Panama

Oficiální název: Panamská republika Hlavní město: Panamá City Rozloha: 78 200 km2 Počet obyvatel: 4 218 808 (odhad v roce 2019) Oficiální jazyk: španělština (úřední), angličtina, domorodé indiánské jazyky Státní zřízení: republika Hlavní náboženství: 80 % katolické, 10 % protestanské, 5 % islám Čas: SEČ -5 Měna: panamský balboa (PAB), americký dolar (USD) Víza: Občané ČR, držitelé platných českých cestovních dokladů s minimální platností 6 měsíců, mohou vstupovat na území Panamské republiky a přechodně tam pobývat bez víz až 180 dnů, není-li účelem pobytu výkon výdělečné činnosti. Po 180 dnech je nutno vycestovat ze země, jinak je panamskými migračními orgány vyžadována finanční pokuta. Očkování se nevyžaduje. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR

1. Přírodní podmínky

Panama představuje jednu z nejoblíbenějších ptáčkařskách destinací Latinské Ameriky, a to z velmi dobrých důvodů. Zahrnuje širokou škálu biotopů, od bujných tropických dešťových pralesů po vysokohorské páramo, má dobře vyvinutou infrastrukturu v podobě silniční sítě a možností ubytování, a navíc je dobře prostudovaná, což se odráží v existenci terénních příruček věnovaných přímo této zemi. Panama tvoří spojnici mezi Střední a Jižní Amerikou a nachází se jednak na nejjižnějším okraji rozšíření řady druhů, ale i na nejsevernějším okraji rozšíření druhů dalších.
Vzhledem ke značnému rozsahu nadmořských výšek nalezneme v Panamě celou řadu nejrůznějších biotopů. Původně byla tato země převážně lesnatá s lesními typy závislými především na nadmořské výšce než na zeměpisném umístění. Rozsáhlé oblasti byly však nyní odlesněny, nacházejí se zde velké otevřené zemědělské plochy a v některých případech převažují sekundární porosty. Komplex vegetace typu páramo se vyskytuje v nejvyšších nadmořských výškách na západě země v blízkostí kostarické hranice. Nevyskytují se zde žádná velká jezera s výjimkou těch, která byla uměle vytvořena při budování kanálu. V sušších, pacifických odtokových oblastech, lze nalézt savanu a na karibském pobřeží rozsáhlé mangrovové mokřady.

2. Čas k návštěvě

Klima je v Panamě závislé především na nadmořské výšce a v menší míře odvisí od toho, zda jste na Pacifické či Karibské straně pásma hor. Teploty v nížinách během roku kolísají jen velmi málo a rozdíly nejnižších a nejvyšších průměrných teplot v Balboa, v dřívějším průplavovém pásmu, činí jen několik stupňů, kdy denní minimum je asi 22°C, maximum 33°C, s rozptylem 1-3°C v průběhu celého roku. V nejvyšších polohách je mnohem chladněji a v nejvyšších horách na hranicích s Kostarikou jsou pravidlem ranní mrazíky. Dešťové srážky jsou oproti tomu sezónní se suchým obdobím od ledna do dubna a s vlhčím zbytkem roku. Vydatné srážky se ale mohou na Karibském pobřeží vyskytovat téměř kdykoli během roku. Srážky mívají podobu náhlých prudkých přívalových dešťů, zejména později odpoledne. Suché periody se mohou vyskytnout i během vlhkého období.
Nejoblíbenějším obdobím k pozorování ptáků přichází s koncem suché části roku, kdy se silnice nacházejí v nejlepším stavu a stále se zde vyskytuje většina severoamerických migrantů. Začátek vlhkého období s vysokou hnízdní aktivitou může být také velmi dobrý.

3. Doprava

Nejpraktičtějším způsobem, jak se dostat na ornitologicky známé lokality je vypůjčení auta, pro některá místa je pak nutný pohon čtyř kol. Do většiny obydlených míst se dá dostat autobusem, ale ten často birdwatchera zanechá ještě dost daleko od dobrých míst. Větší města jsou propojena vnitrostátními lety, např. Panama City, Santiago, David, Bocas del Toro a San Bias.

4. Ubytování a stravování

Ubytování a strava jsou k dispozici kdekoli. Ceny jsou v porovnání s evropskými příznivé, přinejmenším tedy mimo velká města v oblasti kolem průplavu. Při porovnání s cenami v Hondurasu nebo v Nikaragui se ale Panama jeví poměrně drahá.

5. Bezpečnost a zdraví

V některých nížinných oblastech, včetně Bocas del Toro a Darién, by měla být užívána antimalarika. Na některých místech se vyskytuje malárie rezistentní na chlorochin, tudíž je třeba odborného doporučení týkajícího se nejlepší medikace. Po cestovatelích, kteří přijedou ze zemí s výskytem žluté zimnice, může být požadována potvrzení o očkování. Nedávno se zde vyskytly také případy cholery a tyfu. Zprávy týkající se nezávadnosti pitné vody jsou rozporuplné: Panama City má vynikající vodu, ale v menších městech je vhodnější postupovat podle standardních opatření.
Některé městské části mají značný problém s kriminalitou. V tomto ohledu jsou často zmiňovány městské části Panama City Colón a Casco Viejo, proto je třeba zde dávat pozor. Nárůst problémů je poslední dobou hlášen také z oblasti Darién.
Všimněte si, že zdroj elektřiny v Panamě kolísá mezi 110 a 220 volty, proto se vždy přesvědčte před zapojením spotřebiče.

6. Ptačí druhy

V Panamě bylo zastiženo přibližně 82 čeledí ptáků (přesnější číslo závisí na aktuální taxonomii). Zvláště početně jsou zastoupeni tyranovití (85 druhů), kolibříkovití (52), mravenčíkovití (38) a tangarovití (54), je zde však také 21 druhů střízlíků, 21 druhů papoušků, 20 druhů koting a 17 druhů šoupálků.

Celkový počet druhů zastižených v Panamě přesahuje 950, s dalšími druhy vyskytujícími se zde pravidelně. Pro srovnání, Kostarika, o velikosti dvou třetin Panamy, má o 50 druhů méně, a patnáctkrát větší Kolumbie je domovem zhruba 1800 druhů.

V Panamě se vyskytuje několik endemických druhů, jejichž počet opět závisí na aktuální taxonomii. Ridgely & Gwynne (Birds of Panama, 1976) jich uvádějí šest, jiní autoři deset nebo i více, vzhledem k několika poddruhům, které považují za samostatné druhy. Navíc se tu nachází několik téměř endemických druhů, jejichž areál rozšíření sahá pouze do sousední Kostariky v rámci vysokohorského masivu, který obě země sdílejí, nebo se v omezené míře vyskytují také v Kolumbii, kde je jejich pozorování značně obtížné.

Při návštěvě východní i západní části hor včetně nížin mezi nimi lze pozorovat 400 i více druhů ptáků.

7. Zajímavé lokality

DARIÉN
Cana a El Real se nacházejí v Dariénu, nejvýchodnější, nejdivočejší a nejhůře přístupné provincii Panamy, která je mezi birdwatchery známá tím, že je zde možné poměrně lehce nalézt druhy, které se jinde pozorují jen s velkými obtížemi. Příručka A Guide to the Birds of Panama uvádí na stránce věnované Dariénu nejméně 25 druhů. Mnohé z nich mají primárně jihoamerický areál rozšíření a Panamy se jen dotýkají, některé jsou místní endemiti s velmi omezeným rozšířením, jako např. lesňáček horský (Basileuterus ignotus), kolibřík půvabný (Goldmania bella) a šplhálek panamský (Margarornis bellulus). Vzhledem k nejisté a nebezpečné situaci v Kolumbii nabízí Darién nejlepší příležitost k pozorování řady těchto druhů.

