Vedení terénního zápisníku a archivace dat

K základní výbavě každého birdwatchera by měl krom dalekohledu a terénní určovací příručky patřit i zápisník. S rostoucím množstvím času stráveným v terénu totiž narůstá i počet zajímavých pozorování, která si zaslouží být zaznamenána a archivována třeba už jen proto, aby mohla být později využita buď jejich autorem nebo nabídnuta k dispozici jiným. Právě terénní zápisník by měl sloužit k zaznamenání všech okolností takových pozorování, protože spoléhat se na vlastní netrénovanou paměť nelze ani s velkou dávkou sebedůvěry.

V kůži vázané deníky

Svého času jsem do terénu vyrážel s tlustým nelinkovaným sešitem v tvrdých deskách, do kterého jsem deníkovou formou zapisoval vše, co jsem považoval za důležité. Zápisky jsem doprovázel schematickými náčrty map, kresbami a skicami některých pozorovaných druhů a jejich výčtem. Inspirací mi byl spisovatel a malíř Ernest Thompson Seton, který ve své autobiografické knize Cesta životem a přírodou vydané nakladatelstvím Orbis v roce 1977 (Trail of an Artist-Naturalist, Hodder and Stoughton, London 1951) popisuje, jak před ním v policích jeho pracovny leží „ třicet silných svazků s podrobnými zápisy o jeho cestách, obsahující pozorování za uplynulých třicet let“. Dalším impulzem pak byla beseda se spisovatelem Jaromírem Tomečkem, kterou jsme měli na gymnáziu. Jeho poznámky o tom, jak nutné je vést si deník, mi nadlouho utkvěly v paměti.

Můj vlastní deník získal vždy během několika měsíců patinu otrhaného flekatého bloku, který sice vypadal dobře, ale jehož vedení přímo v terénu mělo řadu úskalí. Některé jeho stránky se staly vlivem nepřízně počasí špatně čitelné a jiné byly ve snaze zaznamenat přesné počty druhů narůstající během dne různě přeškrtané a přepisované až na hranici přehlednosti. Zpětné vyhledání konkrétního pozorování bylo navíc velice zdlouhavé a pracné. Přesto jsem u této formy zápisů dlouhá léta zůstal i když v poslední době jsem si spíše vedl poznámky přímo v terénu na volné listy papíru a ty jsem pak do deníku přepisoval až po návratu domů.

Elektronika v kapse

V dnešní době masového používání elektroniky nejrůznějšího druhu a určení jsou možnosti vedení terénních poznámek mnohem pestřejší a jednodušší. Komu se nechce psát, ten může sáhnout například po hlasovém záznamníku – diktafonu. Při jeho použití nemusíte spustit pohled z pozorovaného objektu a přitom souběžně vznikají korektní data, která se později dají bez problémů použít. Svědkem virtuózní práce s diktafonem jsem byl při sledování podzimního tahu přes hřebeny Krkonoš. Při velkém množství migrujících ptáků by každý pohled do deníku při zapisování znamenal narůstající nepřesnost v zaznamenaných počtech jednotlivých druhů. Tímto způsobem pozorovatel stíhal sledovat své okolí i pořizovat „zápis“.

Zvukový záznamník je součástí mnoha typů mobilních komunikátorů a PDA zařízení, která máme téměř neustále po ruce a tudíž se sama nabízejí k tomu, aby byla v terénu využita. Podobná zařízení jsou přijatelně malá a krom akustického záznamu nabízejí i možnost zápisu v textovém editoru. Počítačově gramotnější birdeři jsou si pak schopni naprogramovat elektronickou aplikaci, jejíž pomocí svá pozorování zadávají do vlastní databáze prostřednictvím formuláře, který si vytvoří přímo pro své účely a elektronické zařízení, které používají. Pokud je součástí zařízení určeného ke sběru dat v terénu ještě satelitní navigace (GPS), pak může být každému záznamu okamžitě přiřazena i přesná lokalizace v podobě zeměpisných souřadnic. Co více si ještě přát?

Co by měl zápis obsahovat?

