Včera se přes den ukázalo slunce, což jistě ocenili hledači zedníčka na Pálavě. No a dnes po ránu svítí na obloze měsíc a poblikává ještě několik hvězd. Vypadá to zase na kousek toho slunce a modré oblohy. Proto si sebou beru do batohu foťák s tím, že bych třeba cvakl cestou na oběd nějakého havrana. Po rozednění obvykle nalétnou z nocoviště do městských ulic a parků a odlétají odpoledne s ubývajícím světlem. Tou dobou se míjíme – když šlapu na kolem domů, letí mi nad hlavou zpět k jihu.
Kolem poledního skutečně svítí slunce, ale havrani se mi z trávníků v místech, kudy chodím na oběd, vytratili. Po jídle se rozhlížím kolem a zjišťuji, že se jeden nebo dva ptáci na trávník vrátili. Je to trochu nepohodlné krčit se s plným pupkem u chodníku, ale pár fotek přece jen vzniká. Zhruba před měsícem jsem pořídil Canon EOS 70D, abych nahradil babičku 40D. Z nového foťáku jsem ale zatím zklamaný, nefotí, jak by měl, podivně ostří, šumí a při nastavení současného snímání do raw a jpg pořízuje dvojí jpg. Není asi v pořádku softwarově a nejspíš mě čeká reklamace. I tentokrát většinu fotek mažu a jen z několika zbývajících se mi daří získat po doostření trochu solidní obrázky. Myslím, že se 40D bych byl úspěšnější. No uvidíme.
Po brutálním doostření a zmenšení vypadá fotka havrana polního (Corvus frugilegus) dobře, ale takhle by se nový foťák chovat neměl.
Dobře 80 % fotek putovalo do koše, abych získal několik ucházejících obrázků.
