Časy se mění. Dříve jsem vyjížděl k rybníkům a pískovnám v Tovačově a okolí co chvíli. Bylo to třeba pátnáctkrát, sedmnáctkrát do roka. S tím, jak jsem přestal postupně jezdit na chajdu v Pístovicích a se začátkem svých kroužkovacích aktivit, se mi Tovačovsko tak trochu odcizilo. Nezbýval čas. Kdykoli se teď ale najde příležitost, zastavím u benzínové pumpy v Tovačově a jdu se projít po hrázích Hradeckého rybníka ke „kříži“. Vždyť kolik nádherných pozorování jsem tu během těch let měl a kolik příjemných lidí tu potkal. No a jedna příležitost mi zaťukala na birderská dvířka právě dnes.
Sice je pošmourno, ale nad oblačností je tušit sluníčko a hlavně, není mlha. Celá levá dolní část Hradeckého rybníka je vypuštěná a hladinu má sníženou i jeho horní pravá část. Na vzdálenější straně pravé dolní části, až u rákosí, plave samec morčáka velkého. Můj první pro letošní zimu. V minulých dnech tu byl pozorován racek tříprstý a tak jsem zvědavý, jestli na něj budu mít štěstí i já. Potkávám Jirku Šírka, který ke zdejším vodním plochám a oblasti od Tovačova po Kojetín neodmyslitelně patří. Zrovna pozoroval tříprsťáka u Troubek. Překvapivě i kolem kříže loví drobné rybky u hráze další tříprsťák. A není sám. Jsou tu dokonce dva. Jak říká Jirka, je až otravné, jak pořád poletují v těsné blízkosti a z přítomnosti lidí si moc nedělají. .
Od kříže je na mělčinách horní pravé části rybníka vidět početné hejno čejek (asi 450 ex.), podél rákosí loví dalších 35 morčáků velkých a úplně vzadu je společně s chechťáky vidět mladého racka malého. Krása! S Jirkou se po chvíli loučíme a já pokračuji ještě dál k severu, abych si čejky a další místní osazenstvo prohlédl z větší blízkosti. Z domnělého zlaťáka, který se zdržoval bez pohybu stále na jednom místě, a to i po vzlétnutí čejek, se vyklubala jakási hrouda hlíny. Ale bahňák tu je – vodouš tmavý.
Ruce mi zebou od stativáku přes rameno a tak to přibližně po dvou hodinách balím a jdu se ohřát a najíst do hospody. Po jídle následuje zastávka u Annínského jezera. Byla tu sice hlášena potáplice malá, ale ta může být klidně ukryta za rohem, kde se obvykle potáplice zdržují. Namísto ní pozoruji pěknou potáplici severní a odečítám červený kroužek mladé labutě velké (A144).
Aby bylo zdejší pozorování, musím se na chvíli zastavit ještě u Troubek. Na hladině je spousta kachen divokých (850 ex.), několik ostralek, čírek obecných a samec lžičáka. Právě se sem slétají velcí racci k nocování. Škoda, že nejsou blíž a nestojí na nějaké mělčině. Zajímalo by mě, kolik se mezi těmi stovkami ptáků zdržuje jedinců s odečítacími kroužky? Tož tak, Tovačove, opět jsi nezklamal. Jinak to tu snad ani nejde.
Racek tříprstý (Rissa tridactyla) – jeden ze tří ptáků zdržujících se v těchto dnech na Tovačovsku.
A ještě jeden racek tříprstý (Rissa tridactyla) s typickou kresbou na svrchní straně těla.
