýnů. No, uvidíme, jak to dopadne.
Cestou k jihu mi to nedá a zajíždím k hnojišti v poli pod Pohořelicemi. Napřed mi před autem přeletuje poštolka, pak káně a nakonec vidím těsně poté, co zastavuji, nízko nad zemí kopírovat terén dřemlíka. Na hromadě kouřícího hnoje hledá potravu dvojice konipasů bílých a do keřů odtud odlétá pět strnadů rákosních. Ledově a poměrně zčerstva pofukuje. Směrem od Novoveského rybníka se nevysoko nad poli trousí k západu menší hejna hus. Hm, asi mi to nedá a zkusím se po nich podívat. Zdá se, že tam někde přistávají. Zkusil jsem si na mobil nainstalovat eBird, ale v téhle kose je zadávání v terénu zdlouhavé a namísto, abych koukal po ptácích, hledím na displej. Prozatím dám asi přednost papírovému zápisníku, jako vždy.
Postupně se dostávám na okraj Branišovic. Hejno hus nacházím ve vysokém kukuřičném strništi směrem na Vlasatice. Terén je ale dost zvlněný a tak toho z hus moc nevidím Odhadem tu může být tak 2500 hus běločelých. Po několika desítkách minut opouštím stanoviště a vydávám se k Vlasaticím. Husy tu nejsou daleko od silnice a navíc vysvitlo slunce, které mám teď v zádech. Znovu tedy zkouším stejné to hejno prohlédnout. Ptáky jednou přeskupuje přeletující orel mořský, ale kromě několika tundrovek není nic zajímavého vidět. Zaznamenávám jen skupinku doupňáků mířících dál k západu.
Když už jedu kolem, jdu se podívat na vypuštěný Novoveský rybník. Zbytky vody jsou zamrzlé a vše kryje sníh. Kolihy, které se tu až do minulého týdne zdržovaly, nejspíš vyrazily dál k jihu. U protějšího břehu postává jen dvacítka racků bělohlavých, nějaká ta šedivka, stále ještě jedna vrána černá, a v doprovodu šedivek utíká po bílé pláni dna liška, která má na této straně rybníka svoji noru.
Další tradiční zastávkou je hráz mezi Dyjí a Mušovskou zdrží kousek od Pasohlávek. Velké části vodní hladiny jsou pod zasněženým ledem. Zběžně projíždím okolí stativákem. Registruji dvacítku morčáků velkých, čtyři malé, několik hoholů a kopřivek, černé masy lysek a podél rákosí naproti dvacítku volavek bílých, které právě vyplašil orel mořský.
Stále ještě uvažuji o delší procházce po břehu Věstonické zdrže. Když vyjíždím z Pasohlávek, všímám si v poli napravo dalšího, menšího hejna hus. Půda je teď zmrzlá a tak se podél vnější strany větrolamu dostávám poměrně blízko k nim. Ještě kousek pěšky řídkým větrolamem a ty nejbližší ptáky mám méně než 200 m od sebe. Sice je opět zataženo, ale husy jsou jako na dlani. Mezi těmi nejbližšími jsou dokonce dvě bernešky bělolící. Užívám si naprostou idylu. Díky tomu, že jsem se zašil mezi stromy, tak mě ani silný vítr nefackuje tak, jako při pozorování hejna u Branišovic. Mám před sebou cca 1700 hus běločelých, nějakou tu desítku hus velkých a jednotlivě několik tundrovek. Minulý týden jsem z druhé ruky koupil náhradní zrcadlovku a tak si teď užívám toho, že zase po dlouhé době dokážu pořídit relativně ostré obrázky hejna i těch dvou elegantních bernešek.
Po necelé hodince čisté radosti nakonec přejíždím i k Věstonické zdrži. V jejím SZ cípu je vidět asi 350 hus velkých. Daří se mi přečíst tři červené límce (Z78, V38 a J47) a z pastvy postupně přilétají zhruba tři tisícovky hus běločelých. Brzy mezi nimi nacházím dvojici bernešek bělolících. Jde o stejné hejno, které jsem před chvílí opustil u Pasohlávek. Husy se překvapivě moc dlouho nezdržují. Po necelé půlhodince opět odlétají. Na hladině zůstávají jen husy velké. Už se mi nikam nechce, vítr je ledový a já jsem po čtyřech hodinách dost promrzlý. V autě pouštím topení naplno a naprosto spokojen se vracím zpět do Brna.
Liška přebíhající po zasněženém dně Novoveského rybníka.
Dvojice bernešek bělolících (Branta leucopsis) v hejnu u Pasohlávek.
