HORNBORGASJÖN (Švédsko)

Charakteristika oblasti

Hornborgasjön se nachází v jihozápadní části Švédska mezi dvěma rozlehlými jezery Vänern a Vättern. Jedná se o eutrofní jezero o rozloze 3.000 ha. Na východě je ohraničuje vrchovina Billingen, za západě oblast borových lesů se dvěma mokřady a malými zemědělskými políčky, na jihu a na severu pak většinou zemědělsky využívaná půda.

Po 150 let trvající snaze vysušit celou oblast a získat tím více hospodářské půdy, se začalo v 50. letech stále častěji mluvit o revitalizaci jezera s tím, že by mu měla být navrácena podoba významné ptačí oblasti, jejíž roli kdysi plnilo. Vůdčí osobností, která se zasadila o to, aby byl tento proces nastartován a který do něj zainteresoval také Švédskou společnost pro ochranu přírody, byl Dr. P. O. Swanberg. V roce 1965 pověřila švédská vláda Švédskou agenturu ochrany přírody (Swedish Environmental Protection Agency) vypracováním návrhu na konkrétní opatření obnovy jezera. V roce 1995 byl proces návratu jezera do původního stavu ukončen. K jeho základním krokům patřilo mimo jiné zvýšení vodní hladiny asi o jeden metr, které provázelo odstranění 800 ha křovin a stromů podél pobřeží a odstranění 1.200 ha rákosin z plochy jezera. Vznikla tím otevřená vodní hladina. Na březích jezera se znovu začalo s pastvou dobytka, díky které je omezen nežádoucí růst vegetace.

Hornborgasjön má dvě informační centra, Hornborga Naturum ve Fageluddenu na východě a během migrace jeřábů také Trandansen (jeřábí tanec) na jihu. Na jaře za tahu se tu dá vidět z devíti pozorovatelen a pozorovacích věžiček mnoho vodních druhů ptáků. Přímo na jezeře a v jeho okolí hnízdí více než 100 druhů ptáků. Hornborgasjön je jedním z mála evropských jezer, na kterém hnízdí všech pět druhů potápek. V posledních letech hnízdí v oblasti jezera také orel mořský a orlovec říční. Hornborgasjön není jen místem významným z hlediska jeřábů, ale také z hlediska kulturního a historického. Navštívit zde můžeme památky z nejrůznějších historických období. Příkladem je kostel a klášter Varnhem (12. století) nebo pohřebiště Ekornavallen s megalitickými památkami starými více než 5.000 let. Biologická stanice v Hornborgasjönu, ve které pracují dobrovolníci, se podílí na výzkumu rostlin a živočichů v oblasti. Krom toho organizuje sčítání jeřábů.

Jeřábi

Na jaře, v březnu a dubnu, přilétá většina jeřábů na Hornborgasjön z oblasti Rügen-Bock, která se nachází v severovýchodní části Německa. Množství jeřábů, kteří se na jezeře zastavují, hnízdí na severu Švédska a Norska. Ptáci zde odpočívají, krmí se a čekají na lepší počasí, které jim umožní pokračovat na hnízdiště. V oblasti Hornborgasjönu jeřábi hnízdí a odpočívají již několik století. Do povědomí veřejnosti se však dostaly informace týkající se jeřábích tanců na Hornborgasjönu až v 50. letech díky tzv. jeřábím safari, filmům a televizním pořadům, které na tento fenomén upozornily.

A proč právě Hornborgasjön? Jsou tu minimálně tři důvody, které sem v období tahu jeřáby přitahují:
– jezero se nachází jen den letu z významného shromaždiště jeřábů v oblasti Rügen-Bock
– je zde množství dosažitelné potravy
– nacházejí se to vhodná nocoviště s mělkou vodou

Od roku 1966 do začátku 80. let prováděl sčítání jeřábů v oblasti Hornborgasjönu Skövde fagelklubb. Pak v této činnosti pokračovala Biologická terénní stanice. Jeřábi jsou sčítáni během jarního tahu s maximálními počty kolem 13.000 ptáků a během podzimního tahu s maximi kolem 8.000 ptáků. Sčítání probíhá večer, kdy se ptáci přesouvají z polí na nocoviště. V jižní části jezera jsou sčítáni od vjezdu k zámku Dagsnäs, odkud je skvělý výhled do polí, kde hledají potravu a na nocoviště u jezera. Ptáci jsou sečteni v momentě, kdy přelétnou imaginární linii ležící mezi poli a nocovištěm. Stejná metoda je používána také v severní části jezera. Celkový počet všech jeřábů, kteří se v oblasti Hornborgasjönu během tahu objeví, je značně obtížné stanovit. Naposledy byl zjišťován v roce 1988, kdy jsou v průběhu celého dne sčítání všichni ptáci přilétající a opouštějící jezero.

Se vzrůstajícím zájmem veřejnosti o jeřáby počátkem 50. let bylo nutné zamezit jejich vyrušování a proto zde byla v roce 1952 vyhlášena tzv. Jeřábí rezervace. Mokřady a jejich okolí jsou pak Přírodní rezervací s chráněnými ptačími zónami v období od 20. března do 15. července.

