| Oficiální název: Polská republika Hlavní město: Warszawa Rozloha: 312.683 km2 Počet obyvatel: 38 680 000 Oficiální jazyk: Polština Státní zřízení: republika Hlavní náboženství: římskokatolické – 95%, Pravoslavní – 1,4%, řečtí katolíci – 0,3% Čas: SEČ 0 Měna: Zloty (PLN) Víza: pobytu do tří měsíců se nepožaduje povolení k pobytu. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Polská republika leží ve střední Evropě u pobřeží Baltského moře. Povrch tvoří většinou nížiny a pahorkatiny, na jižních hranicích hory. Jsou tu rozsáhlé jezerní plošiny. Podnebí přímořské až kontinentální, rostlinný kryv tvoří lesy, pastviny a louky (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Podnebí je kontinentální s krátkým horkým létem, které je doplněno vydatnými srážkami, a dlouhou drsnou zimou. Nejlepší dobou k návštěvě je polovina května, kdy tokají bekasiny větší, zpívají rákosníci ostřicoví a jsou tu přítomny už všechny druhy ptáků zimující na jihu.
3. Doprava
Většina návštěvníků buď přilétá do Waršavy letadlem nebo využívá železniční dopravy. Po železnici má Polsko dobré spojení s Rakouskem, Českou republikou a Německem. V zemi funguje rozsáhlá autobusová a železniční síť. Doprava tímto způsobem je levná, ale busy i vlaky bývají dost přeplněné. Přesto se tímto způsobem dostanete na většinu ornitologicky zajímavých míst. Birdeři omezení časem si obyčejně půjčují automobil.
4. Ubytování a stravování
V Polsku existuje velké množství ubytovacích možností: hotely, bed and breakfast, malé penziony, mládežnické a turistické ubytovny a kempy. Ceny jsou nižší, než v ostatních Evropských zemích.
Také stravování je v Polsku levné, zvláště když přihlédneme k velikosti porcí. Drobné bufety se dají najít téměř všude. Základní složkou jídel nabízených v restauracích je zelí, knedlíky a rybí či jiné maso. Poláci jídlo rádi zapíjejí solidním množstvím piva (piwo) a vodky.
5. Bezpečnost a zdraví
Držte se balené vody, užívejte množství repelentu (zvláště za svítání a při soumraku v mokřadech Biebrzy) a dávejte si pozor na zloděje v ubytovnách a na své věci zanechané v autech.
6. Ptačí druhy
V Polsku bylo zaznamenáno přes 400 druhů ptáků. K těm vzácnějším patří orel volavý (Aquila clanga), bekasina větší (Gallinago media), chřástal malý (Porzana parva), rybák bělokřídlý (Chlidonias leucopterus), puštík bělavý (Strix uralensis), deset druhů datlovitých, lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), zedníček skalní (Tichodroma muraria), konipas citrónový (Motacilla citreola) a pěvuška podhorní (Prunella collaris).
Během jarní návštěvy východního Polska trvající od týdne do deseti dnů je možné pozorovat 170 a výjimečně i 200 druhů ptáků.
7. Zajímavé lokality
Podél Baltského pobřeží Polska táhnou velké počty ptáků. V období jarního a podzimního tahu pracuje na poloostrově Mierzeja Helska u Gdaňska kroužkovací stanice ležící poblíž Chalupy. Mezi pravidelnými jarními migranty je linduška rudokrká a na podzim se tu ukazuje téměř pravidelně jespáček ploskozobý a linduška Richardova. Mnohé z polských rarit byly pozorovány právě tady a poblíž Jastarnie. Přímo v Gdaňsku se zdržovala v březnu 1997 dvojice immaturních kajek bělohlavých. V polovině 90. let začalo v Polsku hnízdit několik párů konipasa citrónového. Většina z nich (5 párů v roce 1996) si vybrala oblast ústí řeky Redy, severně od Rewy, na sever od Gdaňska. Nejlepší polskou lokalitou na bahňáky, racky a rybáky, včetně vodouše malého a jespáčka ploskozobého, lyskonoha úzkozobého (140 v září roku 1998) a rybáka velkozobého, je ústí řeky Vistuly, východně od Gdaňska. Směrem do vnitrozemí, poblíž Elblagu, leží mělké jezero Druzno, na kterém bývá k vidění polák malý, racek malý a rybák černý. Více detailů o pozorování ptactva v okolí Gdaňska vám poskytne Ornithological Station, ul. Nadwislanska 108, 80-680 Gdaňsk 40, Poland.