CANA
Jedinečná oblast lesů tvořící součást Národního parku Darién o 500000 ha, jejíž seznam druhů má nejméně 300 položek. Tato oblast, zejména pak její vyšší polohy, si určitě zaslouží alespoň několik dní.
Dostupná pouze letecky. Každý výlet sem musí být naplánován s dostatečným předstihem, protože všechny zásoby jsou sem přepraveny letecky a místní přistávací dráha s několika zařízeními nelze za špatného počasí použít. Tuto základnu provozuje Asociación National para la Conservación de la Naturaleza (ANCON), od níž je třeba získat povolení k pobytu. Nejjednodušším způsobem, jak se sem dostat, je využít organizované výpravy, nebo s pomocí cestovního průvodce zaměřeného na tuto oblast zorganizovat výpravu vlastní. K dosažení rozumných nákladů je ideálně třeba 5-10 lidí. V ceně je pak často zahrnuta i služba místního průvodce.
Základna v Cana je spartánská, ale dostatečná. Sebou je třeba mít nepromokavou obuv, baterku, svíčky a spacák. Váha zavazadel je do letadla omezena na 11 kg na osobu. Jakmile se dostanete na přistávací plochu, tak se dá v okolí najít spousta míst dosažitelných pěšky.
Trail k Boca del Cape
Jedná se o indiánskou vesnici vzdálenou 40 km, která umožňuje přístup k lesům nižších poloh. Využít vše, co stezka nabízí, vyžaduje kempování v jejích nižších polohách, ale i její vyšší místa v okolí přistávací plochy stojí za průzkum. Trail vede od přistávací plochy k severu.
Cerro Pirre
Zásadní lokalita, protože se řada místních specialit zdržuje pouze nad úrovní 1000 m n. m. Trail vybíhá ze severozápadního cípu přistávací dráhy směrem k vrcholku. Kemp (nutné je vzít si sebou vodu) se nachází přibližně ve výšce 1250 m n. m.; cesta je namáhavá a může trvat až 8 hodin, proto je dobré se připravit na 2-3 noci v terénu. Hřebene Cerro Pirre lze z kempu dosáhnout za další dvě hodiny. K druhům zde pozorovaným patří holub Goldmanův (Zentrygon goldmani), křepel středoamerický (Odontophorus melanotis), papoušek rudouchý (Touit dilectissimus), kolibřík zelenkavý (Haplophaedia aureliae), kolibřík háčkozobý (Androdon aequatorialis), kolibřík půvabný, momot trpasličí (Hylomanes momotula), šplhálek panamský, mravenčíkovec rezavoprsý (Formicarius rufipectus), štidlák panamský (Scytalopus chocoensis), tyránek tmavoolivový (Pseudotriccus pelzelni), tangara Chlorospingus inornatus a tangara zelenohlavá (Tangara dowii). Tinama kolumbijská (Crypturellus kerriae) se vyskytuje v nižších polohách stejného trailu.
Trail v blízkosti těžebního kempu
Doly byly opuštěny před mnoha lety, ale některé traily vedou od kempu ANCON přes nádherné biotopy.
Setetule Trail
Začíná u kempu ANCON a běží podél potoka do sekundárního lesa. Po dešti může být neprůchodný. Jde o výbornou oblast na pitpita panamského (Dacnis viguieri) a pitpita bělouchého (Conirostrum leucogenys).
Aktuální podmínky si ověřte u zástupců ANCON.

EL REAL
Oproti Cana se nachází v nižší poloze a často je považovaná za její levnější alternativu (Cana je skutečně drahá). El Real určitě stojí za návštěvu, a to i v případě, že váš itinerář zahrnuje Cana. Pokud Cana zahrnuta není, pak byste El Real neměli vynechat. Díky své nižní poloze je tato oblast vhodná pro druhy jako je papoušek brýlatý (Forpus conspicillatus), mravenčík černý (Thamnophilus melanonotus) a vlhovec modrolící (Psarocolius guatimozinus), které jsou v Cana vzácné nebo tam chybí.
Přístup je teoreticky po silnici a kanojí přes Yavizu ležící na Pan-American Highway; mnohem jednodušší je to letecky z Panama City (každodenní spoj s výjimkou úterý). Z města vedou tří traily. Nejlepší místa jsou tato:
Okolí přistávací plochy
Dobrá lokalita na chřástala aztéckého (Laterallus albigularis) a papouška brýlatého.
Stezka k řece (Mercadeo Road)
Trail jdoucí k severu k indiánské vesnici na břehu řeky. Okraje lesa. Mravenčík černý.
Pinogana trail
Vede k východu ze severního okraje přistávací plochy. Kukačka větší (Crotophaga major), kolibřík světlebřichý (Phaethornis anthophilus), datel surinamský (Colaptes punctigula), vlhovec modrolící.
Pirre trail
Po této stezce lze teoreticky dojít k Cerro Pirre, netušíme však, zda se to někomu v poslední době podařilo. Nižší partie trailu procházejí nejlepšími lesy této oblasti. Trail začíná jižně od školy, míjí vysílač a velkou betonovou nádrž. Hlavní trail přetíná řeku a postranní trail odbočuje vlevo k domkům; zde se vyskytuje mravenčík černý. Přibližně po 3 km míjí trail vodní nádrž. V lese na břehu řeky se drží mravenčík černý, hrnčiřík dvoupruhý (Xenerpestes minlosi) a pitpit bělouchý. Všechny traily jsou velmi bahnité a po deštích neschůdné.
Ubytování je v El Real jen základní v podobě hotýlku a sousední restaurace.

NUSAGANDI
Oblast krásných lesa vyhlášená jako rezervace indiánů Kuna a určená k ochraně jejich území proti nelegálním usedlíkům. Jde o dobré místo k pozorování druhů, které jsou obvykle k vidění v Dariénu.
Přístup není snadný; příjezdová cesta je příšerná a místy velmi nebezpečná. Nusagandi leží asi 20 km severně od Pan-American Highway. Dostanete se na ni z Panama City, 10-15 km východně od Chepo (které obchází k severu) ve vesnici El Llano (které není označené) a má podobu zřetelné nezpevněné cesty mířící k severu. Může být značena malým nápisem „Pemasky“.  Do Nusagandi Lodge se dá dostat jen s pohonem 4×4 a v některých kritických místech může být nutný naviják. Po několika kilometrech špatné cesty se vlevo nachází dům s neskutečným, dlážděným příjezdem. Okolí je odsud zajímavé a cesta stojí za procházku, protože vám vzhledem k několika velmi náročným úsekům zřejmě nic jiného nezbyde. Lodge je asi 5 km za domem. Cesta pokračuje k pobřeží Karibiku v Cartí. U lodge začíná několik dobrých trailů, z nichž nejlepší je Ina Igar trail.
Ubytování je základní, ale pohodlné, s palandami a oddělenou kuchyní, sprchami a toaletami. Jídlo si musíte přivézt vlastní. Možná je rezervace ubytování. Nejčerstvější informace najdete na webu Panama Audubon Society. Kontakt lze získat také přes Institut pro rozvoj Kuna Yala (IDIKY). Ředitelem je Jesus Alamancia, IRIK Limnio Asistente, Avenida México, Calle 27, Panama City (e-mail: idiky@sinfo.net). Denní poplatek je 15 USD. Místo má ostrahu; dobrým zvykem je přinést strážcům nějaký malý dárek v podobě čokolády nebo piva.

