| Oficiální název: Rumunsko Hlavní město: Bukurešť Rozloha: 238.391 km2 Počet obyvatel: 22 355 551 (r. 2004) Oficiální jazyk: Rumunština Státní zřízení: republika (parlamentní systém více stran, 2 komory parlamentu) Hlavní náboženství: Pravoslavní (87%); římsko-katolická církev (4,7%); jiná vyznání (7,5%); bez vyznání (0,1%) Čas: SEČ +1 Měna: Leu (ROL) Víza: Bezvízový styk. Občané EU a jejich rodinní příslušníci mají povinnost se do 15 dnů od vstupu na území Rumunska přihlásit na nejbližším útvaru cizinecké policie. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Rumunská republika leží v jihovýchodní Evropě u pobřeží Černého moře. Velkou část země prostupují Karpaty, na jihu Valašská nížina podél Dunaje. Pobřeží Černého moře je nízké s lagunovými jezery. Podnebí je tu slabě kontinentální, v horách chladné, v nížinách stepní vegetace, v horách listnaté a smíšené lesy, výše pak louky (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Klima je kontinentální s horkým létem a studenou, vlhkou zimou. V Dunajské Deltě může být za větrného počasí dost mrazivo na jaře, v zimě je tu vždy velmi chladno. To stejné platí pro Dobrudžu, kde zimu také umocňuje silný vítr. Nejlepší dobou k návštěvě Rumunska je: duben až polovina května, kdy vrcholí jarní tah; konec května a začátek června, kdy stále ještě některé druhy táhnou a většina pravidelných hnízdičů je už na svých místech; konec srpna až polovina září, kdy probíhá naplno podzimní tah; polovina listopadu až polovina prosince, kdy dosahují nejvyšších počtů zimující bernešky rudokrké.
3. Doprava
Někteří návštěvníci přilétají do Bukurešti, odkud je to několik hodin po silnici k letoviskům na Černomořském pobřeží. Stejnou cestu můžete zvládnout vlakem přes noc. Stejně tak se dostanete do Tulcei, která je vstupní branou Dunajské Delty a do Dobrudži. Jedná se o dvě hlavní nížinné oblasti v zemi vhodné k pozorování ptactva. Jiní návštěvníci využívají levné lety od cestovních kanceláří přímo na pobřeží Černého moře, ve kterých bývá třeba i týdenní lyžařský pobyt v Transylvánských Karpatech, což přináší možnost pozorovat zase jiné druhy ptáků. I když si zvolíte za základnu místo u pláže či v horách, stejně se vám bude hodit najatý automobil k výletům po okolí. To nemusí nutně platit pro oblast Delty, která je přístupná s využitím místní sítě levné hromadné dopravy.
4. Ubytování a stravování
Ubytovacích možností je v Rumunsku hodně. Mnohé z nich jsou levnější, když jsou objednány jako součást turistických zájezdů. K dispozici je množství kempů včetně některých s chatkami.
Jídla jsou velmi chutná a místní specialitou jsou zelné listy plněné bylinami, masem a rýží, které jsou ozdobeny kysanou smetanou. K dalším patří masové knedlíčky, omelety a nejrůznější uzeniny. Rozšířeným nápojem je pivo importované z Německa, ale k dostání je i místní pálenka a samozřejmě víno.
5. Bezpečnost a zdraví
Vhodné je očkování proti žloutence a je třeba si dávat pozor na vzteklinu. Vážným problémem v Deltě jsou komáři, proto je nutné se vybavit dostatkem repelentu. Na letišti, v blízkosti velkých továren a mostů mějte raději svoji optiku skrytou a stejně obezřetně se chovejte i v blízkosti hranic. V opačném případě sice nebudete uvrženi do vězení, ale ušetříte si hodiny vysvětlování na policejní stanici.
6. Ptačí druhy
Poté, co v roce 1989 skončila v Rumunsku komunistická diktatura, tak se země stala velice populární ornitologickou destinací i pro birdery ze západní Evropy. Náklady na pobyt jsou relativně nízké a většinou se věnuje jeden týden pobřeží Černého moře a druhý týden návštěvě Karpat. Během takto kombinované návštěvy je možno vidět tolik druhů ptáků jako málokde jinde v Evropě – a to od rákosníka plavého a pelikánů v Dunajské Deltě, po zedníčka skalního v Transylvánii, přes množství tažných druhů, po vysoké počty zimujících bernešek rudokrkých.