V severovýchodním cípu Polska se dají vidět rysi a vlci v lesích tzv. Puszcza Romincka. Hájenka správce leží v Zytkiejmě. Tyto šelmy se dají pozorovat hlavně za drsných zim, kdy se tu vyskytuje také orel mořský, jeřábek lesní, datel černý, ořešník kropenatý a brkoslav severní.
Biebrza Marshes (mokřiny Biebrza)
Lužní oblast řeky Biebrza v severovýchodním Polsku je asi jedním z nejzachovalejších vnitrozemských mokřadních ekosystémů Evropy. Samozřejmě je tato oblast bohatá na ptactvo. Bylo tu zaznamenáno přes 262 druhů ptáků (178 druhů tu hnízdí) a patří k nim např. orel volavý, přes 1.000 volajících chřástalů polních, 50 volajících samců chřástala malého, přes 400 tokajících samců bekasiny větší, přes 1.000 párů rybáka bělokřídlého a téměř 3.500 zpívajících samců rákosníka ostřicového.
Poblíž Dobarze existuje vyvýšená plošina k pozorování toku bekasin větších. Přístup je následující:
I. ze silnice 669 mezi Grajewem a Bialystokem;
II. ze silnice 64 mezi Lomzou a Bialystokem.
Severně od Dobarze jeďte po písečné cestě k západu, projedete les, na jehož okraji se dá zaparkovat. Odsud vede stezka přes mokřad k tokaništi, které bývá obsazeno bekasinami hlavně za soumraku. Tokaniště se nachází v soukromé přírodní rezervaci patřící známému polskému ornitologovi Marku Borkowskemu, který věnoval mnoho času, námahy a finančních prostředků tomu, aby zachránil tento kousek země pro bekasiny, které tu byly dříve při toku rušeny lidmi a fotografy. Mezi birdery jde o velice oblíbenou lokalitu. Aby se předešlo problémům s velkým počtem návštěvníků, kteří by se tu mohli sejít v jednom termínu, tak Marek vyžaduje, aby se každá návštěva ohlásila předem. Po setmění se tu dá slyšet zpěv rákosníka ostřicového a pokud máte štěstí, můžete vidět bekasinu větší, bekasinu otavní, slučku malou a sluku lesní během jednoho večera. Podél naučné stezky vedoucí mokřadem je několik vyvýšených plošin, ze kterých se můžete porozhlédnout také po čápech černých, dravcích, jeřábech popelavých nebo losech (za soumraku). Po návratu na písčitou cestu lesem nedaleko Dobarze zahněte severním směrem na Budy, kde je další pozorovací plošina.
Jedno z nejlepších míst na pozorování rákosníka ostřicového leží několik km po cestě, která odbočuje k západu ze silnice jižně od Dobarze (směr Wizna). Východně od Wizny odbočte k severu směrem na vesnici Brzostowa, v jejímž sousedství se nachází lokalita s výskytem rybáků bělokřídlých a orlů mořských. Mokřad se dá přehlédnout z kopečku severně od vesnice. Severně od Dobarze jsou dvě lokality, Osowiec a Goniadz, kde se zdržuje orel volavý. Chřástal malý a rákosník ostřicový se vyskytují podél řeky Narew u vesnice Waniewo, která je situována mezi oblastmi Biebrza a Bialystok. Z východního konce vesnice vede k severu cesta přímo k mokřadům. Ty jsou přístupné i na pramici.
Puszcza Bialowieska
Smíšené lesy mírného pásma, které pokrývaly většinu severoevropských nížin a které se rozšířily před 10.000 lety po poslední době ledové, byly před dávnými lety zcela vykáceny. Zbylo jen několik malých lokalit, kde ještě zůstaly zachovány. Tou největší je Puszcza Bialowieska o ploše 1250 km2, která leží na hanicích mezi Polskem a Běloruskem. Puszcza je tvořena téměř 50 km2 nedotčeného pralesa, který obklopuje les hospodářský doplněný travnatými mýtinami a mokřady podél řek. Hnízdí tu 159 druhů ptáků, což představuje téměř kompletní výčet druhů vyskytujících se v mírném pásmu. Mezi těmito druhy najdeme 15 druhů dravců, 8 druhů sov, deset druhů datlovitých (chybí pouze strakapoud jižní) a 18 druhů pěnicovitých. Už jen procházka příšeřím gigantických dubů a dalších staletých velikánů je zážitkem sama o sobě.