CERRO JEFE
Oblast snadno dostupná z Panama City; zřejmě nejlépe přístupné místo pro téměř endemickou tangaru panamskou (Chlorospingus tacarcunae) a další druhy horských svahů.
Panama City opustíte po Highway 1 (Panamericana) směrem na letiště Tocumen. Na západě letiště odbočíte u hotelu Riande vlevo (k severu). Ve středu malého městečka odbočíte druhou ulicí vlevo (6,6 km) a po 1,9 km opět vlevo u ukazatele na Cerro Azul. Dalších 17 km pokračujete po této silnici až k malé kavárničce, která otevírá v 6 hodin s ukazatelem na Azul. Cesta pak vyžaduje pohon 4×4 nebo se dá jít pěšky. Na vrcholku kopce jsou oplocené vysílače. Za oploceným areálem je 3 km dlouhá, široká cesta procházející dobrými biotopy, na kterou se nejlépe dostanete pěšky, když plot obejdete zleva. Druhá cesta vede vpravo, asi 800 m před areálem s vysílači.

MOKŘAD TOCUMEN
Zajímavá oblast otevřené krajiny a mokřadu v blízkosti mezinárodního letiště v Panama City.
Z letištního hotelu Riande (který může být dobrou základnou k prozkoumání jižní části průplavového pásma) jeďte po Pan-American Highway k východu směrem na Chepo. Po 6,8 km narazíte na křižovatku s policejní stanicí; odbočte vpravo. Po 700 m přijedete k rozcestí. Jeďte vlevo a po dalších 2,7 km odbočuje vlevo nezpevněná cesta. Projeďte branou (která je odpoledne zamčená). V bludišti hrbolatých prašných cest se držte vpravo. V budově správy požádejte o povolení pokračovat; ujistěte se také, zde nezůstanete zamčeni.

CANOPY TOWER
Jedinečná lodge – určitě jediná radarová stanice na světě přeměněná v eko-lodge – ležící v dosahu Panama City a jeho letiště. Nejedná se o místo pro birdery s nízkým rozpočtem, ale jde o pozoruhodné místo, jehož seznam překračuje 250 pozorovaných druhů.
Z Panama City se vydejte po Gaillard Highway směrem na zdymadla Miraflores. Projeďte vjezdem ke zdymadlům a pokračujte za Paraiso. Projeďte pod železničním mostem a zabočte vlevo, vpravo minete hlavní správu NP Soberania. Poté, co minete hlavní vjezd k Summit Gardens, odbočte na druhé křižovatce vpravo a pokračujte podle značení na Canopy Tower po Semaphore Hill Road.

JEZERO MADDEN A SUMMIT GARDENS
Oblast lesů za kontinentálním rozvodím, která je snadno dosažitelná z Panama City a města Colón. Jedno z nejlepších míst na endemického tyrančíka žlutozeleného (Phylloscartes flavovirens); řada dalších lesních druhů jako je orel černý (Spizaetus tyrannus) a kotinga purpurovohrdlá (Querula purpurata), kteří se zde také vyskytují.
K jezeru Madden se dostanete, když se pustíte k severu po Gaillard Highway, minete vjezd k Fort Clayton (po pravé straně), zdymadla Pedro Miguel a město Paraiso. Kousek za golfovým hřištěm (vpravo) projedete pod mostem. Na rozcestí hned za mostem se držte vpravo a vjedete na Madden Highway, což je jedna z nejhezčích zpevněných cest v blízkosti hlavního města a jedno z nejlepších míst, kde vám během birdwatchingu hrozí přepadení. Opustíte les, vpravo minete sjezd nové dálnice, podjedete silnici Trans-Isthmian (Colón vlevo, Panama Ciity vpravo), pak město Chilibre. Konečně jste u přehrady Madden; pod přehradou cesta ostře zahýbá vlevo, kde je parkoviště. Prohlédněte stromy v okolí a jezero. I na tomto parkovišti byli ptáčkaři přepadeni, tak pozor. Cesta pokračuje ještě několik kilometrů, než se připojí k znovu k Trans-Isthmijské silnici.
Další zajímavou plochou jsou Summit Garden/Old Gamboa Road. Po Gaillard Highway jeďte k severu k Paraisu. U golfového hřiště po vaší pravici se podívejte po malé silnici, která míří vlevo hned před autobusovou zastávkou. Jde o starou cestu do Gamboa. Zaparkujte u vjezdu na golfové hřiště, nebo lépe u Summit Gardens, kam se dostanete, kdy budete pokračovat po Gaillard Highway, pak podjedete železniční most a hned za ním na rozcestí zamíříte vlevo. Asi kilometr za rozcestím je vpravo vjezd k Summit Gardens, s malým parkovištěm po stranách silnice. U vjezdu odbočte vpravo, přejděte železniční koleje a jste na zpevněné cestě Old Gamboa Road. Zpevněná cesta vpravo od rybníka vede k policejní akademii, nejlepší na ptáky je ale zahrazená, nezpevněná cesta pokračující ve stejném směru, která vede ke golfovému hřišti.
Druhou zajímavou oblastí jsou přímo Summit Gardens. Jeďte k severu po Highway 3 z Panama City a 7,2 km za odbočkou na Chiva Chiva je vpravo rozbořená budova. Hned naproti je široká cesta vedoucí skrz roztroušené lesíky a travnaté plochy k silnici u policejní akademie, s několika rybníčky u křižovatky. Můžete využít také Old Gamboa road vlevo, 7,7 km za silnicí k Chiva Chiva. Zahrady (které stojí za to) jsou o další 1,5 km dál po této silnici vpravo. Na protější straně cesty od zahrad vede odbočka (po překonání železniční trati) k silnici u Policejní Akademie.

GAMBOA PIPELINE ROAD
Tradiční birdwatcherská lokalita navštěvovaná generacemi ptáčkařů a snadno dostupná z Panama City.
Když od jihu přijedete ke Gamboa, odbočte vlevo (hlavní silnice jde vpravo), hned minete řadu budov včetně Guardia Station. Krátce nato se ocitnete u velkého rybníku po pravé straně (který stojí za prohlídku, zejména brzy ráno, kdy se tu dá vidět chřástal aztécký). Cesta se kroutí přímo kolem rybníka, stoupá do kopce a poté se stáčí vlevo a zpět. Pipelina Road pokračuje vpravo z místa cca 100-200 m za rybníkem a dá se po ní jet asi 17,5 km, kdy prochází nádhernými biotopy. Je zde brána, která může být zamčena. Pokud tak tomu je, jsou v okolí v dosahu chůze také výborné biotopy. Přesvědčte se ale, že jste nechali auto zamčené. V některých případech je nutná jednodenní povolenka a dejte si pozor, aby nebyla brána zamčena po vašem průjezdu. Čeká vás několik mostů nejisté stability a sama cesta může být hodně rozježděná, což vyžaduje auto s vysokou světlou výškou, zejména po deštích.

