Charakteristika oblasti
Söderfjärden ležící v provincii Österbotten se nachází asi 10 km jižně od města Vasa. Na jeho severní hranici nalezneme vesnici Sundom a na hranici východní Solf. Slovo „fjärd“ znamená ve švédštině, což je původní jazyk v této části Finska, okrajovou část moře nebo také velké jezero (záliv). Ještě před sto lety byl Söderfjärden skutečně tvořen vodní plochou, která byla postupně vysoušena a nyní je zemědělsky využívána. V současné době se jedná o nejvýznamnější odpočinkovou oblast jeřábů popelavých ve Finsku. Celou plochu terénní sníženiny (kráteru), včetně shromaždišť jeřábů a značné části baltského pobřeží lze přehlédnout z vrcholu kopce Öjberget.
Historie
Söderfjärden vzniknul asi před 520-530 miliony let srážkou s meteoritem, který zde zanechal rozlehlý kráter. Nyní jde o zemědělsky obhospodařovanou plochou oblast lemovanou nízkými pahorky. Jedná se o nejzachovalejší a současně nejmalebnější pozůstatek podobné srážky v Evropě. Plocha kráteru činí asi 2.300 ha a jeho šířka od okraje k okraji se pohybuje od 5 do 6 km. Nadmořská výška je pak jen o málo větší, než má hladina Baltského moře. Okolní pahorkatina převyšuje celou oblast jen o 30-50 m.
Ještě v polovině 17. století se dalo do fjärdu vplout na menších veslicích. Koncem století byla už většina plochy využívána k pasení dobytka a sklizni sena. Počátkem 18. století, následkem několika suchých roků a v závislosti na zdvihu zemského povrchu, který činí až 8 mm za rok, byla už značná část Söderfjärdenu víceméně suchá. Mořský záliv se tím změnil v mělký mokřad a později přišly plány na jeho zemědělské využití. V roce 1821 začaly v centrální části oblasti práce s výkopem odvodňovacího kanálu zvaného Riddardiket, který by zajistil její úplné vysušení. Celý záměr nebyl snadný. V roce 1926 tu byla postavena cihlová budova sloužící jako vodní pumpa s možností odčerpat 0,75 m3 vody za sekundu. Teprve v roce 1930 se dalo říct, že vzniklo 1.400 ha nové zemědělské půdy.
Nyní už je většina Söderfjärdenu definitivně změněna v zemědělskou půdu. V roce 1964 tu byla vystavěna nová pumpa, která nadále odčerpává 2,4 m3 vody za sekundu. Stará čerpací pumpa byla přeměněna na muzeum.
Díky intenzivnímu vysoušení v průběhu 19. století ztratila oblast Söderfjärdenu z hlediska významu pro divoké ptáky význam. Množství jeřábů, kteří se tu na tahu shromažďují k odpočinku však roste.
Současnost
Söderfjärden je nyní zařazen do Natury 2000 a je nadále udržován jako zemědělská zóna, včetně okolních vesnic.
Zemědělské využití zaznamenalo značné změny – upustilo se od pastvení dobytka a pěstují se tu obilniny, hlavně ječmen, cukrovka a plodiny určené k produkci rostlinného oleje. Ačkoli množství zemědělců v oblasti pokleslo, přesto žije v místních vesnicích asi 3.000 obyvatel. Zbytek obyvatelstva dává přednost městům. V oblasti hospodaří 50-60 farmářů. Půda je tu velice úrodná, nejvyšší výnosy činí 4.500-5.000 kg/ha (průměr je 3.200 kg/ha). Mnozí farmáři mají kontrakty s lokálními pivovary.
Jeřábi
Söderfjärden je na podzim nejvýznamnější odpočinkovou oblastí jeřábů popelavých ve Finsku. V 80. létech se tu zdržovalo jen 500 jedinců. Od těch dob jejich počet stále narůstá. Ptáci se tu shromažďují od srpna do poloviny října.
Jeřábi odpočívající na Söderfjärdenu přelétají večer k nocovišti na pobřeží („skargard“) u Kvarkenu. Ráno pak se vracejí zpět do polí.
Podle farmáře Henrika Nysanda se tu ještě v letech 1944/1945 nezdržoval na podzim jeřáb žádný. Několik jich tu naopak bylo pozorováno na jaře. Tehdy se v okolních pláních páslo mnohem více dobytka, než dnes. Jeřábi tu na podzim nedokázali najít potravu, protože k pasení bylo využíváno 80-90% plochy Söderfjärdenu. Se zvětšující se plochou obilnin pěstovaných počátkem 90. let se výrazně zvýšil i počet jeřábů. V říjnu 1999 jich tu bylo napočítáno již 3.500 a v letech 2002, 2003 a 2004 jich tu bylo v polovině září pět až šest tisíc.
V místním deníku Vasabladet se v roce 1950 objevila zpráva, že v těsném sousedství Söderfjärdenu zahnízdil první pár jeřábů a během let příštích se očekává zvětšení počtu hnízdících párů. Později tu skutečně zahnízdilo větší množství ptáků, a to zejména na pobřeží. Početní nárůst byl zaznamenán i u nehnízdících jeřábů. Před pěti lety se jich tu zdržovalo v době hnízdění 30-40, nyní jich tu zůstává 200 až 300.
Jak jeřáby pozorovat
Celou oblastí Söderfjärdenu prochází množství menších cest využívaných hlavně farmáři. Některé z nich jsou sice uzavřené, ale stále je tu mnoho dalších, které se spolu s parkovišti a pozorovatelnami dají využít bez toho, aby tím byla narušena činnosti farmářů.
Skvělý výhled poskytuje pozorovací věžička u budovy s odčerpávací vodní pumpou. Další pozorovatelna je na kopci Öjberget, na jehož svazích se dá také lyžovat. Přehlédnete odsud celou oblast Söderfjärdenu včetně pobřežních nocovišť jeřábů. Tato nocoviště se dají jen obtížně navštívit bez toho, aby nebyli ptáci rušeni. Raději to nezkoušejte!
Podzimní nejvyšší počty jeřábů v letech 1968 – 2004 podle Finnish Crane Working Group, Harry Seppälä a Aarne Lahti. Čísla uvedená pro prvních patnáct let jsou výsledkem pouhého pozorování jeřábů bez ambicí zjistit jejich přesné počty.
Zdroj: LUNDIN G. and authors. 2005: CRANES – where, when and why? Supplement 2005 no. 43 of Var Fagelvärd, Swedish Ornithological Society.