V Rumunsku bylo zaznamenáno přes 350 druhů ptáků. Mezi ty vzácnější patří kormorán malý (Phalacrocorax pygmeus), pelikán bílý (Pelecanus onocrotalus) a kadeřavý (P. crispus), berneška rudokrká (Branta ruficollis), krahujec krátkoprstý (Accipiter brevipes), káně bělochvostá (Buteo rufinus), orel královský (Aquila heliaca), chřástal malý (Porzana parva), vodouš štíhlý (Tringa stagnatilis), jespáček ploskozobý (Limicola falcinellus), bělořit bělohlavý (Oenanthe pleschanka), zedníček skalní (Tichodroma muraria), rákosník plavý (Acrocephalus agricola), sýkora temná (Parus lugubris) a pěvuška podhorní (Prunella collaris).
Během týdenního až desetidenního jarního výletu k Černomořskému pobřeží je možné pozorovat 160 – 190 druhů ptáků. Stejně tak na podzim.
Birdeři, kteří mají čas strávit několik dnů v okolí Bukurešti, mohou navštívit jezera Lacul Floreasca a Herastrau, které mohou být zajímavé svými vodními druhy ptáků a na nichž příležitostně zimují kormoráni malí. Cestou z Bukurešti k pobřeží Černého moře se hodí zastavit v Canuraua Fetei, kde se na nízkých vápencových skalách občas zimuje zedníček skalní a kde je k vidění výr velký a strnad viničný.
7. Zajímavé lokality
Dobrudža (Dobrogea)
Mnozí birdeři zamíří při návštěvě Rumunska přímo do Dunajské Delty. Ačkoliv množství hnízdících druhů je v Deltě mnohem větší, než v Dobrudži, tak druhová pestrost je tu nižší. Když se to vezme kolem a kolem, tak je Dobrudža pro birdwatching bezkonkurenčně nejlepší oblastí v Rumunsku a jednou z nejlepších v Evropě.
Některé druhy, které se v Deltě složitě hledají, jsou v Dobrudži mnohem lépe pozorovatelné – např. rákosník plavý tu hnízdí společně s vodoušem štíhlým a bělořitem bělohlavým. Černomořské pobřeží leží na hlavní tahové trase a množství ptáků, které je možné na podzim v Dobrudži vidět, je neuvěřitelné. Příkladem může být více než tisícovka volavek červených pozorovaných na přeletu během jednoho večera. Mnozí ptáci, zvláště bahňáci, se tu zastavují, aby si odpočinuli a nabrali síly. Jde o nejlepší místo k Evropě k pozorování jespáčka ploskozobého (až 300 ptáků během jednoho podzimního dne). Začátkem zimy je na nedozírných pláních ozimé pšenice a na nezamrzajících lagunách salin jižní Dobrudži k vidění až 130.000 hus běločelých a 40.000 bernešek rudokrkých – v podstatě jejich celá světová populace. Pokud je špatné počasí, tak se husy s berneškami přesunují dále k jihu do severního Bulharska.