MIDDLE CHAGRES
Oblast snadno dostupná z Panama City, která nabízí řadu zajímavých biotopů.
Opustíte Panama City na severu po Highway 3 a 6,5 km za odbočkou na Madden Forest Reserve jeďte v Bodega Mario vpravo, kdy během 200 m přijedete k silnici na Chilibre. Odbočte vpravo a na 1,6 km zahněte na zpevněnou silnici vpravo, poté zahněte na silnici k Saddle Dam, která několik kilometrů běží lesy a nabízí výhledy na Lago Alajuela díky několika přehradním hrázím. Pokud je brána na tuto silnici zamčena, můžete pokračovat pěšky.
Pokud máte kánoi, pak je zajímavá řeka Chagres. Dobře se k ní dostanete v Santa Rosa, kam dojedete, když odbočíte v Gatuncillo z Highway 3 k jihu. Během prvních 2 km po proudu jsou malé přítoky s výskytem rybaříka kovového (Chloroceryle aenea) a rybaříka amazonského (Chloroceryle amazona) a mokřadní mělčiny, kde se dá vidět kurlan chřástalovitý (Aramus guarauna). Po dalších asi 800 m po proudu se řeka rozšiřuje v nádrž Gamboa s rákosinami a mělčinami vhodnými pro kachny.

CERRO CAMPANA NATIONAL PARK
První panamský národní park, který se nachází necelou hodinu jízdy z Panama City. Jeho 4800 ha zahrnuje Cerro Campana, což je zvonovitě tvarovaný vrchol, Cerro Trinidad, horu o třech vrcholech a přilehlá horská úbočí kolem kontinentálního rozvodí.
Jeďte z Panama City po Pan-American Highway k západu, 6,3 km za koncem dálnice je vpravo benzinová pumpa a Quesos Chela, podalších 4,9 km silnice šplhá do kopce a točí se vlevo. Na hřebeni jde silnice vpravo (s ukazatelem) k národnímu parku. Pokud jste dojeli k Sajalices Motel, pak se musíte 4,1 km vrátit.
Po 4,1 na příjezdové silnici se podívejte po strnadci travním (Emberizoides herbicola). Na 8,1 km je prudká zatáčka vpravo. Odsud se dá jít k vrcholu Cerro Campana. Nebo zůstanete na silnici, vpravo minete Finca Las Estrellas, a na 8,9 km je ukazatel k administrativní budově a silnice vpravo, která vede do lesa. Na této silnice je po dalších 200 m rozcestí, kdy odbočka vpravo vede ještě dále do lesa. Okolí je vhodné projít pěšky.

EL COPE
Pěkná oblast středních poloh s výskytem některých specialit pohoří Chiriquí a řady podhorských druhů. Nutný je automobil s vyšší světlou výškou.
Z Penonomé jeďte po Pan-American Highway k západu. Na 19 km odbočte vpravo na zpevněnou silnici s ukazatelem „El Cope 28 km“ (asi 1 km východně od mostu přes Rio Grande). Křoviny po stranách silnice cestou k El Cope využívá ostříž aplomado (Falco femoralis) a křepel chocholatý (Colinus cristatus). Těsně před El Cope odbočte vpravo na štěrkovou cestu. Po 3 km vede vlevo polní cesta, která míří k Cerro Peña Blanca. Cesta přetíná řeku a dovede vás k mostu pro pěší přes Rio Colorado a Rio Blanco, pak pokračuje otevřenou plochou, než dosáhne lesa. Je zde ovšem řada postranních stezek, proto je dobré zeptat se na cestu a snažit se neztratit v lese. Ve vyšších polohách se vyskytují druhy západních pohoří jako je vousák andský (Eubucco bourclierii).
Pokud neodbočíte na prašnou cestu vlevo, pak vás štěrková cesta po 400 m přivede na mýtinu u školy v Barrigónu a po dalších 4 km (nevhodné pro auta s nízkým podvozkem) k nepoužívané pile na kontinentálním rozhraní ve výšce 715 m n. m. Les v okolí tohoto bodu nabízí pěkná pozorování; stezka vpravo (po atlantických svazích) nabídne kolibříka běločelého (Microchera albocoronata).
Ubytování a stravování je možné v Penomoné a v základní podobě v El Cope.

CIENAGA LAS MACANAS
Rozlehlé mělké jezero, pozůstatek mnohem větších mokřadů Santa Maria, nyní z velké části odvodněné.
Z Pan-American Highway odbočte k jihu v Divisa (asi 20 km východně od Santiaga). Projedete Santa María a 7,3 km od Divisa odbočíte vlevo na zpevněnou silnici k El Rincón. Po 2,1 km minete kostel, odbočíte vpravo na zpevněnou silnici, a na rozcestí po 200 m v Corregiduria opět vpravo. Po 1,3 km na rozcestí vlevo a po dalších 1,4 km na křižovatce tvaru T vlevo. Po dalších 1,4 km je místo k parkování a vlevo zarostlá cesta. Jděte po ní (bahnitá po deštích); prochází výbornými křovinatými biotopy.
Po dalších 500 m na stezce končí u menší bažinky po 200 m další hrbolatá cesta. Návrat na silnici a 3 km jízdy vás přivedou k místu, kde se nakládají krávy a kde silnice končí. K Río Santa Marí a je to krátká procházka poli; pozor na býky.

LAS SALINAS DE CHITRÉ
Oblast slaných plání s biotopy vhodnými pro bahňáky.
Od severu přijedete do Chitré, u katedrály odbočte vlevo na Avenida Herrera a pokračujte 2,8 km k letišti. V trávě mezi parkovištěm a ranvejí se vyskytuje linduška savanová (Anthus lutescens). Na rozcestí 700 m za rozcestím doleva a dále 1,9 km k pláži Agallito. Po cestě zajeďte až za plážové domky (abyste se vyhnuli psům), ta se pak vytrácí a přechází ve stezku lemující mangrovy. Na konci zpevněné cesty je solná pláň. Na silnici mezi přistávací dráhou a pláží Agallito je oblouk přes silnici; hned před ním je polní cesta průchozí jen za sucha, která po 2-3 km navazuje na silnici vedoucí na pláž Retén; tato pláž je dobrá na bahňáky, ale záleží na přílivu.

CERRO HOYA
Odlehlá oblast na jihozápadním cípu poloostrova Azuero, která je poměrně řídce navštěvovaná a bezpochyby může přinést nějaké překvapení. Nedávno zde byl objeven poddruh papouška proměnlivého, který je někdy popisovaný jako samostatný druh Pyrrhura eisenmanni.
Přístup není snadný. Ze silnice z Panama City odbočíte k jihu (nejlépe zřejmě přes Chitré a Las Tablas, ale je lépe se zeptat podle aktuálních podmínek) na Cambutal na jižním cípu poloostrova. V Cambutalu je možné najmout si loď do malé vesničky Cobachón. Jedinou další možností z Combutalu je dlouhý pochod nebo jízda na koni. V okolí Cobachónu jsou zbytky suchomilných lesů. Z Cobachónu stoupá stezka (ve vesnici se dá domluvit místní průvodce) k místu zvanému Cascajillaso ve výšce cca 650 m n. m., kde je možné kempovat; je nutné vzít si sebou vodu. Nad 650 m n. m., na prudkých a dosti nepřístupných svazích, je nádherný vysoký dubový les. Nejlepší biotopy jsou ty nejvýše umístěné.
Přístup je také možný od západu poloostrova Azuero, kdy z Pan-American Highway odbočíte k jihu asi 5 km východně od Santiaga, skrz Atalaya jedete k jihu na Punta Restingue.