Ať už si vedeme terénní zápisník v jakékoliv formě, tak by každý jeho záznam měl obsahovat několik položek, jejichž struktura je neměnná a tvoří jeho pevnou kostru. K těm základním položkám patří:
– datum a lokalizace pozorování
– čas pozorování
– počasí
– výčet pozorovaných druhů a okolnosti pozorování

Datum a lokalizace pozorování
Dva údaje, bez kterých se žádný záznam neobejde. V případě lokalizace je dobré doplnit název místa pozorování minimálně o zkratku okresu, případně kraje, což velice usnadní jeho zpětnou identifikaci. Pomístný název nemusí být vždy jednoznačný, stejně jako název obce, v jehož katastru pozorování probíhá. Dalšími údaji, který není na škodu uvést, je příslušné číslo kvadrátu faunistické sítě a podle možnosti i zeměpisné souřadnice.

Čas pozorování a počasí
Tyto dva údaje mohou v souvislosti s výskytem pozorovaného druhu a jeho chováním poskytnout řadu cenných informací. Zvláště v období ptačí migrace můžeme získat zajímavá data týkající se preferované denní doby, kdy konkrétní druhy táhnou a meteorologických podmínek, které jim vyhovují. V této souvislosti je vhodné zaznamenat i směr a sílu větru, teplotu, popsat počasí a eventuelně ve zkratce nastínit vývoj meteorologické situace posledních dnů.

Výčet pozorovaných druhů a okolnosti pozorování
Seznam pozorovaných druhů, jejich počet, pohlaví a věk, určovací znaky, chování, hlasové projevy, údaje o hnízdění nebo popis biotopu, ve kterém se byl pták pozorován – to vše patří do kategorie základních dat, která by měl každý záznam automaticky obsahovat.

Zápis na papír, do bloku, deníku nebo do elektronického zařízení by měl být proveden hned na místě pozorování a měl by být podrobný aby zachytil co nejvíce informací. Jen tak jsme schopni zaručit jistou objektivitu při popisu určovacích znaků neznámého opeřence, která se při pozdějším zápisu na základě nepřesných vzpomínek a s dodatečným použitím určovací příručky často vytrácí. Pod vlivem následného studia literatury pak vzniká popis znaků, o kterých si spíš myslíme, že jsme je viděli, než aby skutečně existovaly. Lidská paměť je ve své podstatě velice kreativní nástroj a data do ní vložená se postupem času mění a dotvářejí. Ideálním způsobem, jak podpořit objektivitu svých záznamů, je doplnit je přímo v terénu podle možností dalšími prostředky dokumentace – náčrtem, fotografií či zvukovou nahrávkou. Fotodokumentace, byť i velice nekvalitní, dokáže následnou determinaci velice usnadnit.

Každý má své know-how

Způsob vedení terénního zápisníku a další dokumentace může mít tisíc různých podob. Záleží na každém z nás, co mu vyhovuje a k čemu během let věnovaných ornitologii dospěl. Osobně si dělám přímo v terénu poznámky do malého kroužkového bloku. Tužek mám pro jistotu více, kdybych nějakou ztratil. U každého dne mám datum, lokalitu, čas, výčet jednotlivých druhů s počty, někdy pohlaví a věk pozorovaných ptáků a poznámky k jejich chování. Po návratu domů vše přepisuji do textového editoru (Microsoft Office Word) s tím, že zápisu dávám deníkovou formu, na kterou jsem byl zvyklý dříve. Každý den v terénu má podobu jednoho souboru, v jehož názvu je datum a v závorce pak upřesnění lokality (např. 09_07_18(tovacov).doc viz níže). Tyto soubory ukládám do složek podle roku pozorování.