V oblasti Dobrudži je dost míst, které mohou sloužit jako základna k výletům po okolí. Jedním z nich je Tulcea, která je zároveň vstupní branou Dunajské Delty a Černomořských letovisek jako je Mamaia. Prvním místem, které stojí za to navštívit je Lacul Histria – top lokalita Evropské úrovně. Ze silnice Tulcea-Constanta odbočte k východu asi 3,5 km jižně od Istrie (7,5 km na sever od Sacele) a držte se ukazatelů na „Cetatae Histria“, které vás přivedou až k muzeu. Na mokřinách podél cesty k muzeu se vyskytuje mnoho druhů vodního ptactva, včetně chřástala malého (v kanálech na jižní straně silnice, východně od Lacul Nuntasi), ouhorlík stepní a rákosník plavý (na malých mokřadech a okrajích jezer, zvláště na Lacul Nuntasi, kde bylo během jednoho podzimu okroužkováno 400 ptáků). Za muzeem jsou na podzim obyčejně k vidění tisíce ptáků na Lacul Sinoie (750 čírek modrých, 50 vodoušů štíhlých, 300 jespáčků ploskozobých a 250 ouhorlíků stepních tu bylo zaznamenáno společně s lyskonohem úzkozobým a jinými raritami – koliha tenkozobá). Skvělým místem pro bělořita bělohlavého je údolí Cheia Dobrogea, které leží od Istrie směrem do vnitrozemí
. Lesnaté kopečky západně od silnice Tulcea-Constanta, několik km jižně od Babadagu, obývá krahujek krátkoprstý, orel křiklavý a královský, strakapoud bělohřbetý (řídce) a sýkora temná. Rybníky (3 km k východu směrem na Unireu), rákosem zarostlé tůně a rybníčky (4 km severně směrem na Tulaceu) a odkaliště kolem městečka Enisala (10 km východně od Babadagu), jsou domovem poláka malého, chřástala malého a vlhy pestré (kolonie pod hradními ruinami). Chřástal malý se také vyskytuje na malých vodních nádržích podél západní strany Lacul Razim, východně od Enisaly. Severovýchodně odsud (jihovýchodně od Tulcei) zabočte po jakékoliv cestě vedoucí z vesnice Plopul k severu. Dostanete se k Lacul Beibugeac, které je dobré na tažné druhy bahňáků. Když pak budete pokračovat severovýchodně z Plopulu, najdete Lacul Saraturii, na kterém jsou potápky rudokrké. Východně odsud je pak Murighiol (Independenta) ležící už v oblasti Dunajské Delty.
Zimující bernešky rudokrké jsou velice pohyblivé a přeletují mezi rozlehlými poli ozimé pšenice a ječmene a nezamrzajícími slanými lagunami (Razim a Sinoie), nebo zalétají k pobřežním písečným břehům. Pokud je chcete zastihnout, pohybujte se v oblasti mezi letištěm v Constantě, Istrií, hlavními nocovišti na jezerech Sinoie a Razim (zde se pasou na polích blízko Sarinasufu severně od jezer), Enisalou, jezerem Lacul Beibugeac (oblíbené místo, kam se létají napít a koupat – zvláště kolem poledne) a Mahmudií.
Lacul Techirghiol na jižním okraji Dobrudži, jižně od Constanty, je v zimě vhodným místem pro pozorování kachnice bělohlavé (Oxyura leucocephala) (např. v listopadu 1998 jich tu bylo 400). Parky a zahrady ležící kolem Černomořských letovisek v této oblasti (jihovýchodní cíp Dobrudži), jsou dobré k zastižení vrabce pokřovního (Passer hispaniolensis) a sedmihláska olivního (Hippolais olivetorum), který se podél mořského pobřeží šíří z Řecka. Malé lesnaté údolí rezervace Hagieni s nevelkými mokřady ležícími od Mangalie směrem do vnitrozemí, jsou domobem poláka malého, krahujce krátkoprstého a orla královského.
Dunajská Delta
Dunaj, nejdelší Evropská řeka, pramenící v jižním Německu, protéká v délce 2.850 km celou východní Evropou, aby se v blízkosti Černomořského pobřeží rozlil v mohutnou 90 km širokou říční deltu, která pokrývá plochu 4.400 km2, což je více než má francouzský Camargue a španělská Coto Doňana dohromady. Jde jednoznačně o jeden z nejrozsáhlejších, nejbohatších a nejvýznamějších mokřadních ekosystémů Evropy. V labyrintu lekníny zarostlých kanálů a jezer, v bludišti nejrozsáhlejších rákosin Evropy, mezi plovoucími ostrůvky z vegetace (plaur) a lesnatými dunami na pobřeží, hnízdí přes 160 druhů ptáků ve fenomenálních počtech – 2.500 párů kormorána malého, 2.000 párů volavky vlasaté, 1.500 párů ibisa hnědého a 20.000 párů rybáka bahenního. V Deltě se nalézá nejpočetnější hnízdní populace pelikánů bílých v Evropě. Dále tu hnízdí asi 40 párů pelikána kadeřavého a na podzim se tu zdržuje přes 1.500 poláků malých, asi 13.000 racků černohlavých a přes 250 rybáků velkozobých.
I když byla Delta velmi poškozena rybařením, odvodňovacími drenážemi, znečištěním a vybudováním mnoha splavných kanálů, přesto zůstává stále relativně zachovalá. Ideálním způsobem jejího objevování je loďka či větší loď. Jakmile se jednou ocitnete na palubě, můžete se připravit na cestu časem zpět k dobám, kdy byly ptáci všude.
