(překlad z knihy Good Birders Don’t Wear White: 50 Tips From North America’s Top Birders)
Birding na moři se odehrává na lodi směřující mimo pobřeží. Obvykle jde o jednodenní výlet. Tento způsob birdwatchingu se těší rostoucí popularitě, protože umožní birderům vidět takové druhy, které se obvykle z pevniny pozorovat nedají – albatrosy, buřňáky, buřňáčky, ale také velryby, delfíny, létající ryby, mořské želvy a … Je to zkrátka jiný svět, kouzelný svět, ve kterém je možné cokoli. Jen si to představte … albatros černonohý plující bez pohnutí křídel nad sluncem ozářenou modrou hladinou, který pak přistane jen několik metrů od vaší lodi, hlasitě se ozývá, mává křídly a pouští se do zbytků ryb … buřňák černotemenný kroužící nad zalamujícími se vlnami a s ním, cože to … menší buřňák – buřňák bermudský, sen všech ptáčkařů a vidíte ho zrovna vy … hejno racků Sabinových a rybáků dlouhoocasých, které právě rozehnala chaluha malá, a všichni loví nad nespočetným množstvím alkounů aleutských vlnících se na hladině jako korky, a mezi nimi hřbety plejtváků obrovských, pak hladinu prořízne hejno delfínovců velrybovitých, a pak … dost velký buřňáček – buřňáček madeirský – pohybující se mezi třepotavými drobnými buřňáčky Wilsonovými, kteří vypadají jako hejno motýlů cupitajících po hladké mořské hladině …
Je tam toho tolik k vidění a je to tak nepředvídatelné, a přitom na to máme tak málo času – birding na moři může být návykový, nádherný, tak proč by se toho někdo bál? Opravdu nesnáším nevolnost – ne tu skutečnou, ale tu uměle navozenou. Myslím, že většina lidí netrpí, ve skutečnosti, mořskou nemocí, ale spíš strachem, který vytvářejí média. Osobně jsem měl mořskou nemoc jen jednou během 25 let birdingu na moři – ano, šel jsem do toho znovu. Bylo to nepříjemné, ale dělám vše pro to, aby se to už neopakovalo. A daří se. Myslím, že i vy jste schopni to zvládnout.
Faktem je, že někteří lidé skutečně mohou snadno dostat mořskou nemoc – a naopak, někteří vůči ní mohou být imunní. Jestli si myslíte, že jste imunní, tak vyzkoušejte následující: počkejte si na pořádné nachlazení nebo chřipku, rozjeďte celonoční mejdan, pijte hodně alkoholu, pak si dejte tak hodinový spánek a hned nasedněte na loď. To ještě není všechno. Počkejte, až loď vypluje a posaďte se na příď – nejlépe v místech, kde jsou cítit zplodiny z dieselového motoru – nasaďte si sluneční brýle, skloňte hlavu a pokuste se číst nějaký cizojazyčný text. Jestliže zvládnete přečíst celou stránku bez toho, abyste pocítili nevolnost, tak vám patří gratulace.
Řekli jsme si o tom, jak si mořskou nemoc přivodit; teď to vezmeme naopak. Snažte se vyhnout onemocnění a dalším věcem, které by mohly oslabit váš organismus, dobře se vyspěte, nepijte před spaním moc alkoholu, na lodi nesetrvávejte v kajutě nebo v omezeném prostoru, kam neproudí čerstvý vzduch, udržujte si výhled a nezkoušejte nic číst (předem si projděte druhy, které byste mohli vidět). Dobře se oblečte (ale ne příliš); vezměte si nepromokavé oblečení i v případě, že je krásný den – oceán je studenější než země a počasí se rychle mění; vezměte si sluneční brýle, abyste omezily odraz slunečních paprsků; použijte opalovací krém i když je pod mrakem; do kapes si zastrčte něco k jídlu a k pití (tak nebudete závislí na kajutě); mějte u sebe v nepromokavém pouzdře suchý hadřík, abyste mohli udržovat váš dalekohled čistý; a do uší si dejte špunty – hluk motoru vás může u některých lodí rozptylovat, pokud vám přímo nepoškodí sluch. Tak, to bychom měli základy. Co dále? Co by měl zkušený birder ještě zvládnout a vědět? Zde máte navíc pět rad k vašemu prvnímu výletu na moře.
1. Neužívejte léky
Pokud nevíte, zda vůbec trpíte mořskou nemocí, pak předpokládejte, že tomu tak není – máte šanci, že tomu tak skutečně není zvláště, když si to nepřipustíte. Léky proti nevolnosti vám přivodí ospalost, sucho v ústech a bude vás po nich bolet hlava – o tohle nestojíte. Nejlépe bude, když svůj první výlet lodí za ptactvem zkusíte bez léků, které běžně dokážou vyřadit sportovce ze soutěže a vám by utlumily radost z plavby.
2. Nedržte se
Cože? Oproti tomu, co si myslíte, má pohyb mořské hladiny omezené množství variant; naučte se pohybovat v jeho rytmu, což vám velice pomůže najít potěšení z oceánu. Sledujte směr vln a držte rovnováhu bez opory – ale vždy mějte po ruce zábradlí a raději s tím začněte nejprve na klidném moři. Když dokážete bez držení stát na palubě, tak můžete totiž oběma rukama držet dalekohled. Po nějaké chvíli už budete v klidu stát, aniž byste si uvědomovali pohyb vodní hladiny; budete si připadat jako na pevnině.
3. Nepoužívejte dalekohled
Prosím?! Dobře, někdy můžete, ale většinou prostým zrakem zjišťujte tvar, celkové znaky a způsob letu pozorovaného jedince a porovnávejte je se směrem a rychlostí větru. Mořští ptáci jsou většinou celí černí, bílí a šedí, takže jejich barva je méně důležitá, než způsob jejich letu a jejich tvar. Skutečně, zvedněte někdy svůj dalekohled kvůli lepšímu pohledu, ale pamatujte, že si úzké zorné pole při pohledu přes optiku žádá větší soustředění, zvláště v případě, že se ještě snažíte něčeho držet (z toho důvodu se naučte používat dalekohled co nejméně).
4. Nemarněte čas pozorováním příliš vzdálených ptáků, které nemůžete určit
Většina druhů, které uvidíte, patří k těm běžným a dříve či později se každý z nich dostane blíže k lodi. Pak se dívejte pozorně, užívejte si pozorování (s dalekohledem!), vstřebávejte to a pak …
5. Nepřestávejte se dívat
Sledujte buřňáka růžovonohého dokud je blízko a držte se ho pohledem tak dlouho, jak je to jen možné – stále to bude buřňák růžovonohý, i když už dávno nebudou vidět znaky, podle kterých jste ho určily, když byl na dosah. Postupně tak vstřebáte drobnosti, které nejdou slovy popsat a díky kterým se bude vaše dovednost v určování mořských ptáků neustále zdokonalovat.
Jo, ještě bod č. 6. Dál už nečtěte; jděte ven a sedněte na loď – čekají vás nové obzory.
STEVE HOWELL je průvodce společnosti WINGS zaměřené na výpravy za ptáky; také je autorem mnoha knih a článků o ptácích, včetně Peterson Reference Guide to Gull of the Americas. Během cest za ptactvem procestoval všechny světové oceány a viděl přes 90 procent všech „skutečně mořských druhů“ – tedy zástupců řádu trubkonosých – které patří k jeho oblíbeným.
Steve Howell. Zdroj: http://birding.typepad.com/
