| Oficiální název: Slovenská republika Hlavní město: Bratislava Rozloha: 49 035 km22 Počet obyvatel: 5 423 567 (r. 2004) Oficiální jazyk: Slovenština Státní zřízení: republika Hlavní náboženství: římskokatolická církev (84,1 %); evangelická církev (68,9 %); augsburské vyznání (6,9 %); řeckokatolická církev (4,1 %); reformovaná křesťanská církvev (2 %) Čas: SEČ 0 Měna: slovenská koruna (SKK) Víza: Bezvízový styk. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Slovenská republika leží ve vnitrozemí střední Evropy. Povrch země je převážně hornatý, na jihu s Podunajskou a Záhorskou nížinou. Častým cílem turistů jsou nejen nádherné vysoké hory (Vysoké a Nízké Tatry aj.), ale také krasová území. V Tatrách se nachází řada jezer ledovcového původu, tzv. ples. Podnebí je tu mírné, rostlinný kryv v nížinách stepního rázu, ve vyšších polohách lesy (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Klima je kontinentální s horkým létem a studenou zimou (průměrná zimní teplota je 0°C, a to i v nížinách). Nejlepším obdobím k pozorování jeřábka lesního, sov a datlovitých, je během března a dubna. Některé lokality ale budou díky sněhu ještě nepřístupné. Proto je dobré posunout výlet na co nejpozdější termín, pokud jsou vysokohorské druhy na vašem seznamu těch, které chcete určitě vidět. Mezi polovinou dubna a polovinou května, kdy se stále ještě sovy a datlovití ozývají a kdy se vracejí z jihu hnízdící druhy, se nachází asi to nejlepší období k návštěvě Slovenska. Tou dobou se také probouzejí ze zimního spánku medvědi. Ve vyšších polohách bude stále ještě dost chladno a vlhko.
3. Doprava
Mnoho birderů navštíví Slovensko poté, co si prohlédnou Maďarsko. Největším lákadlem jsou pro ně pak Vysoké Tatry, kde se vyskytují zajímavé vysokohorské druhy. Rekreační střediska na úpatí hor jsou snadno dosažitelná po silnicích a železnicí z hlavního města Bratislavy. Do vyšších poloh vás zavezou lanovky a zubačky. Ty nejzajímavější druhy, stejně jako pozorování medvěda, si vyžaduje zkušeného místního průvodce.
4. Ubytování a stravování
Mnohá rekreační střediska přímo v horách nabízejí dost drahé ubytování, ale ve vesnicích v okolí se dá najít výrazně levnější obdoba tzv. „Bed and Breakfast“, nebo je tu možné ubytování v penzionech a kempech. Nejoblíbenějším jídlem jsou bryndzové halušky a guláš. Slováci si rádi dají pivo, ale ještě raději borovičku nebo víno.
5. Bezpečnost a zdraví
Slovensko je z hlediska turistiky bezpečnou zemí. Jako všude, tak i zde je třeba dát si pozor na zlodějíčky a pečlivě si zamknout automobil.
6. Ptačí druhy
Ačkoliv není slovenská avifauna tak lákavá jako ptactvo jejího jižního souseda, Maďarska, přesto je výlet kombinující vysokohorské druhy Slovenska a stepní a mokřadní druhy Maďarska tím nejlepším, co můžete ve vnitrozemí východní Evropy podniknout a vidět. I když je Slovensko relativně malou zemí s dobrou infrastrukturou, přesto jsou ty nejlákavější druhy, mezi které patří 10 druhů datlovitých a zedníček skalní, ne zrovna snadno k nalezení a vyžadující asistenci místního ornitologa.
Na Slovensku bylo zaznamenáno asi 336 druhů ptáků. Mezi ty zajímavější patří orel královský (Aquila heliaca, až 35 párů), raroh velký (Falco cherrug), chřástal malý (Porzana parva), drop velký (Otis tarda), puštík bělavý (Strix uralensis), 10 druhů datlovitých – všechny evropské druhy, lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), zedníček skalní (Tichodroma muraria) a pěvuška podhorní (Prunella collaris).