EL MONTUOSO DE CHEPO
Plocha původních lesů snadno dostupná po Pan-American Highway, chráněná jako INRENARE rezervace, s dobrými stezkami.
Z městečka Las Minas, kam se můžete dostat buď z Pan-American Highway, když odbočíte k jihu v Divisa asi 20 km východně od Santiaga (několik kilometrů západně od křižovatky Pan-American Highway a Highway 2) směrem na Chitré, nebo přímo z Chitré.
Na opačné straně náměstí v Las Minas, naproti kostelu, odbočíte vlevo a při první příležitosti vpravo na štěrkovou cestu. Po 17,5 km následuje kostel v roztroušené usedlosti Chepo. Silnice sleduje hřeben, souběžně s Montuoso, od kterého je oddělena mělkým úzkým údolím. Jsou zde dvě přístupová místa: 1,5 km za kostelem je prudká klesající cesta skrz borovice ke škole, kde můžete nechat auto. Půjdete dolů k brodu přes potok, poté budete stoupat lesem. Druhý přístup je kolem velkého balvanu zdobeného předkolumbovskou kresbou známého jako „Caras Pintadas“. Po stejné cestě se pokračuje 800 m za odbočku ke škole a zahne se vlevo na úzkou stezku vedoucí k hliněnému domku. Stezka pokračuje vlevo od domu a pokračuje do prořídlého lesa a poté do hustého porostu.
Tato plocha je IRENARE rezervací; je slušné zastavit u Vivero Florestal v Chepo a požádat o povolení ke vstupu.

SANTA FÉ
Zajímavá oblast vrchoviny se zbytky produktivních lesů, kde bylo pozorováno několik vzácných druhů, včetně datla středoamerického (Piculus simplex), který nebyl v Panamě zastižen od roku 1920.
V Santiagu odbočte z Pan-American Highway k severu, 1,1 km západně od Piramides Hotel/restaurace/čerpací stanice. Když projedete pod bílou lávkou pro chodce, tak už jste příliš daleko. Pokračujte k severu na San Francisco (17 km), u policejní stanice u vjezdu do města (17,1 km) se držte vlevo. Projeďte San Juan (26 km) a San José (33 km) do Santa Fé (56 km). Při vstupu do města se držte vlevo a cca 500 m za školou po pravé straně odbočte na rozcestí vlevo na Altos de Piedra.
Asi 4,4 km za Santa Fé je po pravé straně škola Altos de Piedra; 500 m za ní silnice pokračuje vpravo přes pěkné sekundární porosty a 500 m dále podél ní je vpravo stezka podél potoka k vodnímu tanku, kde byl pozorován slunatec nádherný (Eurypyga helias). O dalších 200 m dále je parkoviště v sousedství oplocené louky, kde se vyskytuje zvonovec trojhrotý (Procnias tricarunculatus) a tangara obojková (Ramphocelus sanguinolentus). Silnice za parkovištěm stojí za procházku; byl zde pozorován datel středoamerický.
Z tohoto místa je možné se dostat přes matoucí síť stezek k Cerro Tute (990 m n. m.), k lokalitě s dřívějším výskytem kolibříkem karmínovým (Selasphorus ardens). Když se pustíte na rozcestí vlevo, pak se cesta stává po 1,5 km pro vozidla neprůjezdnou, proto se rozhodněte pro pravou cestu, která přetíná potok a po několik set metrů běží přímo, než se dostane k polní cestě; zahněte vpravo na ni a zhruba po kilometru pastvin odbočte vpravo (přes bránu), která vede k opuštěnému autobusu. Těsně před autobusem je úzká stezka jdoucí přes pomerančový sad k vrcholu Cerro Tute. Od míst, kde se silnice stává nesjízdnou, je to k vrcholu asi 5 km. Mějte na paměti, že zdejší půda je soukromá a je třeba požádat o povolení (a také nasměrování).
Jestliže si na rozcestí za školou zvolíte namísto levé cesty tu pravou, pak se po 400 m dostanete k obchůdku s potravinami (abarroteria), který je po levé straně a kde můžete bezpečně nechat svoje auto. Trail, který tu začíná, prochází sadem a vstupuje do lesa; následuje rozcestí a stezka pokračuje vlevo a vpravo po vrstevnicích. Stezka vlevo směřuje k dalšímu trailu, který pokračuje v délce asi 5 km a šplhá z 800 do 1250 m n. m. Před tím, než stezka jdoucí podél hřebene klesá k silnici, je zde odbočka vlevo. Mezi druhy, které tu byly pozorované, patří kolibřík běločelý, mravenčík bezeskvrnný (Hafferia zeledoni), obě tangary, tyrančík břidlicovotemenný (Leptopogon superciliaris), tyranovec kruhooký (Rhynchocyclus brevirostris), lesňáček podrostní (Basileuterus culicivorus), tangara obojková, tangara žlutohrdlá (Chlorospingus flavigularis) a arassari žlutouchý (Selenidera spectabilis). Výše je pak guan černý (Chamaepetes unicolor), skalniček černolící (Myadestes melanops), drozd šedohřbetý (Catharus fuscater) a lesňáček pruhohlavý.
Až po Santa Fé není problém se silnicí; poté je však vhodnější pohon 4×4.

CERRO COLORADO
Zajímavá oblast vysočiny nabízející alternativu k některým známějším oblastem dále na západ.
Z Pan-American Highway odbočte v San Felix (116 km západně od Santiaga a 74 km východně od Davidu) k severu. Na křižovatce na západě San Felix je čerpací stanice, restaurace a hotel. Devět kilometrů od Pan-American je most s bránou a stráží, kde je nutné se zaregistrovat; zřejmě není vyžadováno žádné předchozí povolení. Na rozcestí na 27 km u nějakých domků (Hato Chami) odbočte vpravo. Silnice odsud vede přes zajímavé zbytkové biotopy, i když většina je zničena. Podél plošší části silnice těsně před telegrafním stožárem byl pozorován pipilo žlutozelený (Pselliophorus luteoviridis). Silnice je nyní ve velmi špatném stavu, vyžaduje 4×4 pohon. V deštivém období může činit značné problémy. Nejlepší možností je najmout si místní terénní automobil s řidičem, který zná zdejší podmínky.