V Tulcei se nachází úřadovna Rumunské ornitologické společnosti. Jedinou možností, jak se do Delty dostat, je paluba lodi. Mnohé oblasti, zvláště v severní polovině Delty poblíž hranice s Ukrajinou, kde hnízdí většina pelikánů, jsou nedostupné díky měnící se výšce hladiny, díky neustále se měnící poloze plaurů (plovoucích ostrovů z vegetace), díky neproniknutelným a nekonečným plochám rákosí a také díky byrokratickým omezením, které přísně dodržují zákaz vstupu do některých míst. Nicméně, jižní část Delty je snadno přístupná díky lodím plujícím z Tulcei k východu, směrem k vesnicím Maliuc, Crisan (zde je návštěvnické centrum), Sulina a Murighiol. Většina pravidelných trajektů, motorových výletních lodí, turistických lodí a floatelů (ponton) se plaví po Bratul Sulina, což je hlavní kanál procházející Deltou. Z lodí je dostatečný výhled přes rákosiny, které mají místy až čtyřmetrovou výšku. Některé lodě plavou až k Lacul Baclanestii, Furtuna a Nebuna, které jsou skvělé k pozorování ptactva; menší lodí se dá dojet až k odlehlému Lacul Martin. Je dobré si místo na lodi zamluvit nejméně den před jejím odjezdem, abyste si zajistily včasný odjezd. Dbejte také na to, aby Vaše loď měla ještě menší čluny, které Vám usnadní přístup do klidnějších míst Delty.
Západně od Tulcei, poblíž Mineri, mimo Dunajskou Deltu, se nachází Lacul Cisla a Lacul Somova (1.514 poláků malých na podzim 1998). Obě jezera stojí také za návštěvu.
Transylvánské Alpy
Tyto hory se zasněženými vrcholy dosahující výšky 2.543 m (Moldoveanu) se nacházejí v jižní části Karpatského oblouku. V bukových a jehličnatých lesích, ve skalách a na svazích porostlých alpinskými loukami se vyskytují ptačí speciality jako je puštík bělavý a zedníček skalní. Krom nich tu žije více medvědů, než ve zbytku Evropy. Ptačí druhy, které obývají tyto hory tvoří skvělý doplněk k druhům pozorovaným v nížinách a podél pobřeží Černého moře.
Skvělými základnami k prozkoumání Transylvánskách Alp jsou města Brasov, Sinaia a Zarnesti. Všechny leží asi pět hodin jízdy k západu z Tulcei v Dunajské Deltě. Puštík bělavý a zedníček se dají zastihnout nad lyžařským střediskem Poiana Brasov (na smetišti se často vyskytují medvědi) nebo v údolí Prahova, v kouzelném pohoří Bucegi, jižně od Brasova. V sousedním turistickém středisku Sinaia se dá svézt lanovkou k Jepii Gully, který leží na východním hřebeni pohoří nad hranicí lesa. Dá se tu vidět skřivan ouškatý a pěvuška podhorní. Na předměstí Brasova opět potkáme mezi odpadky medvědy, kteří obývají také v bývalý lom (nyní smetiště) asi 10 minut jízdy od Sinaii. Tato lokalita je objektem tzv. Carpathian Large Carnivore Project, který tu vznikl jako součást ekoturistického programu ukazujícího návštěvníkům i místním obyvatelů, že i tato velká zvířata mohou být přínosem pro region, stejně jako zemědělství, lesnictví nebo lov. Dalším aktivitou probíhající v rámci stejného projektu, je sledování pohybu vlků pomocí vysílaček. V celé oblasti je řada úkrytů a pozorovatelen, které umožňují vlky i medvědy pozorovat.
Do západní části Rumunska zasahují z oblasti východního Maďarska téměř přírodní travnaté stepi zvané v Maďarsku puszta. Žije tu na nich malá populace dropa velkého. Tento druh se hledá velice nesnadno, ale za pokus to stojí kdekoliv na západ nebo severozápad od Timisoary. V oblasti se nachází několik zbytků mokřin, které jsou většinou součástí rezervace ležící jižně od Satchinezu, asi 25 km severozápadně od Timisoary, s výskytem poláka malého a chřástal malého.