Ráno nového roku začínám s čistou hlavou. Silvestrovské veselí a petardové šílenství jsem vyměnil za poklidný večer s dobrou knížkou. Po jedenácté usínám, po půlnoci mě na nějakou chvíli budí kanonáda nesmyslného způsobu oslavy nového roku, ale pak zase zabírám. V sedm jsem vzhůru a čilý. Venku je mlhavo a poprchává. Nic moc. Prvními ptáky, které přes okno chlívku v Pístovicích vidím, jsou koňadra a modřinka. Jsou tu první chvíle sestavování nového birdlistu. Tohle mám rád, i ten nejběžnější druh je znovu novým, znovu objevovaným. Už tradičně touto dobou vyjíždím k Tovačovu a dnes tomu nebude jinak.
Cestou k Vyškovu zastavuji ještě na kraji lesa patřícího k Lulči. Popojdu pár kroků k nově zalesněné pasece a jen tiše stojím a naslouchám. Třetím letošním druhem je překvapivě parukářka. Následuje sojka, datel, brhlík, strakapoud velký… nové druhy se navlékají jako korálky na šňůrku letošního birdlistu. Když o deset minut později odjíždím, mám prvních 12 druhů a z rádia mi přeje čísi hlas do nového roku „ať se vrány zvednou z vašich vrásek“. Pěkné.
Za Vyškovem přibývá káně s poštolkou. Z rádia právě hlásí, kam už Nový rok přišel a kde na něj ještě čekají. Silvestrovské oslavy letí kolem Země jako mexická vlna.
Před Bedihoští jsem z dálnice pryč a krokem se posouvám po polní cestě. Volavky bílé u letiště a mohutné hejno nádherných stehlíků. U ruderálu s hnojištěm 60 vrabců polních, do kterých prudce vlétl krahujec. Bez úspěchu. Pak skupina desíti strak a třinácti krkavců na ornici. Poprchává a dohlednost není nijak slavná. Nevadí.
U pískovny na kraji Troubek pěkně vyfukuje. Hladina nese dvě skupinky roháčů (30 ex.) a plovoucí ostrůvky se černají kormovány (65 ex.). Pak jsou tu už jen kachny. Na okamžik zastavuji na hrázi Kolečka. V ústrety mi vychází z maličkého karavanu chlapík v zeleném, který tu poctivě dělbuchy plaší kormorány. Obdivuhodné, jak svědomitě tu své poslání zastává už od prvních hodin nového roku.
U Annína to není s ptačími druhy taky moc slavné. Na trávě na břehu se pasou desítky lysek. Nevadí jim ani, když se pohybuji kousek od nich. Za zmínku stojí snad jen rozptýlené hejno hoholů (13 ex.) a zapomenutý samec hvízdáka. V jižním cípu nádrže se z trávy zvedá asi 30 strnadů obecných. Líbí se mi několik rybářů lovících na břehu poblíž svých obytných přívěsů. Přemýšlím nad tím, že bych příští Silvestr utekl od hlučné pyrotechniky také někam dál do přírody.
Jdu se ještě projít po hrázi Hradeckého rybníka ke kříži. Poprchává a panuje téměř šero. Na mělčinách jsou volavky popelavé, racci bělohlaví a několik chechťáků. Poblíž poskakuje 26 šedivek. Solidně fouká. V rákosových lemech hráze se ukazují dva strnadi rákosní. Pravá horní část rybníka je ještě na bahnech. Těsně od hráze se zvedá 14 morčáků velkých. Pak už zaznamenávám jen popelavky a bělohlavce. Zamračené nebe dává mému okolí pochmurnou opuštěnou atmosféru. Začíná hustěji pršet a tak se vracím k autu.
Přes Prostějov se vracím domů. Prší. Když si pak vyplňuji do databáze na stránkách Klubu 300 své dnešní opeřence, zjišťuji, že jich bylo 41 a na chvíli vedu žebříček. Večer už nejspíš klesnu níže. Vždy se najde někdo, kdo se pustí do pozorování s vervou a někomu to vydrží a prubne i big year. Loňský rok byl na počet buldočích pozorovatelů bohatý. V jejich čele pak stanul Honza Grünwald, který dosáhl 263 pozorovaných druhů. Čtyři lidi pak měli včetně něj 250 druhů a více. Klobouk dolů.
Lysky černé (Fulica atra) pasoucí se na březích štěčkovny u Annína.