FORTUNA FOREST RESERVE
Rozlehlá oblast (100 km2) lesů, která je chráněna kvůli zachování celistvosti rozvodí kolem nádrže Fortuna a vodní elektrárny.
Oblast je dostupná díky Trans-Isthmian cestě, která spojuje Chiriquí s Chiriquí Grande na pobřeží Karibiku. Ve vesnici Chiriquí, která leží na Pan-American Highway 12 km východně do Davida, odbočte vpravo. Po 16,8 km projedete Gualaca, kde máte poslední možnost natankovat. Na 33,2 km minete vlevo silnici na Los Planes a na 37 km je štěrková cesta to Chiriquícito. Pokračujte do kopce po zpevněné silnic a po 300 m naleznete ukazatel oznamující hranici rezervace. O km dále je vpravo Finca La Suiza, kde lze s desetidenním předstihem zajistit ubytování. Kolem lodge se velice dobře pozorují ptáci: drozd oranžovozobý (Catharus aurantiirostris), libohlásek hnědočelý (Chlorophonia elegantissima), tangara červenohnědá (Piranga bidentata) a datel sběrač (Melanerpes formicivorus) jsou běžní, stejně jako několik druhů kolibříků.
Zde je několik dobrých lokalit:
Úbočí hor jižně od rozvodí
Je tu trail k Cerro Pata de Macho (2000 m n. m.) dostupný: (i) po příjezdové cestě k Finca La Suiza, asi 100 m před lodží; (ii) ze zpevněné silnice 7,5 km za Los Planes (kde si silnice prudce stáčí vlevo, se štěrkovým parkovištěm vpravo); nebo (iii) 9,2 km z Los Planes, kde je možné sestoupit po prudkém břehu k řece, přejít po lávce pro pěší a vyšplhat protější hřeben k trailu. Poslední dvě přístupová místa mohou být zarostlá a nejlépe je zastavit u IRHE správy v Los Planes a získat zde nejnovější informace. K pozorovaným druhům zde patří guan černý, holub chiriquický (Zentrygon chiriquensis), kolibřík purpurový (Campylopterus hemileucurus), vousák zejkozobý (Semnornis frantzii), vousák andský (Eubucco bourcierii), hrnčiřík pruhovaný (Syndactyla subalaris), sojka kukačkovitá (Cyanolyca cucullata) a tyranovec bělohrdlý (Platyrinchus mystaceus).
Rozvodí
Silnice vedoucí přes rozvodí prochází pěknými lesy, zejména v místech, kde ji přetínají potoky. Nádrž překonává most; 1,2 km za tímto místem odbočuje ze zpevněné silnice ostře vlevo štěrková cesta. Pozorována tu byla vranucha středoamerická (Cephalopterus glabricollis), také trogon ozdobný (Trogon clathratus), hrnčiřík ryšavý (Clibanornis rubiginosus) a tityra horská (Pachyramphus albogriseus).
The Continental Divide Road
5,6 km severně od výše zmíněné silnice, hned za Quebrada Arena a před strážní boudou, odbočte vlevo na štěrkovou cestu a sjeďte k potoku. Nesjíždějte až k němu, ale zahněte zpět doprava. Continental Divine trail opouští silnici vlevo v místech, kde se silnice prudce stáčí vpravo mezi dva kopce. Trail stoupá na 6 m vysoký břeh, než vstoupí do lesa. Často je velmi bahnitá. Ke druhům zaznamenaným v okolí patří guan černý, kolibřík kostarický (Eupherusa nigriventris), mravenčík rezavoprsý, štidlák stříbročelý (Scytalopus argentifrons), vranucha středoamerická, sojka kápová (Cyanolyca cucullata), palmovník žlutoboký (Phainoptila melanoxantha), drozd šedohřbetý, lesňáček střízlíkovitý (Zeledonia coronata) a strnádek tlustozobý (Arremon crassirostris).
„Espinilla´s Place“
Tato opuštěná chata na konci Continental Divide Road, 4,6 km od jejího začátku, je dobrým místem pro táhnoucí dravce, včetně káně proužkované (Morphnarchus princeps), káně velké (Buteogallus urubitinga) a orla ozdobného (Spizaetus ornatus). V lesích po stranách silnice se vyskytuje kolibřík vysočinný (Lampornis hemileucus), tyrančík rezavobrvý (Phylloscartes superciliaris), pipulka bělotemenná (Dixiphia pipra), drozd světlebřichý (Turdus obsoletus), tangara leskloskvrnná (Tangara dowii), tangara zlatomodrá (Bangsia arcaei), zatímco na travnatých plochách podél silnice se zdržuje chřástal šedoprsý (Laterallus exilis).
Ubytování ve Finca La Suiza je absurdně drahé, spoustu ubytovacích možností nabízí David (nevyhnutelná je klimatizace). Řada hotelů je v Chiriqui Grande.

BOCAS DEL TORO
Provincie ležící na severozápadním cípu země s mnoha druhy typickými pro karibskou nížinnou oblast nebo východní Kostariku. Uvědomte si, že deště jsou zde mnohem silnější než na pacifických svazích a mohou se vyskytovat v kterékoli roční období.
Město Chiriquí Grande leží na severním konci Trans-Isthmian Road. Tato silnice vede k severu z Chiriquí, které je asi 12 km východně od Davida. S výjimkou Finca La Suiza, se tu nedá nikde ubytovat až na Chiriquí Grande, které může sloužit jako základna. Odsud se dá dostat k několika ornitologicky dobrým místům, a to po silnici vedoucí jižně k Chiriquí a k Pan-American Highway.
Velké mokřady v Chiriquí
Silnice mezi Chiriquí Grande a Rambala prochází skrz plochou mokřadní krajinu s pastvinami pro dobytek. Druhy pozorované podél cesty zahrnují kolibříka bronzového (Glaucis aeneus), lesňáčka nažloutlého (Geothlypis semiflava) a vlhovce aztéckého (Psarocolius montezuma)
Two Tanks Road
Asi 5 km od Chiriquí Grande jsou vidět dvě skladovací nádrže v lesnatých svazích na východě. Přístupová cesta se asi po 400 m dělí. Po 2 km nabízí pravá odbočka výhled na lagunu Chiriquí. Levá odbočka přijíždí po 2,3 km k zamčené závoře a o 50 m dále se nachází hráz obkružující mokřad. Vyskytuje se zde ibis lesní (Mesembrinibis cayennensis), také datel kaštanovoprsý (Celeus castaneus), datel světlezobý (Campephilus guatemalensis), kotinga azurová (Cotinga amabilis), střízlík proužkovaný (Cantorchilus leucopogon), libohlásek Gouldův (Euphonia gouldi) a tangara obojková (Ramphocelus sanguinolentus).
Rambula Road
Tato silnice, východně od přistávací plochy, se táhne několik kilometrů a mírně stoupá. Vyskytují se tu podobné druhy jako u předchozí Two Tansk Road.
Most přes řeku Guarumo
Zhruba 20 km z Chiriquí Grande. Za mostem silnice pomalu stoupá; pozorována zde byla kotinga sněhobílá (Carpodectes nitidus).
Les Trema
8,5 km za mostem přes řeku Guarumo vstupuje silnice na plochu sekundárního lesa s cesmínami.
Přírodní most
Deset kilometrů za mostem přes řeku Guarumo silnice přetíná silnice potok. Běžte se projít k přírodnímu mostu a k vodopádu. Pod vodopádem hnízdí rorýs bělokrký (Streptoprocne zonaris); vyskytuje se tu také tyrančík bystřínný (Serpophaga cinerea) a lesňáček pruhoocasý (Myiothlypis fulvicauda).
Dále po silnici zastavte všude, kde se nachází zbytek lesa. Asi 2 km za přírodním mostem je odbočka vpravo. Nacházíte se tu ve výšce cca 800 m n. m. Zdržuje se tu drozd černohlavý (Catharus mexicanus) a orel ozdobný; 2,8 km dále je Kontinentální rozvodí, směrem k Chiriquí Grande se nachází Willie Mazu Ecological Ranch s možností kempovat. Detaily zde: www.fodors.com.

