Tak nádherný den, jaký panuje za oknem, se moc dlouho ignorovat nedá, a to i v případě, že se silvestrovská oslava předchozího večera a noci tak trochu vymkla kontrole. Sluníčko, modrá obloha, teploty kolem 8°C, a navíc první den nového roku. Tradice velí vyrazit do terénu a začít nanovo, znovu začít vyplňovat zcela prázdný birdlist letošního roku všemi opeřenými skvosty, které se v naší přírodě dají najít, těmi nejběžnějšími i těmi nejvzácnějšími.
Je chvíli před polednem, když stojím před domem, dalekohled zavěšený v popruzích, a prohlížím si koruny okolních stromů – sýkory, mlynaříci, stehlíci, čížci – jde se na to. Doprovod mi tentokrát dělá Pepe a malý Jožka. Jedeme přímo k Pasohlávkám, kde jsme před několika dny cestou do sklípka a zpět pozorovali s přáteli husy. Dnes se tu popásá jen hejno havranů a kavek a 80 doupňáků. Užívám si tu nádhernou jarní atmosféru uprostřed zimy, vdechuju vlahý vzduch a koupu se ve slunečních paprscích. Nedaleko se objevuje samice pilicha a o chvíli později i nádherný šedivý samec.
Vodní hladiny Mušovské zdrže u hráze s Dyjí je tentokrát téměř prázdná, jen hromady lysek a chocholaček. Skupinka turpanů hnědých však stále zůstává, potápí se a loví slávičky. Tentokrát počítám 15 ptáků. Na druhém břehu sedí kormorán malý a Jožka nachází samce hvízdáka. Někde poblíž se ozývají husy. Zkusíme se po nich mrknout. Menší hejno pasoucích se seveřanek nacházíme jen kousek odsud v poli. Jde čistě jen o husy běločelé (800 ex.), ale štěstí se na nás usměje v podobě jedné bernešky rudokrké.
Následuje okruh po asfaltce obkružující od severu Drnholec. Luňáci červení, dvojice koroptví, ťuhýk šedý… cesta je zablácená, ale je tu fajn, teplo, klid, nikde ani človíčka. U letiště v Drnholci přibývají holubi domácí, odkudsi přilétající další a další hrdličky zahradní (min. 150 ex.), nějaký ten strnad obecný a vrabec polní. Kousek od náměstí si pak prohlížíme osamoceného kalouse na deništi ve skupině borovic.
Pár nových, a relativně snadných druhů, bychom mohli zastihnout ještě u Dolních Věstonic. Hladina obou nádrží je jako zrcadlo, nad nímž se vznáší lehký mlžný závoj. Vzduch se téměř nehýbe. Proudy lidí se vydaly na procházku, několik motorkářů cvičně vyrazilo na silnice, a ptáků je tu spousta. V plovoucích ostrůvcích poláků nacházíme jednoho samce kaholky, ukazuje se morčák prostřední, na uschlém torzu daleko od břehu sedí orel mořský. Sice je krásně, ale den je přece jen zimně krátký. Když pak uháníme zpět k Brnu, modravá obloha získává s klesajícím sluncem takové ty chladnější tóny a světla ubývá. Sice krátký, ale nádherný den to byl. No a z birderského hlediska šlo o důstojné nakousnutí nového roku. Doma pak koukáme na stránky Klubu 300 a bylo nás dost, kteří jsme takhle vyrazili do terénu. Tož jen tak dál.
Osamělý kalous ušatý (Asio otus) v Drnholci.
