(překlad z knihy Good Birders Don’t Wear White: 50 Tips From North America’s Top Birders)
Před několika lety, kdy hrozilo, že bude ze stolu smeten jeden klíčový ochranářský program, jsem na diskuzním fóru birderů zveřejnil pobídku, aby se obrátili na úřad guvernéra a protestovali proti jeho zrušení.
Lidé tak masově učinili a program byl zachráněn. Ke svému úžasu jsem ale od několika desítek lidí také slyšel, že to pochopili úplně jinak – otrávení a někdy dokonce rozzuření tím, že jsem s tímto tématem vůbec do diskuzního fóra lezl. „Nezaregistroval jsem se mezi diskutující kvůli tomu, abych četl podobné ochranářské kecy,“ vztekal se jeden chlapík. „Přihlásil jsem se proto, abych zjistil, kde ptáky hledat.“
Nestačil jsem se divit: odkud si ten člověk myslí, že ptáci na zemi pocházejí? Z nějaké prastaré továrny šedivého průmyslového města, ve které po celý den supí olejem ušpiněné stroje, jejichž montážní linky plivou jeden druh za druhým? Prd, strnadec zpěvný. Drc, potápka černokrká. Buch, kalypta kalifornská. Zabalte je a pošlete je ven, chlapci!
Ptáci pocházejí z biotopů, které jim vyhovují – a my jim s úspěchem tyto biotopy den po dni ničíme. Tlak na ptáky roste o to intenzivněji, jak se populace Spojených Států blíží hranici 300 milionů obyvatel. Z některých míst, jako je třeba můj domovský stát Pennsylvania, zmizelo v posledních pětadvaceti letech více lesů a travnatých plání než za předchozích dvě stě let. Jak mizí tato země, mizí i ptáci, bez kterých se náš koníček neobejde.
Pozorování ptáků tedy znamená také jejich ochranu, stejně jako prostředí, na kterých jsou ptáci závislí – přinejmenším tak by to mělo být. Je nutné je chránit aktivně, nejen laskavými myšlenkami a přáním všeho dobrého, ale také vaším časem, vaším hlasem a vašimi penězi. Pokud jste birderem, pak musíte být také aktivním ochranářem.
Nevyžaduje to mnoho času ani hodně peněz. Vyžaduje si to ale notnou dávku nadšení. Nemusíte organizovat protestní pochody, kdy si leháte před buldozery. Měli byste být spíš ochranáři píšící do redakcí různých periodik, ochranáři volající lidem v kongresu; někým, kdo si udržuje přehled a snaží se zasáhnout v místech, kde se pohybuje se svým dalekohledem. Měli byste být tím, kdo je v kontaktu nejen s místními birderskými kluby, ale má přátele i v ochranářských organizacích, někým, kdo podporuje oblastní úřady ochrany přírody zabývající se ochranou zemědělské krajiny, tím, kdo volá místní politiky k zodpovědnosti v případě, že jejich rozhodnutí bude mít negativní dopad na volně žijící živočichy a jejich životní prostředí.
Jelikož ptáci nejsou záležitostí skrytého odboje, je poměrně snadné být také ochranářem-voličem, člověkem, který má ptáky na zřeteli při vyplňování volebních lístků ať už v případě, že se jedná o prezidenta nebo městské zastupitelstvo.
Uvádí se, že v současné době je ve Spojených Státech deset milionů birderů. To by z nás mělo dělat vcelku impozantní hybnou sílu – a tou bychom skutečně mohli být, pokud budeme všichni důsledně hlasovat ve jménu ptáků. Kdybychom tak činili – a dali našim zastupitelům vědět, proč volíme právě tímto způsobem – mohli bychom na vlastní oči vidět tahanice o to, aby mohla být ochrana ptáků prioritně začleněna do programu mnohých politických stran a do všech úrovní veřejné správy.
Birdeři by měli převzít štafetu od lovců a rybářů, kteří už téměř jedno století – od dob prvopočátků jejich sportu – prohlašují, že mají potřebnou zodpovědnost zajišťovat ochranu přírody. Jako lovec a rybář jsem pyšný na to, čím jsme v této oblasti přispěli, především díky poplatkům za udělení loveckých povolení a díky federální spotřební dani na loveckou výbavu a střelivo, díky kterým plynou do ochranářských programů každoročně miliony dolarů. Federální Kachní známka, kterou si každý lovec pernaté zvěře musí koupit, financovala od roku 1930 značnou měrou vybudování systému národní přírodních rezervací.
Birdeři, kteří se svému koníčku už dlouho věnují a který je stojí právě tolik, kolik mu hodlají obětovat, by měli přijmout obdobná pravidla. Měli bychom lobovat za dlouhodobé, účelové spotřební daně na krmení pro ptáky, na dalekohledy a další birderské vybavení ne kvůli tomu, že rádi utrácíme více peněz, ale proto, že jde o správnou věc – proto, že tyto peníze vdechnou nový život programům ochrany životního prostředí a ochrany půdy, ze kterých budou profitovat ptáci. Vzhledem k našim rychle rostoucím počtům by měli birdeři mnohem větší pozitivní dopad na ochranu životního prostředí než v jaký mohli třeba lovci kdy doufat.
Mezitím si kupte Kachní známku, i když třeba nelovíte; vaše místní poštovní úřady je prodávají a bude to těch nejlepších patnáct dolarů, které jste na ochranu přírody kdy zaplatili. (Dostanete ji také zdarma v rezervacích, do kterých se platí vstupné, což je pěkný bonus.) Jestli se ve vašem státě prodávají známky na pernatou nebo jinou zvěř, kupujte je každoročně také.
Existuje řada jednoduchých věcí, které můžete ve dne v noci dělat, abyste pomohli ptákům, a to od vysazování na bobule bohatých křovin na vašich zahradách, po budování nejrůznějších ptačích pítek. Pokud se ale rozhodnete pro skutečnou změnu, pak můj přítel Kenn Kaufman navrhl, že si nemůžete počítat nový druh do vašeho life-listu dřív, jestliže jste k ochraně tohoto konkrétního druhu sami nepřispěli. Je to příliš? Možná – ale zamyslete se nad tím, jaké změny by tento postoj přinesl.
Podívejte, já vím, že nepatříte k těm hrabivým týpkům, kteří ptáky vnímají jen jakýsi opeřený inventář, na který mají plné právo, ale k němuž nemají žádnou odpovědnost. Někteří tací jsou. Zbytek z nás se musí jen zapojit, abychom se staly takovými birdery, kteří se opeřencům zpětně revanšují za posedlost, kterou v nás vyvolávají – jejich další přežití je nyní v našich rukách.
Chce to jen trochu snahy a ohledů vůči ptákům. Nestojí nám lesňáček západní zpívající z větve douglasky za to? Káně bělohrdlá plachtící po dokonalé obloze nad Pláněmi, drozd rezavoocasý naplňující zpěvem Severní lesy nebo buřňáček letící ledovým mořským vzduchem? Samozřejmě že ano.
SCOTT WEIDENSAULT je autorem více než dvou desítek publikací o přírodě, včetně knihy Living on the Wind nominované na Pulitzerovu cenu a jeho poslední knihy Return to Wild America. Žije v horách východní Pennsylvánie.
Scott Weidensault. Zdroj: http://www.wpbo.org
