| Oficiální název: Tuniská republika Hlavní město: Tunis Rozloha: 163 610 km2 Počet obyvatel: 9 974 722 (r. 2004) Oficiální jazyk: Arabština Státní zřízení: republika Hlavní náboženství: 98 % Muslimové (Islám sunnitského rítu) Čas: SEČ +1 Měna: tuniský dinár TND Víza: Pro organizovanou turistiku není vízová povinnost, pro individuální cestovatele víza vydává Velvyslanectví Tuniska v Praze. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Tuniská republika leží v severní Africe u Středozemního moře. Východní část pobřeží je nízká, severní skalnatá, na severozápadě sem zasahuej pohoří Atlas. Střed a jih území je převážně nížinatý. Podnebí při pobřeží je subtropické středomořské, na jihu suché kontinentální. Vegetace na pobřeží středomořská, směrem k jihu stále sušší, jih tvoří poušť Sahara. Na jihu je i několik slaných jezer (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Zima (listopad až březen) je na severu Tuniska obyčejně vlhká a mírná. Léto (duben až září) je horké a suché na celém území státu. Na jihu nejvíce. Jaro, podzim a zima jsou vhodným obdobím k návštěvě Tuniska.
3. Doprava
Tunisko je sice protkáno hustou sítí veřejné dopravy – autobusy vás dovezou vzhledem k velikosti země téměř kamkoliv, ale pokud vás tlačí čas, pak se určitě vyplatí půjčit si automobil.
4. Ubytování a stravování
Ubytovací možnosti jsou mimo turistická centra jako je Tunis či Sousse základní, ale levné. Jídlo je skvělé, zvláště co se ryb týče.
5. Bezpečnost a zdraví
Doporučuje se očkování proti žloutence, obrně, tyfu a žluté zimnici.
6. Ptačí druhy
Ačkoliv avifauna Tuniska není tak bohatá jako ta v Maroku, přesto se tu vyskytují některé typicky severoafrické druhy jako např. rehek severoafrický a občasně dokonce koliha tenkozobá. O krátkém výletu do Tuniska stojí za to uvažovat v případě, že jste omezeni časem, Maroko jste už navštívili a přesto Vám chybí některé z typických druhů pro oblast severní Afriky.
V Tunisku bylo zaznamenáno 353 ptačích druhů, což je o 100 méně než v Maroku. Mezi místní speciality patří kachnice bělohlavá (Oxyura leucocephala), čírka úzkozobá (Marmaronetta angustirostris), orebice pouštní (Alectoris barbara), koliha tenkozobá (Numenius tenuirostris), běhulík plavý (Cursorius cursor), racek zelenonohý (Larus audouinii), lelek rudokrký (Caprimulgus ruficollis) a lelek egyptský (Camprimulgus aegyptius) a vrabec pustinný (Passer simplex).
Během dvoutýdenní návštěvy lze najít až 140 druhů.
7. Zajímavé lokality
Kachnice bělohlavá obývá malé jezero severozápadně od Menzel Temine na mysu Bon, což je východně od Tunisu. Vyskytuje se také na Sidi Jdidi poblíž Hammemetu. Na mysu Bon se dá vidět i orebice pouštní a čagra černohlavý. Jezero Tunis leží severně od přístavu cestou ke Kartagu a k vidění jsou tu plameňáci růžoví. Z města Zaghouan (jižně od Tunisu po C133) vede na jih cesta procházející údolím, ve kterém se vyskytuje orebice pouštní a rehek severoafrický.
Jezero Ichkeul
Velké jezero Ichkeul se nachází na severu v blízkosti Středomořského pobřeží, několik km jižně od Bizerte, a během jara je důležitým odpočinkovým místem pro tažné druhy. Zimuje tu také množství kachen. Během léta jezero z větší části vysychá. Přesto se tu tou dobou vyskytuje kachnice bělohlavá a čírka úzkozobá.
Při pozorování ptáků se věnujte silnicím, které směřují na severní a východní stranu jezera a cestě k Djebel Ichkeul (rehek severoafrický). Racek zelenonohý se objevuje v přístavu města Bizerte. Orebice pouštní se také vyskytuje na mysu Blanc, severně od Bizerte. Odsud se dají pozorovat i mořské druhy.