Ukázka záznamu z terénního zápisníku

18. července 2009 – Tovačov trasa: Hradecký a Křenovský rybník (95 km) čas: 8:25 – 11:05 počasí: Polojasno, postupně zataženo, teploty dosahují až 30°C, slabý SZ až Z vítr. Tak jako posledně jsem byl prvně v terénu na Tovačově po návratu z Helgolandu, tak tentokrát se situace opakuje po návratu z Maďarska. Dnes jsou hlášeny bouřky a přívalové deště. Na Tovačově jsem sám, je tu klid. Obloha se zatahuje, po poledni přicházejí bouřky. Pozorování je fajn. Na pravé dolní části Hradeckého nacházím mezi racky chechtavými mladého racka černohlavého a do zimního šatu přepeřeného dospělého racka malého. Nad pravou horní částí poletuje a loví 40 rybáků obecných. Dá se mezi nimi vidět i jeden rybák bahenní a dva rybáci černí. Kdyby se v tom množství míhajících se dlouhokřídlých nacházel nějaký rybák dlouhoocasý, tak bych jej určitě přehlédnul. Na ostrůvku levé horní části hlídkuje samec husice nilské. Při cestě zpět ke kříži přeletuje podél hráze bukáček malý. Na kříži sedí na kůlu racek. Přehlédnul jsem, že jde o dospělého racka černohlavého, takže když pak kolem mě v těsné blízkosti krouží, tak mám foťák spolehlivě složený v brašně na rameni a dokumentační fotku nestíhám žádnou. Přesně o tomhle to je. Nepřipravenému štěstí nepřeje. pozorované druhy: potápka roháč (78 ex.), kormorán velký (26 ex.), kachna divoká (400 ex.), rybák obecný (44 ex., v jednu chvíli je ve vzduchu 40 ptáků včetně mladých), racek chechtavý (140 ex.), labuť velká (41 ex., 6+5 juv.), čáp bílý (2 ex.), konipas bílý, pisík obecný, volavka popelavá (14 ex.), racek bělohlavý (ad.+juv.), moták pochop (5 ex.), lyska černá (520 ex.), polák velká (105 ex.), polák chocholačka (115 ex., F+7 juv.), čírka obecná (8 ex.), kopřivka obecná (2 ex.), rybák černý (2 ex.), racek černohlavý (ad.+juv.), slípka zelenonohá (2 ex.), racek malý (ad. v zimním šatu), rákosník proužkovaný (6 ex.), strnad rákosní (2 ex.), rybák bahenní, husice nilská (M), cvrčilka slavíková, bukáček malý, ledňáček říční pěnice černohlavá, zvonek zelený, rehek domácí, stehlík obecný, pěnkava obecná, holub domácí, strnad obecný, brhlík lesní, žluva hajní, zvonohlík zahradní, vrabec polní, strakapoud velký, mlynařík dlouhoocasý, sýkora koňadra, vlaštovka obecná, kos černý, špaček obecný, rorýs obecný, poštolka obecná, budníček menší, holub hřivnáč, jiřička obecná, straka obecná, koroptev polní (2 ex. cestou na Hrubčice)

Usnadnění práce s daty a jejich archivace

Všechna pozorování mám jednak zálohovaná na několika paměťových médiích a pak také vytisknutá a archivovaná ve slohách v knihovně. S takto vedenými daty se ale pracuje špatně. Pokud chcete rychle něco vyhledat, například všechna pozorování husice liščí v roce 2009, pak nezbývá než zdlouhavě listovat a prohledávat každý wordovský soubor. Z toho důvodu jsem si vytvořil v tabulkovém editoru (např. Microsoft Office Excel) pro každý rok soubor s následujícími sloupci: datum, druh, počet, věk a pohlaví, lokalita a poznámka. V něm mám shromážděna ve velice zkrácené formě všechna pozorování za celý rok. Pomocí filtrů pak není problém požadované údaje během několika minut najít a když potřebuji více podrobností, nalistuji si podle data příslušný textový deníkový soubor.

Dalším krokem může být import tabulkových souborů třeba do databázové aplikace Microsoft Office Access, ve které se dají nadefinovat dotazy typu: dej mi výčet druhů pozorovaných na určité lokalitě, dej mi první a poslední datum pozorování určitého druhu, dej mi počet návštěv určité lokality apod. Navíc se zde dají propojit různé tabulky či dílčí databáze na základě shodné položky. Mohu tak k určitému pozorování, které obsahuje položku lokalita doplnit zpřesňující informace o této lokalitě z jiné tabulky (např. zkratku okresu, kraje, číslo faunistického čtverce, zeměpisné souřadnice apod.). Možností, jak pracovat s elektronickou podobou dat, je celá řada.

Software pro birdery a internetové databáze

V předchozím textu byly krátce nakousnuty možnosti vedení záznamů a zpracování dat, kterými zaplňujeme vlastní archiv, ať už je analogový či digitální. V každé případě jde ale o „hraní si na svém písečku“ s vlastními daty a vlastními postupy. V současném digitálním světě ovšem existují pro ornitology mnohem sofistikovanější formy práce s těmito daty. V podstatě se můžeme rozhodnout pro dvojí přístup. V prvním případě si zachováme kontrolu nad svými daty a pro jejich správu a archivaci použijeme některou z počítačových aplikací, které jsou vyvíjeny cíleně pro přírodovědce a tím pádem i pro birdery. Nabídka těchto aplikací je dostatečná, ale vyžaduje to určitou finanční částku. Data nám zůstanou v počítači na lokálním disku a můžeme dále pokračovat v hraní na svém písečku podle algoritmů, nad kterými si už nemusíme lámat hlavu.

