Migrace a shromažďování jeřábů k odpočinku je z historického hlediska velice známým jevem. Na otevřených pláních jižní části ostrova Öland jsou tisíce jeřábů pravidelnou součástí fenomenálního ptačího tahu.
Podzim – tah vrcholí
Vrcholný tah probíhá v září. Většina jeřábů se tou dobou vyskytuje v jihovýchodní části ostrova, kde se nacházejí malé a velice staré farmy. Nezanedbatelné množství ptáků využívá také rozsáhlé lány polí v jihozápadní části v okolí města Mörbylanga. Odpočívající jeřábi jsou tak samozřejmým jevem dokreslujícím podzimní atmosféru ostrova, že si mnozí návštěvníci vybírají právě tuto dobu pro zdejší pobyt. Stačí několikahodinová obchůzka jižní části ostrova, aby mohl člověk bez nesnází pozorovat odpočívající i táhnoucí hejna těchto ptáků.
Výjimečnou podívanou na kterou se nezapomíná, jsou večerní přelety jeřábů z míst, kde hledali potravu, na nocoviště. K jejich pozorování se dá využít několik míst podél západní silnice (č. 136) mezi městy Vickleby a Degerhamn. Dalším dobrým pozorovacím bodem je Möckelmossen uprostřed Velkých plání Alvaretu. V přírodní rezervaci je tu parkoviště, které je jakousi křižovatkou pro přeletující ptáky.
Během dne je dobrá východní silnice mezi Stenasou a jižním cípem ostrova. Zvláště za jasných dnů s křišťálově čistým vzduchem jsou přilétající a odlétající jeřábi krásně pozorovatelní a slyšitelní na velkou vzdálenost. Skvělým místem, kde můžete zamávat odlétajícím jeřábům je okolí Ottenby na jižním cípu ostrova. Při troše štěstí a za příhodných podmínek se tu mísí táhnoucí jeřábi, husy, kachny, dravci a pěvci. V podobných dnech je Ottenby neuvěřitelným místem k pozorování ptačího tahu.
Nejvyšší zaznamenané počty jeřábů pozorovaných najednou dosahují kolem 4.000 exemplářů. Většinou jde o druhou půli září – např. 28.-30. září 2004 bylo napočítáno 4.100 ptáků na čtyřech různých nocovištích. Za mírného podzimního počasí se tu jeřábi zdržují ještě v říjnu.
Jarní tah není tak okázalý jako podzimní. Malé skupiny jeřábů protahují k severu během března a dubna. Žádné pravidelné větší shromažďování nebylo pozorováno.
Škody na zemědělských plodinách či jiné konflikty pramenící z přítomnosti jeřábů tu nebyly zaznamenány. Mnohem větší pozornost je v této souvislosti věnována desetitisícovým hejnům bernešek bělolících a hus velkých.
Ottenby a Stenasa
V nejjižnějším cípu ostrova Öland se nachází Ottenby Bird Observatory. Tato terénní stanice byla založena v roce 1946. Od té doby se stanice zabývá studiem ptačího tahu, kroužkováním a monitoringem prováděným stále stejnými standardizovanými postupy. Nedaleko stanice a majáku je informační centrum provozované Švédskou ornitologickou společností. Ve Stenase zřídila stejná organizace prodejnu, kde se dá přímo koupit řada terénních příruček a knih, dalekohledy či teleskopy. Objednávka je možná i prostřednictvím e-mailu. Na stejném místě funguje i restaurace.
Jeřábi
První hnízdění jeřábů bylo na Ölandu prokázáno v roce 1999. Tato událost byla už delší dobu očekávaná, protože nehnízdící ptáci se na ostrově zdržovali pravidelně celé léto. V následujících letech se stalo hnízdění tohoto druhu pravidelné.
Na Ölandu byly v době migrace zachyceni ptáci, kteří byli kroužkování na severu Švédska. Zdá se tedy, že ptáci hnízdící v severních provinciích švédského Laponska, v Norrebottenu a Västerbottenu, přelétají Botnický záliv, který je nejsevernějším výběžkem Baltického moře a táhnou na Söderfjärden ve Finsku. Poté putují podél západního pobřeží Finska a část z nich překoná Baltické moře a zastaví se na Ölandu.
Jeřábi označení barevnými kroužky v severním Švédsku tedy určují geografický původ ptáků, kteří se na podzim objeví na Ölandu. Dva ptáci označení v severošvédské provincii Västerbotten se v roce 2002 zastavili v oblasti Söderfjärden ve Finsku, aby byli o týden později pozorování na Ölandu. Ptáci označení v severním Švédsku byly zaznamenáni také v oblasti Rügen-Bock a na dalších shromaždištích podél západoevropské tahové cesty.
„Alvar“
Pustá vápencová krajina ostrova Öland se nazývá Alvar. Podobný typ krajiny se dá najít v místech, kde vápencové podloží kryje jen velice tenká vrstva půdy. Krom Ölandu jsou podobné podmínky na švédském ostrově Gotland a na několika ostrůvcích náležejících Estonsku. Oblast v okolí Hornborgasjönu a Takernu je známá svými biotopy bohatými na orchideje a flóru vázanou právě na prostředí s vysokým zastoupením vápence. Jeřábi na Ölandu, stejně jako ve španělské Extremaduře, rádi pojídají právě hlízy orchidejí.