| Oficiální název: Slovinská republika Hlavní město: Ljubljana Rozloha: 20.256 km2 Počet obyvatel: 2 011 473 (r. 2004) Oficiální jazyk: Slovinština; v pohraničních oblastech s maďarskou a italskou menšinou je za úřední jazyk uznávána It. Státní zřízení: republika Hlavní náboženství: Římsko-katolické. Čas: SEČ 0 Měna: Euro. Víza: Bezvízový styk. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Slovinská republika leží v jižní Evropě, převážně ve vnitrozemí, jen s velmi krátkým pobřežím Jaderského moře. Na severozápadě země na její území zasahují Alpy, navazují nížiny podél řek a na jihu krasová území. Podnebí je tu mírné středoevropské, více než polovinu území zabírají lesy (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Klima ve vnitrozemí je kontinentální s horkými léty a studenými zimami s dostatkem sněhu. Podél Jaderského pobřeží je celý rok poměrně mírné počasí. Nejlepší dobou k návštěvě je léto, kdy jsou tu už druhy, které sem přilétají hnízdit.
3. Doprava
Systém veřejné dopravy je levný a pohotově vám umožní procestovat celé Slovinsko.
4. Ubytování a stravování
Možnosti ubytování jsou široké, zahrnují vysokohorské hotely, penziony, menší ubytovny, několik mládežnických hostelů, mnoho moderních kempů a horské chaty.
Slovinci mají rádi guláš, grilované maso, uzeniny, těstoviny, pečivo, pizzu, ravioli a štrůdl. Ke spláchnutí užívají pivo a víno.
5. Bezpečnost a zdraví
Slovinsko je bezpečnou zemí.
6. Ptačí druhy
Tato malá země se rozkládá na východním konci Alp. Vysoké hory jsou dostatečně divoké, aby se tu mohl vyskytovat bělokur horský. V nížinách můžete pak vidět ten stejný den chřástala malého díky moderní infrastruktuře.
Ve Slovinsku bylo pozorováno přes 350 druhů ptáků; z nich 210 druhů tu zahnízdilo a 192 druhů se tu pravidelně vyskytuje v zimě. Vidět se tu dá např. bělokur horský (Lagopus mutus), chřástal malý (Porzana parva), puštík bělavý (Strix uralensis), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), zedníček skalní (Tichodroma muraria), pěnkavák sněžný (Montifringilla nivalis) a pěvuška podhorní (Prunella collaris).
Během jednoho či dvou týdnů na přelomu jara a léta je možné vidět ve Slovinsku asi 150 druhů ptáků.
7. Zajímavé lokality
V těsné blízkosti hlavního města Slovinska, Ljubljany, na březích řek Ljubljanica a Iscica, se nacházejí zbytky rašelinišť, zemědělsky využívaná krajina a nepravidelně zatápěné louky oblasti zvané Ljubljansko barje. Vyskytuje se tu čáp černý, chřástal polní a pěnice vlašská.
Jihozápadně od hlavního města se vyskytuje také chřástal polní na záplavových lukách kolem rozlehlého eutrofního jezera Cerknica. Hnízdí tu i několik párů poláka malého a chřástal malý. Mezi druhy, které tudy táhnou na jaře, se objevuje rybák bělokřídlý.
Ještě dále k jihu stojí za pozornost oblast salin u Secovlje a malá plocha rákosin (rákosník tamaryškový), bahna a slanisek v ústí řeky Dragonja. Západně od Bledu, v severozápaní části Slovinska, se nachází vápencové pohoří Národního parku Triglav o rozloze 840 km2. Žije tu orel skalní, bělokur horský, orebice horská, tetřívek obecný a datlík tříprstý, ale také kamzík horský, kozorožec, svišť horský a muflon.
Východně od Ljubljany, ve středním Slovinsku, v lesní rezervaci Krakovski, můžete vidět čápa černého a lejska bělokrkého. V severní části země se nachází oblast zvaná Krakovski gozd. Jde o plochu řek, vlhkých luk, močálů a rybníků, jehličnatého i listnatého lesa a intenzivně obhospodařované zemědělské půdy, kde v létě najdeme čápa bílého, mandelíka hajního, lejska bělokrkého a cvrčilku říční. V zimě je tu řada vodních druhů.
K nejlepším lokalitám patří následující:
I. u řeky Drávy mezi Mariborem a Zavrcem, kde jsou vodní nádrže Ormoz a Ptuj, na kterých zimuje až 20.000 kachen různých druhů;
II. část kopcovité oblasti zvané Slovenskih Goric, kterou protéká řeka Globovnica a Velka (mandelík hajní);
III. řeka Mura mezi Gibinou a Verzejí (cvrčilka říční);
IV. les podél řeky Ledava, který je považován za nejrozsáhlejší olšový les ve střední Evropě (lejsek bělokrký).
Nejlepší základnou pro tuto část Slovinska je Maribor. V rozsáhlých lesích jihovýchodního Slovinska, v pohoří Gorjanci, poblíž hranice s Chorvatskem, se vyskytuje puštík bělavý a strakapoud bělohřbetý.