Během týdenní až desetidenní jarní návštěvy pokrývající celou plochu Slovenska se dá vidět asi 150 druhů ptáků. Když zkombinujete Vysoké Tatry s maďarskými rovinami, pak se dá pozorovat až 200 druhů.
7. Zajímavé lokality
Na záplavovém území Dunaje, v jihozápadním Slovensku, se vyskytuje malá populace dropa velkého. Žite je tu i polák malý, čáp černý a chřástal malý. Tohle území se prostírá jihovýchodně od Bratislavy směrem na Komárno a je dostupné po silnici č. 63 a 506 a po řadě vedlejších cest. K některým místům se dá dostat lodí. Na východním konci území se Dunaj rozdvojuje a vytváří dvojici mohutných nížinných ostrovů, které byly baštou výskytu dropů velkých. Ti se dají vidět v rezervaci Zlatná na Ostrove, asi 12 km západně od Komárna. Polák malý se vyskytuje na slepém Čičovskom Mŕtvom rameni a v rezervaci Parížske močiare poblíž Gbelců, severovýchodně od Komárna. Žije tu také chřástal malý a občas tu vyhnízdí několik párů rákosníka tamaryškového.
Asi 40 km severovýchodně od Bratislavy se nachází vápencové pohoří Malých Karpat. Vyskytuje se tu řada dravců, včetně orla královského a raroha velkého. Do této oblasti, která je velice oblíbeným výletním místem Bratislavanů, vede řada silnic a cest. Základnou může být středisko Modrá.
V bukových lesích kolem lázeňského města Trenčianske Teplice, několik km severozápadně od Trenčína, se vyskytuje strakapoud bělohřbetý. Trenčín je zhruba 100 km severovýchodně od Bratislavy. Nejvhodnějšími místy k zastižení tohoto skrytě žijícího druhu jsou plochy starých porostů s odumřelými stromy, např. lokalita Zelená Žaba.
Dalším vápencovým pohořím je Národní park Malá Fatra (1.829 m), asi 180 km severovýchodně od Bratislavy (15 km východně od Žiliny). Vyskytuje se tu orel křiklavý, jeřábek lesní, kulíšek nejmenší, sýc rousný, datlík tříprstý, lejsek bělokrký, zedníček skalní a také medvěd hnědý.
Vysoké Tatry
Tohle lidmi přeplněné, ale nádherné izolované pohoří s nejvyšším vrcholem Gerlachovským štítem (2.655 m n.m.), leží ve slovenské části Karpatského oblouku při hranicích s Polskem. Nacházejí se tu rozsáhlé lesy, prudké skalní stěny a alpské pastviny, které jsou domovem fauny, která je víceméně typická pro vysokohorské oblasti střední Evropy. Místním top druhem je zedníček skalní. Další druhy je lépe hledat s pomocí místních ornitologů, kteří nejlépe znají např. rozmístění budek využívaných k hnízdění sovami.
Většinu plochy této oblasti zaujímá Tatranský národní park (TANAP). Podél úpatí hor je celý řetězec turistických letovisek, která jsou dobře dostupná pravidelnými vlakovými spoji a která leží čtyři nebo pět hodin cesty z rakouské Vídně či maďarského pohoří Zemplén. Vrcholky Tater jsou přístupné lanovkami, což vám umožní snadno se dostat do lyžařských center s výskytem zedníčka skalního. V souvislosti s mohutnými vlnami letních návštěvníků je dost důležité se dostat včas ráno na lanovku v Tatranské Lomnici, která vás vyveze na do Lomnické (2.190 m) a na Lomnický štít (2.632 m), kde se dá pozorovat pěvuška podhorní. Ta se dá vidět i v Nízkých Tatrách v okolí Ďumbieru. Do Lomnické se dá dostat i zubačkou ze Starého Smokovce, což je další turistické středisko. Podél turistického chodníku ze Štrbského Plesa k Popradskému Plesu (asi hodina chůze) se dá vidět datlík tříprstý a ořešník kropenatý. V okolí Štrbského Plesa vede celá řada dalších chodníků vhodných k pozorování ptáků. Dá se odsud dostat také k Prednému Solisku (lanovkou na Solisko a pak po svých vzhůru), kde se dá snadno sledovat pěvuška podhorní. Z Popradského Plesa vede trasa k chatě Pod Rysmi a na Rysy (asi 3 hodiny chůze), kde je útulňa, ve které je možno pojíst a přečkat noc. Jde opět o oblast výskytu pěvušky podhorní, zvláště kolem chaty, za úsvitu a večer. V Tatrách je spousta dalších horských chat vhodných k nějakému tomu dobrodružnému výletu.