K rozšířeným počítačovým aplikacím tohoto typu patří:
AviSys (http://www.avisys.net/),
BirdBase (http://birdbase.com/),
Birder´s Diary (http://www.birdersdiary.com/),
Wings (http://web.mac.com/wings_4d/Wings/Welcome.html),
Thayer (http://www.thayerbirding.com/),
Wildlife Lister (http://home.surewest.net/bruwebb/Lister.htm),
Wildlife Recorder a Pocket Bird Recorder (http://www.wildlife.co.uk/birding_software/Default.htm) apod.

Jedná se vlastně o jakési souborové manažery, které vám udělají pořádek v pozorováních i fotodokumentaci, která se k nim vztahuje. Nevýhodou je jednak výchozí anglické názvosloví ptačích taxonů nezřídka vztažené k jiné geografické oblasti a pak také správní členění této oblasti, které vychází z verze určené pro konkrétní anglofonní zemi. Vlastní software by jistě šel využít i pro naše podmínky, ale chtělo by to nezištného počítačového nadšence, který by nehleděl na vlastní profit vzhledem k velikosti českého trhu. (Kolega mě dnes upozornil – 9.12.2009 – na existenci českého software, který byl původně vyvinut firmou bratří Krejčířových – P&M Software pro potřeby entomologů a později byl modifikován pro ornitology).

Druhou možností je zadat svá data bez potřeby počátečního finančního vkladu do některé z veřejných internetových databází, do kterých přispívají tisíce birderů. Přispějete tím svojí troškou do mlýna lidského poznání a za odměnu vám bude umožněno získat grafické i tabulkové výstupy na základě vámi poskytnutých dat. Navíc získáte přístup k datům svých kolegů, která mohou posloužit také vám jako studijní materiál. Mnozí ornitologové touto cestou zpracovávají veškerá svoje data pořízená v terénu bez nutnosti kupovat, vlastnit nebo vymýšlet jakýkoli software k jejich správě. Typickým příkladem je rozsáhlá webová databáze eBird (http://ebird.org/content/ebird/) vyvinutá ve spolupráci Cornell Lab of Ornithology a National Audubon Society pro potřeby severoamerických birderů. Podobný charakter má také celosvětová databáze Observado (http://observado.org/index.php), v Evropě pak švédská Artportalen (http://www.artportalen.se/), nizozemská Waarneming (www.waarneming.nl), britský BirdTrack (http://www.bto.org/birdtrack/) a řada dalších. Ve velmi omezené podobě se dá říci, že i rubrika zajímavých pozorování z webu České společnosti ornitologické (http://www.birdlife.cz/) plní obdobnou funkci, ale vzhledem k užitému publikačnímu systému, který se zdá být velmi nepružný, se jedná jen o deponii nesourodých dat, která snad ani nemohou poskytovat výstupy s určitou vypovídací hodnotou.

Pokud svá data nezálohujeme a jen je zadáme přes webové rozhraní do nějaké veřejné databáze, tak musíme počítat s možností jejich ztráty při nepředvídatelném kolapsu systému, ve kterém jsou udržována. Pravděpodobnost takové ztráty je sice velice malá vzhledem k zabezpečení těchto systémů, ale přesto hrozí. Pojistka ve formě jakékoli zálohy vlastních dat (HDD počítače, CD, DVD, externí paměťový disk apod.) je více než rozumná.

Deník jako dobrodružná literatura

Vedení terénních zápisků by se mělo stát pro každého birdera samozřejmostí. Jeho postřehy mohou být velice cenné z hlediska vědeckého poznání života ptáků, ale i pro něho samotného mohou znamenat s odstupem několika let neuvěřitelně zajímavé čtení. Zkuste si z knihovny vytáhnout některý z vašich starých deníků. Jsou v nich události, které se z vaší paměti už dávno vytratily, pozorování, na která si nevzpomínáte a postřehy, které znovu objevíte a budete mít pocit, že je čtete vůbec poprvé, s napětím a očekáváním, jako dobrodružnou literaturu, která přitom zachycuje váš vlastní život.