BOQUETE
Příjemné malé městečko na úpatí hor ve výšce asi 1000 m n. m., ze kterého se lze dostat k několika krásným plochám s výskytem druhů vyšších poloh.
Z Pan-American Highway odbočte vpravo (k severu) 438 km od Panama City na dvouproudové světelné křižovatce na východním konci Davida. Pokračujte 40 km na náměstí uprostřed Boquete, kam se dostanete levou odbočkou 15 km severně od Davida. Boquete má v podstatě tři zajímavosti.
Nižší oblast poblíž města je domovem několika druhů úpatí hor, jako je libohlásek hnědočelý. Přes silnici od trhu, který je po levé straně silnice hned za mostem, jsou hájky. Dvě silnice vedou vpravo za trhem, jedna k Alto Jaramillo a druhá k Palo Alto. Většina lesů podél silnic byla sice zničena, ale jejich zbytky stojí za prozkoumání.
Finca Lerida leží zhruba 15 km severozápadně od Boquete ve výšce 1600-2100 m n. m. Jde o krásnou oblast horských lesů chráněnou vlastníky, Fritzem a Ingou Collinsovými, kteří jsou také majiteli jedněch z nejlepších hotelů v Boquete, Panamonte a které je třeba požádat o povolení ke vstupu. K Finca je nutné auto s pohonem 4×4. Dají se tu vidět kvesalové, štidlák stříbročelý, vousák zejkozobý a několik druhů horských hrnčiříků. Auto s pohonem 4×4 se dá půjčit v Davidu.
Třetí plochou je Volcán Barú, ke kterému se dá dostat prudkou silnicí k vysílači. Cestu na vrchol naleznete tak, že odbočíte vlevo na druhé ulici za křižovatkou Avenidas Fundadores a A Este (Calle 2a N). Pokud narazíte na ukazatel na Panamonte, jste jeden blok dále k severu. Zpevněná cesta běží západně z města, na rozcestí po 7,5 km vlevo (pravá odbočka míří k Finca Lerida). Držte se přímo po štěrkové silnici, ignorujte zpevněnou silnici 600 m vlevo za odbočkou na Finca Lerida. Vaše cesta dosáhne po 3,4 km hranici národního parku ve výšce cca 1750 m n. m. U hranice je kontrolní stanoviště, kde můžete získat povolení. To musíte získat osobně na úřadovně INRENARE, než na velitelství PDF sídlícím na Avenida 3 de Nov., na cestě k letišti v Davidu. Zde si drží úřední hodiny. Silnice k vrcholu prochází skrz značně rozdílné lesní typy, od dubových po bambusové porosty, přes zakrslé porosty a keřovité plochy u vrcholu. Nejvyšší polohy jsou jediným místem v Panamě s výskytem strnadce vulkánového (Junco vulcani) a střízlíka horského (Thryorchilus browni); k dalším druhům zde patří guan černý, palmovník žlutoboký a háčkozobec pacifický (Diglossa plumbea), zatímco pěnkava Bairdova (Haplospiza bairdi), dříve považovaná za kostarického endemita, zde byla také nedávno zastižena. Silnice je sice v dobrém stavu, ale některé části jsou velmi prudké a vyžadují auta s redukcí rychlosti. Nejprudší partie jsou nad 2500 m n. m., odkud jsou dostupné také dobré biotopy, pokud nemáte vhodný automobil.
Ubytování je možné v několika příjemných hotelích a restauracích v Boquete.

WESTERN CHIRIQUÍ HIGHLANDS
Nejvyšší oblast Panamy, do které z Kostariky zasahuje Cordiellera de Talamanca, s výskytem řady vysokohorských specialit a několika endemity, které obě země sdílejí. Značná část oblasti je nyní chráněna jako část přeshraničního Národního parku La Amistad a Národního parku Volcán Barú. Existuje několik přístupových míst, kterým se níže jednotlivě věnujeme.
Asi 450 km západně po Pan-American Highway od Panama City se nachází David; 25 km západně od Davida odbočte vpravo v městě Concepción na ukazateli k hotelu Bambíto a 23 km od Pan-American vás cesta dovede k policejní stanici ve Volcán. Zde máte několik možností.
Silnice k Boquete trail a Volcán Barú
U policejní stanice odbočte vpravo, po 6,6 km minete hotel Bambíto a po 11,3 km Audubon Cabin. Jeďte přes Cerro Punta; po přejetí malého mostu se silnice mírně stáčí vpravo. Zpevněná cesta končí u hranice parku. S pohonem 4×4 je možné pokračovat dalších 2,4 km ke hřebeni ve výšce asi 2500 m n. m. Nejlepší birding je podél této silnice a trailů, které se od ní odpojují. Jde o oblíbené místo kvesalů. Před hotelem Bambíto jsou kávové plantáže; tyto a okolí hotelu stojí za prohlídku. 200 m za Audubon Cabin lemuje vlevo řeku nezpevněná cesta; jde o dobrou lokalitu na skorce šedého (Cinclus mexicanus) a na tyrančíka bystřinného. Ještě dále jsou bambusy s výskytem louskače modrého (Amaurospiza concolor). 900 m za chatou běží k řece další nezpevněná cesta vlevo, která končí u církevního tábora. Silnice i tábor stojí za prohlídku. V Los Quetzales se nacházejí chatky v dobrém prostředí. Dá se sem dostat po cestě z Volcán přes Cerro Punta a Haras, farmu chovající koně, poté za malým mostkem vlevo k malému městečku Guadalupe. Ve městě odbočte vpravo a hledejte ukazatel na Los Quetzales.
Volcán Lagunas
Ve Volcán je u policejní stanice odbočka vlevo směrem na Rio Sereno. Na páté ulici (Calle el Valle) odbočte vlevo podle ukazatele na letiště Volcán (Pista). Na dalším značce „Pista“ odbočte vpravo, o další blok později odbočte vlevo a po 300 m na rozcestí opět vlevo (vpravo byste přijeli k letišti). Lagunas jsou 2,5 km jízdy dolů po hrbolaté cestě. Tato cesta vede přes pěkné lesy; jeďte na druhém rozcestí vlevo.
Silnice k Río Sereno
U policejní stanice odbočte vlevo a pokračujte přes Calle el Valle. Vlevo je hotel Dos Rios; kostarická hranice je dalších 38 km po této silnici. 20,4 km za Dos Ríos se vlevo odpojuje lesní cesta Santa Clara; opouští Río Sereno ve výšce 1200 m n. m. a klesá během 1,5 km do 1050 m n. m., přičemž nabízí přístup do lesa. 3,5 km za Santa Clara se z lesní cesty odpojuje silnice vpravo. Za posledním domem vede štěrková cesta k chatě Rativora Hartmana vzdálené cca 1,1 km. Zde můžete požádat o povolení k návštěvě lesa Ojo de Agua ve výšce 1500 m n. m. Vyskytuje se zde kolibřík bělochocholatý (Lophornis adorabilis), arassari panamský (Pteroglossus frantzii) a datel šedohnědý (Picoides fumigatus).
Správa národního parku (Amisconde) v Cerro Punta otevírá od pondělí do pátku od 8 do 17 hodin. Získáte zde mnoho užitečných informací o trailech v rámci parku.