Krasová vápencová plošina Slovenského Krasu o ploše 360 km2 se nachází ve východním Slovensku při hranicích s Maďarskem. Vyskytuje se tu orel královský, raroh velký, výr velký, puštík bělavý, skalník zpěvný a izolovaná populace strnada viničného. Zlatá Idka, 30 km západně od Košic, je asi hodinu cesty od Krasu k východu a může sloužit jako ideální základna pro tuto oblast skrze kterou prochází silnice č. 50/E571 a řada menších cest, které se z ní odpojují. Výr velký, skalník zpěvný a strnad viničný se dají vidět také v soutěsce Zádielská Tiesňava, u vesnice Zádielské Dvorníky. Celý prostor mezi Plešivcem na západě a Bodvou a Mokravou na východě, stojí za pozornost.
Nejznámějším slovenským pohořím z hlediska výskytu dravců jsou Slanské vrchy, které se prostírá od Prešova na severu po silnici Košice-Trebišov na jihu a je přístupné po silnici a mnoha turistických chodnících. Žije tu pět druhů orlů: orlík krátkoprstý, orel křiklavý, orel královský, orel skalní a nejmenší. Pak je tu puštík bělavý a strakapoud bělohřbetý.
Mohutná nádrž Zemplínské Šíravy, východně od Michalovců, ve východní části Slovenska, je velice atraktivní pro širokou plejádu vodních druhů ptáků. Zvláště na jaře a na podzim se tu za tahu vyskytuje polák malý, čáp černý a bílý, rybák bahenní, vlha pestrá, mandelík hajní a ťuhýk menší. V zimě se tu zdržuje morčák bílý a orel mořský. Zaměřte se na severní a východní břeh nádrže a malé rybníčky v jejich okolí (vesnice Jovsa). Výr velký obývá lomy podél silnice na severním břehu nádrže.
Přes 100 druhů se dá vidět během jednoho jarního dne na konci dubna v okolí rybníků u Senného, které leží jižně od Zemplínské Šíravy. V létě je tu čáp černý a bílý, chřástal polní, rybák bahenní, ťuhýk menší a slavík modráček (cyanecula), zatímco na tahu se tu vyskytuje jeřáb popelavý a nepravidelně pak kormorán malý (v minulosti zahnízdil), polák malý, ibis hnědý, poštolka rudonohá, raroh velký, chřástal malý, bekasina větší, vodouš štíhlý, rybák bělokřídlý a rákosník ostřicový (v minulosti zahnízdil).
Mnohé z ptačích druhů zmíněných na předchozích dvou lokalitách, se vyskytují také na záplavovém území Bodrogu a Latoricy, které leží podél hranice s Maďarskem a Ukrajinou v jihovýchodním cípu Slovenska. V této oblasti, jako jediné na Slovensku, se pravidelně zdržuje poštolka rudonohá, pisila čáponohá a mandelík hajní (rezervace Zatinske močiare a Tabja). Nejrozsáhlejší rašeliniště v zemi, Gbelce, na jihovýchodě Slovenska, je známé výskytem chřástala malého a rákosníka tamaryškového.