Švédská agentura ochrany přírody zřídila v roce 1992 v jižní části jezera nové krmeliště pro jeřáby. Od posledního březnového víkendu do konce dubna je zde každý den rozvezeno až 6 tun ječmene. Každý rok je k těmto účelům nutno zabezpečit 80 až 100 tun ječmene. Jeřábi jsou tak přilákáni k bezpečným místům, kde najdou potravu a kde neškodí na zemědělských plodinách.

Turistika

Zájem ze strany turistů přináší do oblasti finanční prostředky i zaměstnanost. Hornborgasjön každoročně navštíví zhruba 250.000 lidí. Během dubna 2004, kdy počty jeřábů dosáhly čísla 13.000, se zde vystřídalo 150.000 turistů. Na tomto příkladu je vidět, jak se dá zájem veřejnosti zvládnout i bez přísných kontrol a nepřívětivých plotů a zábran vstupu. Webové stránky jezera (www.hornborga.com) navštívilo během roku 2004 přes 100.000 návštěvníků, z nichž 70% bylo ze zahraničí. V okolí jezera a třech přilehlých městech (Falköping, Skara a Skövde) byla vybudována skvělá infrastruktura a služby. Není problém tu najít restauraci, kavárnu, hotel, mládežnický hostel, různé obchody a supermarkety. Své ateliery mají v blízkosti jezera i dva nejznámější malíři přírody Göran Löfwing a Leif Holgersson. Pozorovací věžičky (Fageludden, Ytterberg, Hanger, Trandansen, Orenabb, Flian a Fäholmen) nabízejí možnost pozorovat ptáky v nejrůznějších biotopech. Každý rok je vydáván speciální informační časopis pro návštěvníky, který je k dispozici v turistických centrech v Falköpingu, Skövde a Skaře.

Jak jeřáby pozorovat?

Jaro
Hnízdní páry přilétají obvykle na jezero v polovině března. Jejich počet narůstá od těch dob, co bylo jezero revitalizováno. Z pozorovacích věžiček se dají pozorovat rodiny jeřábů, kdy staří učí mladé, jak hledat potravu – nejčastěji hmyz na zamokřených místech.
Počty jeřábů shromažďujících se tu na jaře také vzrůstá. Celkový počet jeřábů využívajících Hornborgasjön k odpočinku dosahuje 13-15.000. K jeřábům se dá dostat velice blízko, třeba na 30-50 m z pozorovatelen podél silnice spojující Trandansen (infocentrum Naturum) a kostel v Bjurumu. V oblasti je umístěno také několik úkrytů pro fotografy, které se dají zamluvit v turistické kanceláři ve Falköpingu. Cena (rok 2005) je 600 SEK/den (zhruba 67 Euro). Menší skupiny jeřábů bývají pozorovány i na jiných místech. Příkladem je malé údolí několik set metrů jižně od farmy St. Bjurum nedaleko Gudhemu a bramborová pole v Skanings Asaka 15-20 km severně od jezera. Většina jeřábů se vždy zdržuje v blízkosti krmeliště. Speciální obojživelný automobil tu vysypává ječmen na ploše asi 20 ha v těsné blízkosti jezera. Jeřábi se tu zdržují nejdéle; mají tu k dispozici potravu, vody k pití i ke koupeli.

Podzim
Na podzim je možné u jezera zastihnout přibližně 3-5.000 jeřábů. Tou dobou dávají přednost zemědělským plochám severně od jezera. Jde o otevřenou plochu, která se dá dobře přehlédnout ze silnice mezi Tranumem a Axvallem. Dobrým pozorovacím místem je také kostel Skanings Asaka, 15-20 km severně od jezera, ze kterého je výhled na bramborová pole. Příjezd ke kostelu je od silnice E20 mezi Skarou a Götene.
K místům, kde se jeřábi shromažďují, se dá obvykle dostat po silnicích. Pak stačí jen vystoupit z auta a pozorovat.
Nejméně stovku jeřábů lze zastihnout v létě a na podzim, stejně jako zjara, na jezeře Östen, (asi 20 km severně od Skövde) a na zemědělské půdě v Botersteně a St. Eku, poblíž silnice mezi Skövde a Mariestadu.
Pro většinu „normálních“ návštěvníků, fotografů a hledačů kroužkovaných jeřábů jsou postačující pozorovací místa vybudovaná u Trandensenu a podél stezky ke kostelu v Bjurumu. Ti z Vás, kteří tato místa už navštívili vědí, že je to opravdu dostačující!

Vlevo nejvyšší počty jeřábů zjištěných na severu a na jihu jezera během jarního období v letech 1966 – 2005. Vpravo nejvyšší počty jeřábů a datum jejich výskytu během podzimního období v letech 1994 – 2004. Obojí z dat Hornborgasjön Biological Field Station. Zdroj: LUNDIN G. and authors. 2005: CRANES – where, when and why? Supplement 2005 no. 43 of Var Fagelvärd, Swedish Ornithological Society.