Podle předpovědi počasí má být dnes téměř letní počasí. Obloha je bledě modrá a slunce už šplhá nad obzor, když se mi daří celou rodinku nahnat do Molendy. Plánujeme velký okruh po jižní Moravě. Jsem zvědav, kolik toho vzhledem k nevypočitatelnosti ratolestí zvládneme.
Krátce po osmé jsme u Blučiny. Zemní práce zde poskočily neuvěřitelně rychlým způsobem a další kus mokřadu zmizel pod navezenou zeminou a sutí. Zdá se, že vezme za své mnohem větší plocha území, než jsem si myslel, protože k rákosinám se táhne nový val dlouhý několik desítek metrů, který určitě nezůstane sám. Jak říká pan Forejtek, kterého zde s dalekohledem u očí potkáváme, jinde se za peníze budují mokřady a tady se jeden přirozený zaváží a ničí. Pochopi staví v rákosí hnízdo – snad nebude také zavezeno. Nad polem poletuje hejno jespáků bojovných a ozývají se vodouši rudonozí. Nad strništěm se ukazuje letošní první konipas luční. I tady už z křoví lemující nově čištěnou strouhu zpívá budníček větší a z podmáčeného pole se zvedají další a další lindušky luční. Slunce hřeje a my postupně shazujeme vrstvy oblečení.
Další, jen orientační návštěva, je na kraji mokřadu u Rakvic. I tady jsou už vidět konipasi luční. V rákosí pokřikují husy velké a potápky malé. Při odchodu ještě jednou obhlížím lokalitu a v zorném poli dalekohledu se objevuje přeletující dudek. Zajímavostí je datel, který nad námi letí k nejbližší vesnici, od které ho dělí rozsáhlý lán polí. Nikde ani kousek souvislého porostu stromů.
V deset jsme u Lanžhota. Pole už jsou téměř vyschlá. Kromě čejek pět kulíků říčních a dva páry vodoušů rudonohých – to jsou všichni zdejší bahňáci. Sedíme v trávě, svačíme velikonoční perníčky a pozorujeme okolí. Nedaleko nás poletuje párek bramborníčků černohlavých, z kraje lesíka se ozývá první letošní krutihlav a nad lužním lesem přeletuje 55 hřivnáčů. Objevují se i jednotliví doupňáci.
V 11:45 jsme na hrázi Mlýnského rybníka u Lednice. Lesík za zády je plný zpěvu špačků. Minulý týden to byli jednotliví ptáci, ale teď tu zpívá hned několik zvonohlíků a ojediněle pozpěvuje pěnice černohlavá. Na hladině rybníka je stále asi 6 hoholů, samice ostralky a pár hvízdáků, ale také již potápky černokrké, dvacítka zrzohlávek, lžičáci a nevysoko nad vodou odnáší v pařátech rybu dospělý orel mořský. Kluci házejí do vody kameny, Pepe si prohlíží Svenssona, slunce hřeje a ptáci zpívají. Zkrátka pohoda.
Na hrázi mezi Prostředním a Hlohoveckým rybníkem zastavujeme jen krátce. Kluci už mají hlad. Potkáváme tu Honzu Bínu, který mi v pátek poslal výbornou nahrávku „nachlazeného“ skřivana polního od Jedovnic (Schválně, co na ni říkáte?) a pozorujeme hnízdní kolonii kormoránů velkých na ostrůvku. Vedle ní vodí pár hus velkých 6 pullíků. Pak už kolem Nesytu frčíme do Sedlece na oběd.
Napapaní a spokojení se vracíme k hrázi Nesytu a přesouváme se k Výtopě. Na její hladině to svítí pestrými husicemi liščími (24 ex.). Další dva páry jsou vidět z pozorovatelny na Nesytu. Z rákosí se občas ozve dutý hlas bukače, několikrát se pode mnou objevuje samec sýkořice a mobilem se krátce pokouším přilákat blíže cvrčilku slavíkovou, která se ozývá nejprve drsným vábením a pak velmi nesměle zacvrčí. Pode mnou kvičí chřástali vodní. Na pozorovatelně by se dalo pobývat opravdu celý den. Na jevišti vodní hladiny před námi a v jejím okolí se stále něco děje. Daleko vpravo je vidět potápka rudokrká, před námi dva páry potápek černokrkých a všude kolem rákosových břehů páry hus velkých. I tady je slyšet krutihlav a budníček větší. Pozorujeme pár ostralek, pár orlů mořských a těsně před odjezdem se od pozorovatelny rozezvučí hlas rákosníka proužkovaného. Když si chci něco ověřit ve Svenssonovi, shledávám, že jsme ho kdesi potratili. Pepe se rozvzpomíná, že by mohl být na hrázi Mlýnského rybníka.
Svensson na nás opravdu počkal ty tři hodiny vleže na pařezu na hrázi Mlýnského rybníka. Dost dobře to nechápu při počtech cykloturistů, kteří proudí okolím. Cestou zpět na sever celé osazenstvo Molendy usíná. Proplétám se vesnicemi, abych ještě zastavil u skládky odpadu nedaleko Žabčic. Na hromadách smetí poletuje jen několik racků chechtavých a na poli se prohání pět konipasů lučních. Když už chceme odjet, ozve se ze skupiny racků hlas racka černohlavého. Daří se mi ho i dokumentačně cvaknout. Tak vida, Pepe si ho může přidat k novým druhům do letošního birdlistu. Začíná se mračit. Doma jsme až v půl šesté. Celý den jsme byli v terénu. Mraky se hromadí a k večeru začíná hustě pršet. Dnes nám to vyšlo dokonale.
Samec sýkořice vousaté (Panurus biarmicus) přilákaný na nahrávku.