CHANGUINOLA
Oblast severozápadního okraje Panamy, která je lépe přístupná z Kostariky, z Panama City je však možné letět do Changuinoly. Jedná se o dobré místo k hledání nížinných druhů západní Panamy.
Přístup je z Kostariky přes Limón a letecky z Panama City; nyní je také možno jet do Changuinoly, přes Almirante z Chiriquí Grande; birding je dobrý zejména ve zbylých lesích podél silnice. Auto se dá půjčit v Changuinole (Bocas Rent-a-Car a Ramíro Car Rental). Veřejná doprava je z Almirante v podobě autobusu s kresbou Ježíše, který se rozsvítí při brždění. Další komentář zřejmě není třeba.
Za pozornost stojí tří místa nedaleko města a příbřežní ostrov.
Rýžová pole
Jeďte po nezpevněné cestě, která odbočuje v pravém úhlu ze silnice lemující golfové hřiště. Vede přes banánové plantáže. Odbočte dvakrát vlevo a jednou vpravo, což vás přivede k silnici končící rozcestím. Jedna odbočka se vrací do Changuinoly, druhá jde do Guabito. Vedle této silnice je kousek od mostu rám tvaru A. Menší silnice vede vlevo, kde se dá těsně před soumrakem snadno zastihnout chřástal pestrozobý (Neocrex erythrops). Vyskytuje se tu i střízlík Cantorchilus zeledoni.
Háj u tržiště
Jeďte za tržiště k mokřadu a vyberte si trail přes les naproti. K místním druhům patří střízlík proužkovaný, střízlík černohrdlý (Pheugopedius atrogularis), mravenčík lysý (Gymnocichla nudiceps) a libohlásek Gouldův.
Almirante road
Překročte Río Changuinola směrem na Almirante, které je vzdáleno asi 20 km. Zastavte kdekoli uvidíte dobrý biotop. K místním specialitám patří amazónek běločelý (Pionus senilis), leskovec neotropický (Galbula ruficauda), kotinga sněhobílá, pipulka Manacus cerritus a tyránek křivozobý (Oncostoma cinereigulare).
Swan Key
Na kotviště lodí se doptáte v hotelu Carol. Před tím, než překonáte Boca del Drago, projděte si zajímavá místa u Río Changuinola a okolních kanálů. Dále na mysu hnízdí od září faeton vlnkovaný (Phaethon aethereus) a terej žlutonohý (Sula leucogaster). Zde a na Isla Colón se vyskytuje také holub antilský (Patagioenas leucocephala).
Ubytování nabízí v Chanaguinole Hotel Carol (s opravdu pozoruhodnými kruhovými lůžky, neptejte se) a mnohem dražší Chale Suizo Suites. Najíst se dá na různých místech Changuinoly. Je zde dobrý areál pro potápění.

EL CHOROGO
Oblast poloostrova Burica, o který se dělí Kostarika a Panama a na němž se vyskytuje řada specialit. Navštěvován je zřídka a může přinést řadu překvapení.
Nutné je auto s pohonem 4×4; a i s takovým strojem je silnice průjezdná často jen ke konci suchého období (kolem Velikonoc). Aktuální informace je dobré získat u AFFABA (místní nestátní organizace) v Puerto Armuelles, nebo v kanceláři Audubonu v Panama City. Z Pan-American Highway sjeďte těsně před kostarickou hranicí, v Paso Canoa, a to na ostré levé odbočce (k jihu) směřující k Puerto Armuelles (34 km po zpevněné silnici). Přibližně 3 km před Puerto Armuelles přejedete Río San Bartolo a 2 km za tímto mostem před vjezdem do Puerto Armuelles, je velká budova školy. Hned za školou odbočte prudce vpravo. Odsud jsou uváděny následující vzdálenosti. Na 4,1 km silnice překoná řeku přes železniční most; cestu opustíte vlevo na 4,3 km a u modrého stavení pokračujete vlevo mimo původní cestu. Na 4,8 km se držte vlevo, na 5,1 km vpravo, cesta stoupá, na 5,3 km ostře vlevo a na 5,9 km znovu vlevo. Na 6,8 km je brod přes řeku; na dalších 8 km je řada brodů. Asi po 15 km začíná cesta šplhat, což platí pro následujících 6 km. Na 17,1 km odbočíte vpravo a na 19 km minete budovu školy. Na 20,4 km je brána z ostnatého drátu a na 21 km rozcestí, brzy poté je cesta neprůjezdná. Jeďte na odbočce vlevo a jděte asi 2 km přes pastvinu s dobytkem, nejprve dolů, pak prudce stoupáte do kopce. Les začíná kousek od vrcholu dalšího hřebene (který tvoří hranici s Kostarikou). Pokud zůstanete na silnici, dojedete do lesa. Hranice mezi Panamou a Kostarikou je dobře patrná díky udržovanému trailu s betonovými ukazateli; stoupá asi 690 m a můžete po ní jít několik kilometrů pěkným lesem (na kostarické straně téměř panenským).
Ubytování a strava jsou dostupné v Puert Armuelles, jinak je třeba vézt všechno jídlo a vodu sebou. S dovolením místních farmářů se dá na mnoha místech kempovat.

ISLA COIBA
Velký ostrov u jižního pobřeží Panamy, který byl donedávna veřejnosti víceméně nepřístupný, protože se zde nacházela trestanecká kolonie. Tento fakt ironicky vedl k ochraně většiny ostrova od jeho odlesnění. Jedná se o jedinou lokalitu s výskytem endemické ostrochvostky koibské (Cranioleuca dissita) a dobré místo na panamského endemita holuba koibského (Leptotila battyi).
Autoridada Nacional del Ambiente (ANAM) spravuje na ostrově terénní stanici. Informace pro potenciální návštěvníky by měly být dostupné na webu www. miambiente.gob.pa.

ISLA ESCUDO DE VERAGUAS
Malý, krásný a jen zřídka navštěvovaný ostrůvek u severního pobřeží Bocas del Toro, který je jediným místem výskytu endemického kolibříka Amazilia (tzacatl) handleyi, potenciálního splitu kolibříka rezavoocasého (Amazilia tzacatl), a také endemické rasy střízlíka čepičatého (Cantorchilus nigricapillus).
Přístup na ostrov vyžaduje čas a peníze. Ve městě Bocas del Toro je možná si najmout loď. Plavba trvá asi 2,5 hodiny rychlostí 20 uzlů a stojí 300 USD na den. Na ostrově trvale žijí pouze dvě rodiny a sezóně několik rybářů. Kolibřík se dá snadno najít na květech morindy barvířské, která tvoří podrost u pláží. K dalším místním druhům patří terej žlutonohý (Sula leucogaster) hnízdící na ostrůvku u severního cípu ostrova a stálý holub antilský (Pagagioenas leucocephala). Při návštěvě v polovině května jsou tu k zastižení táhnoucí lesňáčci, k vidění je také drozd šedolící (Catharus minimus), rybák černý (Chlidonias niger) a buřňák Audubonův (Puffinus lherminieri). Jednodenní výlet nabízí jen málo času k prozkoumání ostrova. Je dobré se domluvit na několikadenní pobyt. Za pozornost stojí několik trailů vedoucích do lesa. Několikadenní kempování na ostrově vyžaduje přivézt si vše potřebné sebou, včetně pitné vody. Kromě ptáků se tu dají vidět v malých kanálech mezi ostrůvky na jeho severním cípu krásné tropické ryby.