Tabarka až Tozeur
Z Tabarky, přímořského letoviska na severu u Středozemního pobřeží, vede směrem na Tozeur ležící na severním okraji Sahary silnice kamenitou polopouští přes dubové a piniové lesy. V obou typech lesů se vyskytují zajímavé druhy.
V dubových lesích podél silnice P17 mezi Ain Draham a Jendouba se vyskytuje žluna africká. Pak se vydejte mnohem dál k jihu a 15 km jižně od Kasserine zabočte k západu na Djebel Chambi. Přejedete řeky (většinou vyschlou) a na křižovatce odbočíte vpravo, až vystoupáte k lesíků zakrnělých pinií. Zde se dá vidět lelek rudokrký, bělořit černý a pěnice Tristramova. Když budete pokračovat dále k jihu, tak odbočte k západu 62 km severně od Gafsy. Cesta povede kamenitou pouští (skřivan pouštní a hýl pouštní) k soutěsce, která je přístupná pouze pěšky. Zde je k vidění bělořit černý a strnad pruhovaný.
Blízko Gafsy, východně od al Guetar po silnici P15, se dá pozorovat bělořit černohřbetý a šedohlavý. V okolí silnice mezi Gafsou a Tozeurem se vyskytuje běhulík plavý. Za pozornost stojí i oázy v okolí Tozeuru.
Douz
Nejlepší dobou k návštěvě této pouštní oázy v jižním Tunisku je zima, kdy může tato lokalita nabídnout jedna z nejlepších pozorování v zemi díky výskytu lelka egyptského, rehka severoafrického a vrabce pustinného.
Lelek egyptský se zdržuje v mokřinách západně od Douzu, za kasárnami a skládkou odpadu. Z Douzu, přesněji od hotelu des Roses Sable, vede k jihu cesta, která po 4 km prochází západně od oázy El Hessai. V dunách obklopujících tuto oázu se dá vidět vrabec pustinný často provázený vrabcem pokřovním. Když se z Douzu vydáte k jihozápadu na Sabriu, budete projíždět přes tamaryškové porosty s vodními nádržemi. Bývá zde čírka úzkozobá, timálie akáciová a strnad pruhovaný. Oblast jižně od Sabrie a silnice Douz-Gabes po východní okraj Douzu stojí také za bližší prozkoumání z důvodu výskytu pouštních druhů. Dalším místem výskytu čírky úzkozobé jsou jezera mezi Douzem a El Nouailem a mezi Douzem a El Fouarem (v lednu 1994 jich tu bylo 400 a v dubnu 1994 dokonce 755).
V pouštních oázách kolem města Tatahouine, 50 km jižně od Medenine, v jihovýchodním Tunisku, se vyskytuje prinie půvabná, pěnice Tristramova, skřivan pouštní, skřivan dudkovitý a skřivan řůžkatý. Zaměřte se na skřivany podél silnice vedoucí na východ 23,5 km severně od Tatahouine. Pěnicovitým věnujte pozornost v okolí Oued Dekouk, 25 km jižně od Tatahouine po GP19.
Podél východního pobřeží Středozemního moře, mezi městem Gabes na jihovýchodě a Tunis na severu, se nachází množství zajímavých lagun. Mezi nimi je i mezinárodně významné jezero Kelbia, 35 km severně od Sousse. Pokud je dost srážek, pak se na lagunách zdržuje kachnice bělohlavá, plameňák růžový, slípka modrá a jeřáb popelavý. Nejvhodnější přístupové místo leží na severozápadním okraji této oblasti poblíž křižovatky GP2 a MC48. Dostanete se sem, když pojedete ze Sousse na sever a pak zabočíte k západu na Kebiru po MC48. Mimo jiné tu byl zaznamenán běhulík plavý, stepokur písečný, pěnice sardinská a chocholouš vavřínový.
Ze severovýchodní části Tuniska, z oblasti Kairouan, pochází opakovaná pozorování kolihy tenkozobé z ledna 1974, z ledna 1977, od listopadu do prosince 1986 a z listopadu 1992 (z lokality Metbassta, 15 km severně od Kairouanu).