Vstupní branou pro oblast Puszczy, která je vyhlášená národním parkem, je malé městečko Bialowieza. Ke vstupu je nutné mít povolení a průvodce. Obojí lze získat v turistické kanceláři hotelu Iwa, který leží v místě zvaném Palacowy Park, na severozápadním okraji města. Většina průvodců tráví začátek jara inventarizací hnízdních dutin datlovitých, takže vám na požádání poradí, kde co najít. Některé oblasti lesa mimo národní park jsou oplocené. Většina lesa je ale volně přístupná díky mnoha pěšinám, jejichž mapu dostanete v Hotelu Iwa. Pozornost si zaslouží následující místa:
I. prkenný chodník podél silnice mezi městečky Bialowieza a Pogorzelce směrem k severozápadu (jeřábek lesní, strakapoud bělohřbetý a datlík tříprstý);
II. cesta severovýchodním směrem od Pogorzelce;
III. cesta vedoucí k východu z parkoviště ve Stare Bialowiezy (strakapoud bělohřbetý a zubr evropský);
IV. oblast kolem obce Grodek (kulíšek nejmenší);
V. oblast kolem neobydlené budovy v obci Przewloka jihozápadně od Bialowiezy (ořešník kropenatý).
Konipasi citrónoví hnízdí podél jižního břehu nádrže Semianowka, ležící v těsném sousedství hranic s Běloruskem, 20 km severně od Bialowiezy. Okolí rozlehlé nádrže je vhodné pro vzácně hnízdící druhy polské avifauny (mandelík hajní, ťuhýk menší) a pro druhy tažné (vodouš štíhlý, rybák velkozobý). K jižnímu břehu jezera se dostanete z obce Semianowka východním směrem. Mezi druhy pozorované na severní straně jezera patří orel mořský a orel křiklavý. K tomuto břehu se dostanete, když opustíte Semianowku západním směrem na Tarnopol a Juszkowy Grod. Pak se odbočí k východu na Szymki, jižně na Cisowku a pokračuje se až k jezeru.
Jihozápadně od Bialowiezy se nachází údolí řeky Bug, kde se dají vidět na tahu zajímavé druhy bahňáků (vodouš štíhlý a vodouš malý). Nejvhodnější je okolí silnice Wyszkow-Rybno-Dreszew-Kuligow.
Na rašeliništích mezi městy Chelm a Zwierzyniec se vyskytuje chřástal malý, bekasina větší, velice početně rákosník ostřicový, čáp černý, rybák bahenní a bělokřídlý (Dorhusk). Z Chelmu se vydáte k hranicím s Ukrajinou, u Brzezna se odbočí na sever směrem na Zalin, nebo na jih směrem na Plawanice a Babarowku.
Bekasiny větší a rákosníci ostřicoví se vyskytují také na mokřadu Gotowka, který je součástí Chelmských mokřin. Sem se jede z Chelmu po trase Okszow-Nowiny-Zarudnia. Asi 5 km za obcí Nowiny se odbočí vpravo na Gotowku. Birdeři, kteří v národním parku Puszcza Bialowieska pozorovali devět druhů datlovitých, si mohou svůj seznam doplnit o strakapouda jižního, když navštíví parky a zahrady kolem města Zamosc, jižně od Chelmu.
Lesnatý Karpatský oblouk zasahující z jihovýchodu do Polska u hranic se Slovenskem a Ukrajinou, je domovem orla volavého a puštíka bělavého. Puštík bělavý se vyskytuje v parku města Przemysl a hnízdí v budkách v okolních kopcích.
Z Przemyslu se vydejte jihozápadně směrem na Sanok a pak jihovýchodně do Národního parku Bieszczadzki, kde se dá vidět orel volavý. Ve společnosti vědců z Krakowského Institutu ochrany přirody se můžete pustit i po stopách vlků (Nature Protection Institute Krakow, Zatwarnica-Suche Rzeki, PL-38-715 Dwernik, Poland – Wojcieh Smietana).
Tatrzanski národní park při jižní hranici Polska se Slovenskem má dostatečnou výšku, aby se tu vyskytoval zedníček skalní, kavče žlutozobé a pěvuška podhorní. Z dalších druhů je tu kulíšek nejmenší, sýc rousný, strakapoud bělohřbetý, datlík tříprstý a ořešník kropenatý. Z Krakowa se sem jede k jihu na Zakopane, v jehož okolí jsou údolí s chodníky pro pěší lemující severní stranu parku. Stezky propojující v nejvyšších místech jednotlivá údolí, jsou vhodná k pozorování kulíšků nejmenších a sýců rousných. Oba druhy jsou ale velmi plaché. Abyste se dostali do míst s výskytem zedníčka skalního a pěvušky podhorní, musíte se svézt lanovkou ze samoty Kuznice (ze Zakopaneho na východ přes Bystre) k vrcholu Kasprowy Wierch na hranici se Slovenskem (1985 m). Na některých stezkách se nacházejí chaty nabízející občerstvení.