birdwatcher.cz

V Myanmaru byli nalezeni zimující jespáci lžícozobí

(překlad článku BirdLife International)

Pozorování osmdesáti čtyř jespáků lžícozobých (Eurynorhynchus pygmeus) na dvou pobřežních mokřadech v Myanmaru vneslo nové světlo do problematiky zimního rozšíření tohoto ohroženého druhu a potvrdilo, že tyto mokřady mají z hlediska své biodiverzity mezinárodní význam.

Celková populace jespáků lžícozobých poklesla alarmujícím způsobem za posledních několik let na 200 – 300 párů.

„Počet hnízdících párů na sibiřské Čukotce se snížil v letech 2006 a 2007 o 50 procent. Na jejich tradičních zimovištích v Bangladéši nebyl tento rok viděn ani jeden pták“, prohlásil Evgen Syroechkovskiy, Vice President Russian Bird Conservation Union (partner Birdlife v Rusku).

V Myanmaru byla nalezena nová zimoviště jespáka lžícozobého (Foto: Peter Ericsson).

K týmu na záchranu jespáků lžícozobých (Spoon-billed Sandpiper Recovery Team), který zimující ptáky objevil, patří také zástupci organizací Biodiversity and Nature Conservation Association (BANCA), mezinárodní partneři BirdLife z Ruska a Thajska, zástupci ArcCona Consulting (Cambridge, UK a Kiel, Německo) a Japan Wetland Action Network (JAWAN).

S využitím analýz satelitních snímků, na základě zkušeností z obdobnými projekty v Indii, Bangladéši a Thajsku a s přihlédnutím k minulým lokalitám výskytu tohoto druhu v Myanmaru, označili odborníci z ArcCony potenciálně vhodná stanoviště k následnému průzkumu. Tyto oblasti se nacházejí ve svazovém státě Arakan (Rakhine) na jihozápadě země v oblasti Bengálského zálivu a v Martabanské zátoce (Mottama) u thajských hranic.

„V Arakanu bylo spočteno třicet pět jespáků lžícozobých na jednom nocovišti, včetně jednoho mladého, který byl minulé léto okroužkován na hnízdišti na Čukotce. Skupina pracující u Martabanu objevila celkem 48 jespáků lžícozobých roztroušených na rozsáhlých bahnech zátoky. V jedné skupině bylo 39 ptáků. Na pobřeží v Arakanu v minulosti nikdy podobný průzkum neproběhl a u Martabanské zátoky jen okrajově v roce 2003“, vysvětluje Christoph Zöckler z ArcCony v Cambridge.


„… v tomto roce nebyl spatřen ani jeden pták na jejich pravidelných zimovištích v Bangladéši“ – Evgen Syroechkovskiy, Vice President Russian Bird Conservation Union


„Náš průzkum pokryl jen malou část slibného pobřeží Arakanu“, dodal Christoph Zöckler. „Ačkoli jeho menší plocha je změněna rekultivacemi v sádky určené k chovu krevet, mnohem větší plocha je neporušená a tvoří fungující ekosystém se stanovišti, která jsou rozhodující pro desítky tisíc arktických bahňáků a která také zajišťují živobytí stovkám tisíc místních obyvatel.“

Htin Hla z organizace BANCA se vyjádřil v tom smyslu, že ho nález velice překvapil a potěšil. Řekl, že BANCA fungující na mezinárodní úrovni, bude usilovat o zajištění bezpečné budoucnosti pro druhy, které se tu vyskytují.

„Nalezli jsme velice důležitý díl skládačky“, prohlásil Simba Chan, Senior Conservation Manager z asijské části BirdLife. „Pokud bude pokračovat trend posledních let, tak jespák lžícozobý zmizí v několika příštích létech z povrchu naší planety. Jestliže chceme tento druh zachránit, potřebujeme nevyhnutelně najít a chránit nejen jeho hnízdiště, ale také místa, na kterých se zastavuje na tahu a kde zimuje.“

Tým z Arakanu objevil také zobouny bělokrké (Rynchops albicollis), několik párů jeřába Antigonina (Grus antigone) a nemalý počet zimujících hus indických (Anser indicus). U Martabanu se mezi 50.000 bahňáky zdržoval i zajímavý počet jespáků ploskozobých (Limicola falcinellus), kulíků menších (Charadrius mongolus) a racků velkých (Larus ichthyaetus).


„Naše práce do budoucna poskytne potřebné údaje o globálním významu Myanmaru pro ochranu biodiverzity.“ – Simba Chan, Senior Conservation Manager asijského partnera BirdLife


Simba Chan dodává: „Pobřeží Myanmaru je stále relativně nedotčené, ale většina přílivových oblastí podél východoasijských tahových tras ptáků je ohrožena výstavbou. Naše práce do budoucna poskytne potřebné údaje o globálním významu Myanmaru pro ochranu biodiverzity.“

Celý výzkum by nebyl možný bez podpory barmského Ministerstva pro turistiku (Ministry of Hotels and Tourism). Logistiku celého projektu zajišťuje v Myanmaru WATT (Wildlife Adventure Travel and Tours). Hlavním sponzorem výzkumných prací je Keidanren Nature Conservation Fund a dále se na projektu podílí Royal Society for the Protection of Birds (BirdLife v UK), Asia Bird Fund of BirdLife International, the Manfred Hermsen Foundation (Brémy) a soukromí sponzoři z Ruska.

Navzdory novým objevům je budoucnost tohoto druhu hodně nejistá (Foto: Petter Ericsson).

Mezinárodní partnerství organizací BirdLife již po několik let zajišťuje výzkum a monitoring významných oblastí Myanmaru. Začátkem roku 2000 například pomáhala barmským odborníkům The Wild Bird Society of Japan (japonský partner BirdLife) při mapování a inventarizaci mokřadních biotopů, což mělo za následek připojení Myanmaru k Ramsarské úmluvě. Byla tak vyhlášena mokřadní rezervace Moyingyi (Moyingyi Wetland Wildlife Sanctuary), která již spadá pod Ramsarskou úmluvu. Jedná se o vnitrozemský mokřad, který se nachází v těsné blízkosti Martabanského (Mottama) pobřeží. Pobřeží u Arakanu (Rahkine) nebylo do dřívějšího mapování zahrnuto.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *