Chodím teď do lesa. Je tam nádherně. Dva týdny a tmavé větve se obalily světle zeleným, měkce čerstvým listím. Les tím zhoustl, vyplnil se, zneprůhledněl a ožil hlasy ptáků, kterým nabídl krytá útočiště. Pod koberci šťavnatých trav a bylin zmizelo i loňské listí. Chodím teď do lesa, kochám se tou nádherou, těmi vůněmi a barvami, horečnou jarní aktivitou, kterou nese vítr, déšť i sluneční paprsky, která je hutná, opojná a nakažlivá. Chodím místy, kde jsem v minulých letech slýchal zpěv lejsků malých, kterým se severně od Brna, v některých rezervacích Moravského Krasu, věnujeme s kolegy už od roku 2017. Hledám ty drobky, kteří tu tvořili roztroušenou, ale vzájemně komunikující populaci, vyváděli tu mladé, a každoročně byli schopni dvakrát absolvovat neuvěřitelně dlouhou cestu na svá zimoviště až někde v Indii.
Každý rok jsme tu zaznamenali 12-19 zpívajících samců. Některé jsme kontrolovali i několik let po sobě. V roce 2021 přišel mírný propad. Podařilo se dohledat již jen 9 samců, ale já jich na svých lokalitách chytil stále ještě 5. Všechny výsledky z let 2017-2021 jsou uvedeny v článku sepsaném pro časopis Crex.
Když jsem v loňském roce vyrazil za lejsky malými, vše začínalo nadějně. Hned na první lokalitě zpíval samec, který se nechal chytit. Nesl můj kroužek z roku 2018. Byl to starý matador, kterého jsem za těch několik let v lesích nad Adamovem měl v ruce třikrát. Bohužel to byl i poslední lejsek, kterého jsem toho roku našel. Nikde nic a kolegové na tom byli podobně. Podařilo se najít už jen 6 zpívajících samců, z nichž ale někteří zřejmě vůbec nehnízdili a na lokalitách marně a bez přítomnosti samic zpívali ještě v průběhu června.
Letos jsem vyrazil tradičně začátkem května nad Adamov. Všude spousta lejsků bělokrkých, z listnatých porostů drnčeli budníčci lesní, z hromádek větví na zemi zplna hrdla zpívali střízlíci, ale hlas lejska malého v tom jarním chóru chyběl. Tam, kam jsem šel téměř na jistotu, žádný lejsek nebyl. Během minulých dvou týdnů jsem prošel znovu tu stejnou lokalitu a další dvě k tomu. V lese je teď opravdu krásně a dělá mi radost se v něm pohybovat. To nadšení je ale zkaleno chybějícími lejsky malými. Stále je ještě možnost, že se nějaký na mých lokalitách ukáže. Přece jen jsem si dříve všiml, že někteří přilétají později. V loňském roce jsem ale procházel všechny lokality opakovaně, začátkem a koncem května i začátkem června, a už jsem žádného lejska neobjevil. Letos to zkusím znovu. A jsem hodně zvědavý, jestli se ještě nějaký ukáže, jestli ta nepočetná populace Moravského krasu zcela nezmizí.
Starý matador, lejsek malý (Ficedula parva) kroužkovaný 5.5.2018 a naposledy kontrolovaný 5.5.2022.
V lese je teď nádherně. Typické prostředí výskytu lejka malého v Moravském krasu.
